|
|
Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit a doprovodných
MITÁŠOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce mapuje současnou nabídku ubytovacích zařízení ve vymezeném území Lipenska, jejich lůžkovou kapacitu a doprovodné služby, které svým hostům poskytují v rámci ubytování, porovnává rekreační objekty mezi sebou podle kvality a vyjadřuje jejich prostorovou distribuci na území Lipenska. Úvodní část je vyhrazena teorii cestovního ruchu, přiblížení problematiky cestovního ruchu obecně, vymezení základních pojmů, rozboru použité literatury a postupu tvorby práce. Dále charakterizuji vymezené území z pohledu fyzicko-geografického a socio-ekonomického v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu a charakterizuji jednotlivé atraktivity území. V hlavní analytické a syntetické části jsem se snažila o porovnání kategorií ubytovacích zařízení, jejich kvality, která spočívá v nabídce doprovodných služeb, a lůžkové kapacity za jednotlivé obce. Snažila jsem se podat přehled o celkovém vývoji a rozložení ubytovacích kapacit na Lipensku a jejich lůžkové vybavenosti a doprovodných službách, a obecně o vývoji cestovního ruchu v tomto území. Zkoumané území jsem si vymezila katastrální hranicí 8 obcí, které leží na břehu Lipenské přehrady. Zkoumala jsem celkem 388 zařízení kategorie hotel, penzion, kemp, chatová osada, turistická ubytovna a ubytování v soukromí. Celková lůžková kapacita těchto objektů čítá 10 764 lůžek. Práce je doplněná mapami a grafy, které názorně ukazují danou problematiku území.
|
|
|
Složení přirozené potravy ryb v přítocích VN Lipno I
SVAČINA, Petr
Práce se zabývá složením přirozené potravy ryb ve vybraných potocích. Vzorky makrozoobentosu byly odebírány z pěti potoků ze stejného území na Šumavě v jarních a podzimních obdobích dle metodiky PERLA. Dva potoky (Hamerský, Pestřice) jsou přítoky Lipenské nádrže a tři potoky (Horský, Mlýnský, Bukový) patří k povodí Dunaje. I když jsou potoky ze stejného území a mají velice podobné průtoky, liší se způsob hospodaření v jejich povodí a rybí obsádce. Tyto aspekty mají vliv na složení zoobentosu v jednotlivých potocích a proto by tato práce měla poskytnout přehled o složení a množství makrozoobentosu v jednotlivých vodotečích. Z hlediska početnosti bentických organismů je nejbohatší Mlýnský potok. U potoků náležících k povodí Dunaje byl nejdominantnějším druhem Gammarus Fossarum a Limnius perrisi. U přítoků Lipna byly nejpočetnější skupiny jepice (Ephemeroptera), reprezentovány především rodem Baetis (Hamerský) a skupina Trichoptera s dominantním druhem Anomallopterygella chauviniana z řádu Trichoptera (Pestřice). Ve složení a početnosti bentických společenstev mezi potoky náležícími k povodí Dunaje a potoky vtékajícími do Lipna jsou patrné rozdíly. Dle podobnostního indexu jsou lipenské potoky s potoky vtékajícími do Dunaje podobné z 23% (Pestřice) a z 45% (Hamerský).
|
|
|
Proměny rodného kraje Adalberta Stiftera od roku 1945 po dnešek
HENDRYCH, Jiří
Předmětem této diplomové práce je popis proměn kraje Adalberta Stiftera od roku 1945 do současnosti. Proměnami není myšlena pouze fyzická transformace krajiny a obcí, ale také změny v oblasti kulturního a společenského života, přičemž zastoupeno je také ekologické, ekonomické, demografické a sociologické hledisko. Regionálně je práce vymezena pěti nejvýznamnějšími současnými obcemi regionu {--} Horní Planou (Oberplan), Černou v Pošumaví (Schwarzbach), Frymburkem (Friedberg), Lipnem nad Vltavou (Lippen) a Přední Výtoní (Herrauffl). Ostatní místa a obce Stifterova rodného kraje, který je dnes znám jako Lipensko, jsou kvůli rozsahu práce zmíněny minimálně. První část připomíná nejslavnějšího rodáka Adalberta Stiftera. Zvláštní pozornost je věnována především vztahu umělce k rodnému kraji, vyzdviženy jsou především Stifterovy humánní evropanské postoje. Druhá část je věnována odsunu místních sudetských Němců po konci druhé světové války a situaci v kraji do roku 1948. Třetí je velmi krátká, popisuje období, po roce 1948 a časově se částečně kryje s následující kapitolou, v níž je zaznamenána výstavba vodní nádrže Lipno a všechny zásadní proměny kraje s ní související. V poslední části práce je popsán vývoj vesnic po roce 1989. Důraz je kladen především na znovunavázání vztahů s německými rodáky, kulturnímu a společenskému životu, turistickému ruchu a perspektivám kraje do budoucna. V práci je čerpáno z mnoha zdrojů, informace jsou získávány z rozhovorů s pamětníky událostí, místních kronik, české a německé literatury, novinových článků i internetových stránek.
|
|
|
Výskyt rtuti a olova v sedimentech horního toku Vltavy a nádrže Lipno.
MAŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zhodnotit zatížení sedimentů horního toku Vltavy a ÚN Lipno rtutí a olovem s cílem posoudit, zda sklárna v Lenoře měla případný vliv na zatížení této lokality. Práce byla rozšířena o testování ryb z lipenské přehrady na zatížení jejich jater obsahem celkového olova a rtutí, byly určeny izotopické poměry olova v těchto rybách, kde se podobně jako v sedimentech ÚN Lipno neprokázala signatura olova odpovídající olovu ze sklárny v Lenoře. Sestavený literární přehled se týká především problematiky obsahu rtuti a olova ve vodách a sedimentech vodních toků a nádrží, chemickým složením sedimentů vodních nádrží, vazby toxických prvků v sedimentech a rizik jejich uvolňování do životního prostředí, ale také výroby skla ve sklárně v Lenoře a surovinám používaným pro jeho výrobu. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky jednotlivých analýz. Sedimenty údolní nádrže Lipno a horního toku Vltavy sice nejsou závažně zatíženy rtutí ani olovem, ale v sedimentech pod Lenorou byl prokázán několikanásobný nárůst obsahu olova i rtuti proti pozadí, ale odpovídá limitům. Lesní půdy mají ve srovnání se sedimenty vyšší obsah rtuti ve všech studovaných lokalitách, obsah EDTA-extrahovatelného olova v půdách studovaných lokalit je naopak nižší. Zjištěné izotopické poměry olova v sedimentech Vltavy pod sklárnou v Lenoře mají jasně odlišnou signaturu proti signatuře olova v sedimentech Vltavy nad Lenorou (pozadí). Naopak signatura olova všech sedimentů nádrže Lipno vykazovala hodnoty odpovídající přirozenému pozadí oblasti. Signatura odpovídající olovu ze sklárny byla ale překvapivě zjištěna také v humusovém horizontu lesní půdy z okolí Lenory.
|
host ::
RSS.