|
|
Léčebný význam manuální lymfodrenáže při lipedému dolních končetin
SRBENÁ, Miloslava
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou lipedému dolních končetin a vlivu manuální lymfodrenáže a dalších režimových opatření na léčbu tohoto onemocnění. Teoretickou část jsem rozčlenila na 4 podkapitoly. První podkapitola seznamuje s tématem práce a pojednává o morfologii i fyziologii lymfatického systému. Druhá podkapitola se zabývá anatomií lymfatického systému. Následující podkapitola podrobně popisuje lipedém. A poslední podkapitola v teoretické části se zaměřuje na léčbu onemocnění a další intervence. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu a zpracovala jsem kazuistiky. Pracovala jsem s pěti pacientkami. U pacientek byla v domácím prostředí pod odborným dohledem paní Mgr. Beránkové prováděna 1x týdně po dobu třech měsíců manuální lymfodrenáž a zároveň probandky dodržovaly režimová opatření, ve kterých byly u každé z nich určité rozdíly. Pomocí vstupního a výstupního kineziologického rozboru, ve kterém hrála stěžejní roli anamnéza, aspekce, somatometrie, palpace, jsem vyhodnotila výsledky. Hlavním cílem bakalářské práce bylo analyzování vlivu manuální lymfodrenáže u pacientek s lipedémem dolních končetin. U všech probandek došlo k určitému zlepšení fyzikálních vlastností kůže tzv. elasticity, zmizelo pnutí, pocit tíhy, eliminovala se bolestivost a somatometrické a goniometrické vyšetření také vykazovalo optimalizaci. Samozřejmě vše záleželo na stupni lipedému a důsledném dodržování režimových opatření, tzn. dietní kroky, nácvik správného dechového stereotypu, určitá pohybová aktivita pomocí cvičební jednotky na podporu lymfatického systému, kompresívní prádlo, otužování studenou vodou, kartáčování, gely s hřejícím či chladivým účinkem.
|
|
|
Vliv fyzioterapeutické léčby na primární a sekundární lymfedém
OBOŘILOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech léčby lymfedému a vlivu jednotlivých režimových opatření na léčbu tohoto onemocnění. Teoretickou část jsem rozdělila do čtyř kapitol. V první kapitole objasňuji anatomii lymfatického systému, druhá kapitola popisuje jeho fyziologickou funkci a následně patologii. Třetí kapitola se věnuje lymfedému, vysvětluji princip vzniku jednotlivých typů lymfatických otoků, jak jim předcházet, jak je diagnostikovat a jaké mohou nastat komplikace. Poslední kapitola teoretické části detailněji rozebírá metody léčby, zásadní metodou je manuální a přístrojová lymfodrenáž, dále se vyjadřuji k bandážování, pohybovému cvičení, dechové gymnastice, vybraným druhům fyzikální terapie a v neposlední řadě zmiňuji péči o kůži, farmakoterapii a lázeňskou léčbu. Praktickou část jsem realizovala v podobě kvalitativního výzkumu. Pracovala jsem se 4 pacientkami, z toho dvě se léčí s primárním lymfedémem a dvě s lymfedémem sekundárním. Pacientky každý den cvičily smluvenou cvičební jednotku, která byla pro všechny jednotná, zároveň na základě doporučení lékaře docházely na manuální a přístrojovou lymfodrenáž na ambulantní pracoviště, a přitom dodržovaly režimová opatření, ve kterých byly drobné nuance u každé pacientky. Pomocí vstupního a výstupního kineziologické rozboru, ve kterém hrála hlavní roli somatometrie a goniometrie, vstupního a výstupního rozhovoru a porovnání fotografií jsem vyhodnotila výsledky. Objektivní výsledky jsem porovnávala dle výsledků somatometrie a goniometrie, kde došlo ke zlepšení ve zmenšení otoku a zvětšení rozsahu pohybu ve 3 ze 4 případů. Subjektivní hodnocení mi pacientky sdělily na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, kterými jsem zjišťovala, jaká změna životního stylu pacientkám přišla nejvíce vlivná. Zde se výsledky poměrně lišily, pacientka s primárním lymfedémem uváděla pocit největšího zlepšení po otužování chladnou vodou, na sekundární lymfedém nejvíce působily bandáže a pravidelné cvičení.
