Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úloha sestry v péči o pacienty s lymfedémem
DUŠKOVÁ, Lucie
Současný stav Tato bakalářská práce nese název "Úloha sestry v péči o pacienty s lymfedémem". A jak již z názvu vyplývá, tak je zaměřena na roli, kterou má sestra v péči o pacienty trpící lymfedémem. Lymfedém je onemocnění lymfatického systému, který není schopen dostatečně odvádět lymfu, a tím v organismu lymfa stagnuje a vytváří lymfatické otoky. Lymfedém může být vrozený, v takovém případě jde o lymfedém primární. Pokud hovoříme o sekundárním lymfedému, znamená to, že lymfedém byl zapříčiněn porušením lymfatického systému. Příčinami sekundárního lymfedému mohou být chirurgické zákroky, při kterých je nezbytný zásah právě do lymfatického systému, nejčastěji to bývá zásah do sentinelových uzlin. Dalšími výkony, které zvyšují riziko vzniku lymfedému, jsou radioterapie, chemoterapie, iatrogenní poškození, nebo i úrazy. Nejčastějšími příčinami jsou právě chirurgické zákroky, kterými nejčastěji jsou ablace prsu, nebo onkogynekologické operace. Cíl práce, Pro výzkumnou část bakalářské práce byly zvoleny dva cíle: Zmapovat úlohu sestry v péči o pacienta s lymfedémem z pohledu sestry a zmapovat úlohu sestry v péči o pacienty s lymfedémem z pohledu pacienta. Metodologie Pro dosažení prvního cíle jsme zvolili techniku šetření kvalitativního výzkumu, kterou byly hloubkové rozhovory. Výzkumný soubor tvořilo šest sester z gynekologického a chirurgického oddělení v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.. Pro dosažení druhého cíle jsme opět zvolili techniku kvalitativního výzkumného šetření formou hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor v tomto případě tvořilo šest pacientů, trpících lymfedémem. V rámci výzkumu bylo celkem provedeno čtrnáct rozhovorů, které se uskutečňovaly od března do června roku 2017. Všichni respondenti pocházeli ze středočeského kraje z okolí Benešovska. Po přepsání rozhovorů do Microsoft Word byla data kategorizována a zpracována otevřeným kódováním. Výsledky Analýzou získaných dat vznikly čtyři kategorie výsledků rozhovorů se sestrami. Kategorie Znalosti sester o dané problematice, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče a Edukace pacientů po rizikovém zákroku. Z výsledků rozhovorů s pacienty vzniklo kategorií pět. Kategorie Vznik lymfedému, Léčba lymfedému, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče a Edukace o prevenci. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat úlohu sestry v péči o pacienty s lymfedémem z pohledu sestry, ale i z pohledu pacienta a důkladněji prostudovat problematiku lymfedému a specifika péče o pacienty s tímto onemocněním. Dále je zaměřena na edukaci sestrou o primární prevenci. Z analýzy získaných dat byly zjištěny nedostatky v edukaci a obecně v primární prevenci, proto byla vytvořena informační brožura pro sestry.
Metody nukleární medicíny užívané při zobrazování lymfatického systému
HLŮŽOVÁ, Lenka
Lymfoscintigrafie je neinvazivní vyšetřovací metoda, která může u pacintů trpících otoky dolních končetin, velmi snadno přispět k diagnostice lymfedému dolních končetin. Díky nízké radiační zátěži a minimálnímu riziku alergických reakcí je možné tuto metodu bez problémů použít i k opakovanému vyšetřování při sledování např. efektu léčby. V této práci se snažím čtenáře seznámit s principy provádění lymfoscintigrafie dolních končetin a s různými možnostmi následného zpracování nasnímaných obrazů. Mým cílem bylo porovnat výsledky semikvantitativního hodnocení u v současnosti užívané metody snímání pomocí statických obrazů s whole body (celotělovou) scintigrafií, a tím přispět k zjednodušení provádění tohoto vyšetření. Vytvořila jsem skupinu 96 pacientů u kterých jsem provedla vždy dva způsoby akvizice dat (v současné době standardně užívané statické obrazy a následné provedení whole body záznamu). Vzhledem k různým možnostem semikvantitativního hodnocení byla tato skupina rozdělena na dvě části, a to podle způsobu snímání míst aplikace při whole body záznamu. Dále jsem se pokusila o zhodnocení přínosu SPECT/low-dose CT, na oblast tříselných uzlin, při lymfoscintigrafii, především u obézních pacientů. Veškerá data byla nasnímána a následně zpracována na Klinice nukleární medicíny ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Ze zpracování dat u 96 pacientů vyplývá, že statický záznam dat je v podstatě možné nahradit whole body snímání. Bohužel přínos SPECT ani SPECT/low-dose CT nebyl zcela potvrzen. Doufám, že tato práce přinese ucelený pohled na provádění lymfoscintigrafie a pomůže objasnit vliv způsobu snímání na výsledky semikvantitativního hodnocení. A v neposlední řadě přispěje k zjednodušení práce radiologických asistentů, lékařů a zvýší komfort vyšetření pro samotné pacienty.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.