Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Radiační zátěž pacientů v intervenční radiologii
MALÍNSKÁ, Karla
Problematika radiační zátěže pacientů je stále důležitým tématem v oblasti radiologie. Cílem bakalářské práce bylo zjistit průměrné efektivní dávky pacientů, kteří podstoupili skiaskopicky naváděný intervenční výkon na vybraném pracovišti. Teoretická část práce pojednává o využití ionizujícího záření v lékařské praxi, dále popisuje radiační zátěž pacientů a její specifika pro danou oblast. V neposlední řadě jsou shrnuty informace o současných možnostech intervenční radiologie. V praktické části bakalářské práce byl zpracován vzorek dat z radiologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., který obsahoval přehled přímo měřitelných veličin ze skiaskopicky naváděných intervenčních výkonů. Pro zhodnocení radiační zátěže pacientů byla vybrána efektivní dávka, jelikož nabízí možnost zhodnocení rizik vyplývajících z lékařského ozáření pomocí jednoho čísla. Samotný odhad průměrných efektivních dávek byl proveden pomocí konverzních faktorů, které umožňují přepočet přímo měřitelné veličiny KAP na efektivní dávku. Výsledky praktické části práce odhalily, že se rizika spojená s radiační zátěží ze skiaskopicky naváděných intervenčních výkonů dají považovat za minimální až nízká. Z výsledků práce taktéž vyplývá, že se hodnoty efektivních dávek u jednotlivých pacientů poměrně liší.
Komunikace rizik při lékařském ozáření dětských pacientů v nukleární medicíně
SOVADINOVÁ, Petra
Radiační ochrana u dětských pacientů je momentálně velmi aktuálním tématem. Využití ionizujícího záření v medicíně u dětí je nedílnou součástí diagnostiky nebo léčbě mnoha onemocnění. Radiosenzitivitě u dětí je mezinárodně věnována pozornost. Důvod je ten, že dětský organismus je mnohem citlivější na záření než dospělý a mnoho rodičů se obává své dítě vystavit rizikům ionizujícího záření. Může dojít i k tomu, že vyšetření mohou odmítnout, avšak důsledná a srozumitelná komunikace odborníků s rodiči může přispět k větší důvěře a psychickému klidu rodičů i jejich dětského pacienta. V teoretické části je popsána problematika ionizujícího záření, jeho účinků na lidský organismus a využití ionizujícího záření v medicíně, konkrétně při vyšetření na oddělení nukleární medicíny. Diplomová práce je zaměřena na rizika u dětských pacientů, kteří podstupují vyšetření, při němž je použito ionizující záření. Hlavním cílem diplomové práce je zdůraznit důležitost ionizujícího záření v medicíně a zjistit jakým způsobem probíhá komunikace mezi rodiči a odborným pracovníkem před vyšetřením. Zároveň apeluje na pozitivní přínos vyšetření převažující nad riziky. Součástí výzkumného šetření je zjistit informovanost rodičů o vyšetření, které jejich dítě podstupuje a zda přispívá ke zmírnění jejich obav z aplikace ionizujícího záření. Výzkumná část je zpracována formou dotazníkového šetření s rodiči dětských pacientů a rozhovorů s odbornými pracovníky nukleární medicíny.
Komunikace o radiačních rizicích v medicíně z pohledu etiky
KAFKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá komunikací o radiačních rizicích v medicíně z pohledu etiky. Cílem této práce je zhodnotit kvalitu komunikace o radiačních rizicích v medicíně. Dále zjistit na jaké úrovni je znalost etických základů komunikace u radiologických asistentů a pacientů. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část shrnuje poznatky o ionizujícím záření, historii radiologie a rentgenovém záření. Dále jsou popsány účinky záření, principy a způsoby radiační ochrany, je zmíněna problematika lékařského ozáření, etika v systému radiační ochrany a procesní etické hodnoty. V praktické části bylo provedeno šetření zaměřené na komunikaci o radiačních rizicích v medicíně z pohledu etiky. Dotazníky byly distribuovány na radiodiagnostická oddělení vybraných nemocnic. Respondenty tvořilo 60 radiologických asistentů a 150 pacientů. Výsledky dotazníkového šetření jsou zpracovány do grafů. Na základě zhodnocení všech dotazníků bylo zjištěno, že většina pacientů je o radiačních rizicích informována v závislosti na typu vyšetření. Mezi nejčastější způsoby edukace o radiačních rizicích patří informovaný souhlas a slovní vyjádření. Z výsledků také vyplývá, že velká část respondentů se dosud nezabývala etickými otázkami v tomto kontextu, a většina radiologických asistentů ani neprošla školením se zaměřením na etiku ve zdravotnictví. Zejména mezi pacienty byla neznalost některých etických pojmů překážkou ve vyplnění určitých otázek v dotazníku.
