|
|
Vyhodnocení používání antibiotik ve vybraných chovech celkem a ve vztahu k jednotlivým druhům a kategoriím zvířat
SVÁČKOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá tématem souvislostí mezi zdravím hospodářských zvířat a nutností použití antimikrobních látek v chovech. Cílem práce bylo získat základní údaje a formulovat poznatky o používání antibio-tik ve vybraných chovech celkem a ve vztahu k jednotlivým kategoriím zvířat. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy jako welfare zvířat, biosekurita v chovu, definovány jsou antimikrobiální látky, původce onemocnění a rezistence patogenů na léčbu. V praktické části jsou zpracované výsledky zaměřené na používání antibiotik k léčbě vybraných kategorií zvířat a vyhodnocení četnosti jejich aplikace v konkrét-ních chovech. Dále vyhodnocuji nejčastěji léčené kategorie jednotlivých druhů zví-řat a důvody použití antimikrobních přípravků k léčbě. Výsledky ukazují, že ve vybraných chovech skotu jsou z antibiotik nejvíce používá-ny cefalosporiny a sulfonamidy, peniciliny, tetracykliny; z ostatních antimikrobiál-ních látek antiparazitika. Také byl ve vybraných chovech skotu detekován výskyt multirezistentních bakterií, konkrétně u respiračních a průjmových onemocnění.
|
|
|
Vyhodnocení růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na různých chovatelských podmínkách
DUŠEK, Jan
Cílem každého chovatele skotu by mělo být životaschopné, dobře rostoucí zdravé tele, které předá svou genetickou informaci dalším generacím. Tato práce řeší vliv růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na zvolené technologii odchovu ve vybraném chovu holštýnského skotu. Cílem bylo v provozních podmínkách porovnat jednotlivé způsoby ustájení telat. Zvolená hypotéza predikuje dosažení lepších výsledků u telat ustájených v individuálním systému (VIB), oproti skupinovému (VSB). Ve vybraném chovu, v období roku 2020, byla sledována skupina telat (n 41), která byla rozdělena rovnoměrně do různých systémů ustájení (individuální/skupinový). Pokus trval od narození do 85. dne věku. Dle výsledků pokusu, dostávala telata obou pozorovaných skupin kvalitní mlezivo (průměrná hodnota 26,17 % Brix) v dostatečném množství (průměrné množství při prvním nápoji 3,45 l). V podniku nejsou telata při narození vážena (teleti je přiřazena hodnota 30 kg, nezáleží na pohlavní). Naměřená průměrná porodní hmotnost byla 38,4 kg. Bylo by dobré tuto hodnotu ve vnitropodnikovém systému upravit, aby lépe odpovídala skutečnosti. Dle výsledků pozorování lze zamítnout původní hypotézu. U obou skupin telat, nebyl při porovnání, zaznamenán statisticky významný rozdíl. Pro malé množství pozorování nelze objektivně (statisticky) potvrdit/vyloučit míru náchylnosti jednotlivých skupin telat k infekčním tlakům a nemocem. Větší problémy představovala průjmová onemocnění. Tato onemocnění se vyskytovala nejvíce u telat do jednoho měsíce věku, s prevalencí onemocnění 25 % s průměrnou mortalitou 7,4 %. Při porovnání přírůstků nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Odstavená telata ze systému ustájení VIB vykazovala větší ziskovost, v průměrné výši 313 Kč na jedno tele, 2,92 Kč na kg přírůstku. Z hlediska welfare zvířat, se při větší kohoutkové výšce vyskytovaly problémy s odřenými hřbety telat, která byla ustájena v plastových boudách (Calf - Tel). Tyto boudy měly nízký vstupní otvor (95 cm). V podniku jsou telata na mléčné výživě napájena z volné hladiny, cucáky se zde nepoužívají. Stálo by za zvážení a vyzkoušení, zda by se změna způsobu napájení telat kladně projevila na prevalenci průjmových onemocnění. Což by mohlo vést nejen ke snížení nákladů na případnou veterinární péči a léky, ale i k navýšení přírůstků a ekonomických výnosů.
|
host ::
RSS.