Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Strukturované multisystémy a multiautomaty indukované časovými procesy
Křehlík, Štěpán ; Moučka,, Jiří (oponent) ; Šlapal, Josef (oponent) ; Chvalina, Jan (vedoucí práce)
V disertační práci diskutujeme binární hyperstruktury obecných lineárních diferenciálních operátorů druhého řádů a speciálně operátorů Jacobiho tvaru. Tyto operátory jsou motivovány modely specifických časových procesů. Také studujeme binární hyperstruktury konstruované z distributivních svazů a navrhujeme přechod těchto konstrukcí na n-ární hyperstruktury. Používáme tyto hyperstruktury ke konstrukci multiautomatů a kvazi-multiautomatů. Vstupní množina těchto strukturovaných automatů je konstruována tak, že přenos informací speciálních časových funkcí je nenáročný. Z tohoto důvodu používáme hladké kladné funkce nebo vektory, jejichž složky jsou reálná čísla nebo hladké kladné funkce. Právě výše zmíněné hypergrupy jsou použity jako stavové množiny těchto kvazi-multiautomatů. Nakonec zkoumáme různé typy součinů takovýchto multi-automatů a kvazi-multiautomatů. V tomto pojetí zobecňujeme klasické definice Dörfelra. U některých typů součinů je transfer na kontext hyperstruktur přirozený, v případě kartézské kompozice toto zobecnění vede na zajímavé výsledky.
Strukturované multisystémy a multiautomaty indukované časovými procesy
Křehlík, Štěpán ; Moučka,, Jiří (oponent) ; Šlapal, Josef (oponent) ; Chvalina, Jan (vedoucí práce)
V disertační práci diskutujeme binární hyperstruktury obecných lineárních diferenciálních operátorů druhého řádů a speciálně operátorů Jacobiho tvaru. Tyto operátory jsou motivovány modely specifických časových procesů. Také studujeme binární hyperstruktury konstruované z distributivních svazů a navrhujeme přechod těchto konstrukcí na n-ární hyperstruktury. Používáme tyto hyperstruktury ke konstrukci multiautomatů a kvazi-multiautomatů. Vstupní množina těchto strukturovaných automatů je konstruována tak, že přenos informací speciálních časových funkcí je nenáročný. Z tohoto důvodu používáme hladké kladné funkce nebo vektory, jejichž složky jsou reálná čísla nebo hladké kladné funkce. Právě výše zmíněné hypergrupy jsou použity jako stavové množiny těchto kvazi-multiautomatů. Nakonec zkoumáme různé typy součinů takovýchto multi-automatů a kvazi-multiautomatů. V tomto pojetí zobecňujeme klasické definice Dörfelra. U některých typů součinů je transfer na kontext hyperstruktur přirozený, v případě kartézské kompozice toto zobecnění vede na zajímavé výsledky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.