Radiační ochrana v pediatrické radiodiagnostice
VÁLKOVÁ, Alena
V diplomové práci se zabývám ionizujícím zářením, vznikem, jeho účinky a principy. Také se dále zabývám radiační ochranou a jejími principy, lékařskému ozáření a pediatrické radiodiagnostice a to ve smyslu zobrazovacích metod a specifik radiační ochrany v pediatrii. A zda jsou využívány všechny metody, kterou vedou ke snížení radiační zátěže u dětí podstupující vyšetření ionizujícím zářením. Část práce také tvoří způsob komunikace v této oblasti a informovanosti, zda je jí věnována dostatečná pozornost nebo tato oblast je v ČR opomíjená.
Rentgenová vyšetření indikovaná na Poliklinice Strakonice s.r.o. v závislosti na věku
BRAUEROVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se v teoretické části zabývá rentgenovým zářením, rentgenovými vyšetřeními u dětí a seniorů, radiační ochranou, lékařským ozářením a žádostí o provedení vyšetření. V praktické části pak rentgenovými vyšetřeními zhotovenými na Poliklinice Strakonice s.r.o. v letech 2010 - 2014 a náležitostmi žádosti o vyšetření vystavenými v roce 2014. Stanovila jsem si dva cíle a to: Analyzovat rozdíly v rentgenové indikaci mezi jednotlivými lékaři v závislosti na jejich odbornosti a na věkovém rozložení pacientů. Analyzovat administrativní náležitosti týkající se zpracování žádanek na rentgenové vyšetření. K dosažení cílů jsem provedla analýzu a následné zpracování dat týkajících se věkového rozložení pacientů a náležitostí žádanek na rentgenové vyšetření za časové období pěti let 2010 2014. Zpracovala jsem statistická šetření vytvořená na Poliklinice Strakonice s.r.o. a údaje z provozních deníků a žádanek. Získaná data jsem uspořádala do grafů. Dále byly v této práci definovány dvě výzkumné otázky: 1.Indikují podstatnou většinu RTG vyšetření praktičtí lékaři pro dospělé? 2.Patří mezi nejčastější obsahové nedostatky v náležitostech rentgenových žádanek chybějící epikríza a údaj o váze a výšce pacienta? Na první výzkumnou otázku se dá odpovědět záporně a na druhou kladně. Závěrem lze říci, že rentgenové vyšetření se těší stále velké oblibě mezi zobrazovacími metodami díky své jednoduchosti a dostupnosti. Nicméně je důležité jej správně indikovat a dbát na správnou úroveň radiační ochrany, a to především u dětských pacientů.
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky
KROUPOVÁ, Helena
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky Přestože se paralelně s rozvojem diagnostických a terapeutických metod, cestou zdokonalování přístrojového vybavení a prostředků pro ochranu personálu i pacienta, rozvíjí i snaha o snižování aplikovaných dávek, představuje lékařské ozáření ze zdrojů ionizujícího záření používaných v lékařství významný příspěvek k celkové dávce ionizujícího záření, jíž je člověk vystaven. V současné době tvoří lékařské ozáření v České republice více než devadesát procent ozáření z umělých zdrojů a přibližně jednu devítinu z celkového ozáření populace. Vyhodnocování profesního ozáření lékařů a obsluhy rentgenových zařízení je v rámci osobní dozimetrie zabezpečováno již řadu desítek let. Systematické sledování dávek, spojených s lékařským ozářením pacienta, je však v oblasti radiodiagnostiky problematikou poměrně novou. Na základě požadavku Směrnice Rady 97/43/EURATOM stanovil SÚJB v rámci přílohy č. 9 vyhlášky 307/2002 Sb., o radiační ochraně takzvané {\clqq}diagnostické referenční úrovně``, které jsou úrovněmi dávek v rámci lékařského ozáření, jejichž překročení se při vyšetření dospělého pacienta o hmotnosti 70 kg při použití správné praxe neočekává. Soustavné překračování diagnostických referenčních úrovní v podmínkách klinické praxe je důvodem k přehodnocení optimalizace radiační ochrany na daném pracovišti. Dle návrhu Národních radiologických standardů pro radiologickou fyziku doporučuje autorský kolektiv rozšíření sledování radiační zátěže pacienta spojené s konkrétním lékařským ozářením o stanovení místních diagnostických referenčních úrovní, typických pro daný typ pracoviště u konkrétního provozovatele, a jejich kontinuální ověřování v rámci klinických vyšetření standardní skupiny pacientů. Obecně lze tyto dávky určovat dvěma základními způsoby: výpočtem z expozičních parametrů, nebo měřením součinu kermy a plochy, který je zpravidla realizován prostřednictvím speciálních zařízení, takzvaných DAP metrů. Cílem práce je popis obou způsobů, jejich porovnání a zhodno-cení efektivity těchto metod na různých typech skiagrafických pracovišť.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.