|
|
| |
|
|
Léčebný význam manuální lymfodrenáže při lymfedému končetin
VOTRUBOVÁ, Eva
Význam manuální lymfodrenáže a jiných technik praktikovaných v léčbě lymfedému, je znám již z dob 3000 př.n. l. V České republice se léčba lymfedému rozšířila nejvíce v roce 1992, kdy vznikla Česká lymfologická společnost. Od té doby přibývá mnoho odborníků, kteří se této problematice věnují, neboť spolu s přibývajícími pacienty je téma lymfedému a jeho léčby v současné době aktuální problematikou. V teoretické části své bakalářské práce jsem první kapitoly věnovala ohlédnutí za historií, anatomii lymfatického systému, lymfedému a manuální lymfodrenáži. Dále jsou v práci kapitoly o definici a rozdělení lymfedému podle mechanismu vzniku, i podle patofyziologie, která lymfedém vyvolává. Podrobněji pak popisuji rozdíly mezi primárním a sekundárním lymfedémem. Uvádím také shrnuté poznatky o etiologii lymfedému a jeho klinickém obraze, o diferenciální diagnostice a o stádiích lymfedému. Z léčby se mimo chirurgickou, farmakologickou či lázeňskou léčbu, nejvíce soustředím na léčbu dekongestivní, do které spadá přístrojová lymfodrenáž, bandážování, režimová opatření, speciální cvičení a manuální lymfodrenáže. V kapitole manuální lymofdrenáže se zaměřuji jak na účinky, tak i na indikace a kontraindikace této léčebné metody. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat přínos manuální lymfodrenáže u lymfedému končetin se zaměřením na rozsah pohybu v kloubu a obvody končetiny před a po terapii. Pro praktickou část mé práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden na 3 respondentech, kteří byli podrobeni vstupnímu vyšetření. To obsahovalo odebrání podrobné anamnézy, včetně osobních dat a sociální, pracovní, rodinné aj. anamnézy. Dále jsem prováděla kineziologický rozbor, který obsahoval aspekci zepředu, z boku a zezadu, a pro mě nejdůležitější měrné hodnoty, obvody končetin a goniometrické měření rozsahu pohybu v kloubu postižené končetiny, ve srovnání se zdravou končetinou. První výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na obvod postižené končetiny? Druhá výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na rozsah pohybu v kloubu postižené končetiny? Během odborné praxe v rehabilitačním centru v Borovanech jsem docházela za Bc. Janou Polákovou, která absolvovala certifikovaný kurz manuálních lymfodrenáží. Konzultovala jsem s ní jak pacienty, vhodné k mému výzkumu, tak i možnou terapii a krátkodobý a dlouhodobý plán. Zároveň jsem s ní absolvovala několik hodin u svých probandů a měla tak prostor pro důkladné zkoumání a měření lymfatických otoků. Po každé první, nebo druhé lymfatické masáži jsem udělala u všech probandů kontrolní měření. Celkem jsem tak učinila 5měření u každého probanda. Cílem práce bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rehabilitaci a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru v Borovanech pomocí rozhovoru, retrospektivní analýzy dat, měření obvodu končetin a rozsahu pohybu v kloubech, pozorování a palpačního vyšetření postižených končetin. Subjektivně všichni pacienti shledávají manuální lymfodrenáž za přínosnou terapii v léčbě lymfedému. Uvádějí zlepšení, týkající se nejen viditelných úbytků na obvodu končetin a na rozsahu v kloubech, ale i v celkovém vnímání končetin, v jejich držení a motorice. Objektivně u všech pacientů došlo jak k úbytku centimetrů v obvodech, tak i ke zvětšení rozsahu v kloubu.
|
host ::
RSS.