Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociňše
Chlupáčová, Edita ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem práce je analýza románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociņše jakožto dynamické struktury, kde neustále probíhá proces značení a význam se konstituuje pohybem. Sledovaný pohyb se odehrává na ose román - kalendář a na ose autor jako spisovatel - autor jako producent, a vzniká tak zcizovací efekt, v jehož pojetí se práce opírá o B. Brechta, jehož koncepci dále rozpracovali W. Benjamin a R. Barthes. Sémioticky chápaný zcizovací efekt umožňuje určit groteskní povahu románu jako hypersignifikaci, tj. přetížení významem, a číst román jako otevřený text, který poukazuje k tomu, jak je udělán. Z fungování zcizovacího efektu také vyplývá politický apel textu, spočívající v přechodu od soupeření a individualismu ke sdílení a kolektivismu.
Konceptuální román Albertse Belse
Císařová, Svatava ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou žánru konceptuálního románu lotyšského spisovatele Albertse Belse, jmenovitě pak románů Vyšetřovatel (1967), Klec (1972), Hlas volajícího (1973) a Nespavost (1987), jež byly přeloženy do češtiny. Autorka věnuje pozornost především doposud nepřeloženému dílu Lidé ve člunech (Cilvēki laivās, 1987), které je považováno za jeden z vrcholů Belsovy tvorby. Vybrané úryvky, které autorka sama přeložila, svou tematikou a zpracováním vystihují podstatu autorova sdělení a jeho uměleckého a myšlenkového přínosu lotyšské literatuře a kultuře. Autorka se věnuje literárním interpretacím vybraných děl s ohledem na dobový kontext jejich vzniku. Neboť témata jako člověk a národ, čas a proud historie, všelidské hodnoty a hlavně morální úpadek jedince i společnosti na pozadí politicko-kulturního vývoje Lotyšska se stávají ústředními tématy Belsových konceptuálních románů. Jejich konceptualita spočívá především v koncentrovaném uměleckém sdělení, v němž Bels vyjadřuje své filozofické myšlenky ukryté v podtextu svých děl.
Psychologická próza Reginy Ezery
Říhová, Monika ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickou prózou Regīny Ezery. V první kapitole je přiblížena spisovatelčina osobnost. Kapitola také nastiňuje stav lotyšské literatury v období od obnovení sovětské okupace na konci 2. světové války do 90. let 20. století. Následující kapitoly se věnují analýze konkrétních Ezeřiných děl. Jedná se o tři díla, která byla přeložena do češtiny (Studna, Aka, 1972, Léto dlouhé jeden den, Vasara bija tikai vienu dienu, 1974, Člověk potřebuje psa, Cilvēkam vajag suni, 1975), a několik děl, jež dosud do češtiny přeložena nebyla (Podzemní ohně, Zemdegas, 1977, Dračí vejce, Pūķa ola, 1995, několik krátkých próz z díla Fenomén Princezny, Princeses Fenomens, 1985, především tzv. zoologické novely a tzv. bláznivé historky). Shrnuty jsou také hlavní rysy děl analyzovaných v této diplomové práci. Čtvrtá kapitola obsahuje překlad povídky Srpen, měsíc jablek, Augusts, ābolu mēness, z povídkové knihy Fenomén Princezny. Překlad je dílem autorky diplomové práce. V závěrečné kapitole jsou shrnuty hlavní rysy analyzovaných děl.
Lotyšsko mezi Německem a Ruskem v románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociňše
Chlupáčová, Edita ; Štoll, Pavel (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent)
Předmětem práce je analýza románu M. Zariņše Kalendář kapelníka Kociņše jakožto dynamické struktury, kde neustále probíhá proces značení a význam se konstituuje pohybem. Sledovaný pohyb se odehrává na ose román - kalendář a na ose autor jako spisovatel - autor jako producent, a vzniká tak zcizovací efekt, v jehož pojetí se práce opírá o B. Brechta, jehož koncepci dále rozpracovali W. Benjamin a R. Barthes. Sémioticky chápaný zcizovací efekt umožňuje určit groteskní povahu románu jako hypersignifikaci, tj. přetížení významem, a číst román jako otevřený text, který poukazuje k tomu, jak je udělán. Z fungování zcizovacího efektu také vyplývá politický apel textu, spočívající v přechodu od soupeření a individualismu ke sdílení a kolektivismu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.