|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kvalita života pacientů před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠIDÁKOVÁ, Alena
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu života pacientů před a po provedené totální endoprotéze kyčelního kloubu. A to pomocí standardizovaného dotazníku SF- 36 O kvalitě života podmíněné zdravím (HRQoL- Health Related Quality of Life), který hodnotí osm základních kvalit (domén) života. Tato práce je má 2 části: teoretickou a praktickou. V teoretické části byla popsána anatomii kyčelního kloubu, TEP, kvalita života obecně a při chronickém onemocnění pohybového aparátu. Praktická část byla zpracována za využití kvantitativního výzkumu, technikou anonymního dotazníku SF {--} 36. Výběrovým souborem respondentů byli klienti ortopedické ambulance Klatovské nemocnice a. s. V konečném souboru bylo 18 žen a 11 mužů. Vyhodnocení zajistilo Pracoviště klinické farmakologie českobudějovické nemocnice, a. s. Získaná data probandů byla porovnána s výsledky Oxford Healthly Life Survey a zároveň navzájem proti sobě. Výsledky byly přehledně zpracovány do grafů a tabulek. Uspořádání grafů je jednotné, vedle sebe byla uvedena vždy hodnota vlastního výzkumu a hodnota pro Oxford (vždy 100 %). Získané výsledky z praktické části mohou být použity k doplnění edukačních materiálů, které se vztahují k dané problematice. Výsledky jsou velice povzbudivé. Kvalita života se zlepšila. Zejména v doméně Bolesti (P) kde probandi dosáhli výsledku 86,79 % . Rozdíl oproti Oxfordu {--} 100 % (zdravé populaci) je tedy jen 13, 21 %. Nejlepšího výsledků dosáhli probandi v doméně Všeobecné vnímání vlastního zdraví (GHP) 141, 38 %. V úvodu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza číslo 1 zněla: Kvalita života pacientů se po totální endoprotéze zlepší. Druhá hypotéza zněla: Spotřeba analgetik se po operaci sníží. Obě dvě hypotézy se potvrdily. Samozřejmě, že v některých doménách budou výsledky stále nižší oproti zdravé populaci, ale celkově ke zlepšení kvality života pacientů po TEP došlo. Domnívám se, že cíl práce byl splněn. V závěru práce byl přiložen seznam použitých zdrojů. Do přílohy byl dán např. dotazník SF {--} 36 či informační leták se zjištěnými daty, který bude použit k edukaci pacientů v čekárnách na ambulancích.
|
|
| |
|
|
Role sestry v mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou.
JANÍKOVÁ, Radka
Záměrem práce je poukázat na roli sestry v této problematice. Poučit nemocné s koxartrózou o nežádoucích účincích léků a nabídnout jim další metody k mírnění bolesti. V současném stavu připomínáme anatomii a fyziologii kyčelního kloubu, popisujeme problematiku onemocnění koxartrózy a její léčby. Zabýváme se nemocným a rolí sestry v ošetřovatelském procesu se zaměřením na mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou. Bylo stanoveno 5 cílů. Zmapovat způsob vyhledávání informací nemocnými s koxartrózou. Zmapovat informace, kterými nemocní s koxartrózou v oblasti mírnění bolesti disponují. Zmapovat, jakou roli sehrává sestra v mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou z pohledu pacientů. Vytvoření edukačního materiálu pro nemocné s koxartrózou. Aplikace edukačního materiálu pro nemocné s koxartrózou. Položily jsme si výzkumné otázky: Jakým způsobem nemocní vyhledávají informace? Jakými informacemi nemocní s koxartrózou v oblasti mírnění bolesti disponují? Jakou roli vykonává sestra v mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou z pohledu pacientů? Využívají nemocní s koxartrózou edukační materiál k mírnění bolesti? K dosažení cílů práce jsme použily kvalitativní výzkum. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor s 10 nemocnými s koxartrózou, kteří čekají na operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu a navštěvují ortopedickou ambulanci v Třebíči. U respondentů proběhl 1. rozhovor, následovala edukace, s předáním edukačního matriálu a 2. rozhovor, který sloužil jako zpětná vazba. Na základě výzkumného šetření jsme nalezly odpovědi na výzkumné otázky, které jsme formulovaly do hypotéz a jedné odpovědi. Z analýzy výsledků odpovědí jsme stanovily hypotézy. Hypotéza 1: Edukační proces ovlivňuje způsob vyhledávání informací o mírnění bolesti nemocnými s koxartrózou. Hypotéza 2: Edukace, zaměřená na mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou, pozitivně ovlivňuje informovanost nemocných. Hypotéza 3: Pacienti s koxartrózou v souvislosti s mírněním bolesti prostřednictvím edukace vnímají roli sestry jako poskytovatelku informací. Z analýzy výsledků formulujeme odpověď na 4. výzkumnou otázku. Odpověď 1: Nemocní využívají k mírnění bolesti edukační materiál a dovednosti naučené prostřednictvím edukace, přesto však upřednostňují osobní kontakt se sestrou před získáváním informací prostřednictvím edukačního materiálu. Z výsledků výzkumného šetření plyne, že role sestry edukátorky i informátorky a samotná edukace jsou v praxi velmi potřebné. Je však třeba mít na paměti, že edukace je proces, který se neustále vyvíjí, a proto je důležité jej neustále přizpůsobovat potřebám edukovaných. Přínosem této práce do klinické praxe a do zdravotně sociální oblasti je zjištění, jak důležitá je role sestry edukátorky a informátorky, a jak potřebná je edukace v oblasti mírnění bolesti u nemocných s koxartrózou. Předpokládané využití práce v praxi je aplikace edukačního materiálu o mírnění bolesti u artrózy kyčelního kloubu pro nemocné s koxartrózou.
|
|
|
Fyzioterapie po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Bolest v kyčelním kloubu může výrazně ovlivnit možnost aktivního života. V posledních letech došlo k výraznému zlepšení výsledků při implantacích umělého kyčelního kloubu. Tento typ operace se současně stává stále častějším výkonem především v souvislosti se vzrůstajícím věkem populace. Cílem implantace TEP kyčelního kloubu je zlepšení kvality života, kterou dosáhneme jen díky interdisciplinární spolupráci lékařů, komplexní rehabilitační léčbou a samotným pozitivním přístupem pacienta. Cílem bakalářské práce je zpracování kazuistik pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu a sestavit u těchto pacientů léčebně rehabilitační plán. Z takto zadaného cíle jsou v teoretické části shrnuty poznatky zabývající se problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, fyzioterapie, fyzikální léčbou, ergoterapií a lázeňskou léčbou po tomto operačním výkonu. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat bylo pozorování, dotazování a analýza dokumentů. Pro sběr dat bylo využito individuálního hloubkového rozhovoru a kazuistiky, která zahrnovala vlastní pozorování, návrh rehabilitačního plánu a provedení terapie s následnými výstupy hodnocení terapie. Výzkumný soubor tvořili dva probandi, dvě pacientky, které podstoupily plánovanou operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu z důvodu pokročilé primární koxartrózy. Výzkum byl realizován na lůžkovém ortopedickém oddělení v Nemocnici Pelhřimov a proběhl v průběhu měsíce března 2011 v době hospitalizace pacientek. Kvalitní a správně vedená rehabilitace urychluje úpravu zdravotního stavu pacienta po operaci, působí jako prevence komplikací, zlepšuje využití funkčního potenciálu operovaného kloubu a upevňuje správné pohybové stereotypy. Výsledky výzkumu potvrzují, že takto realizovaná předoperační a pooperační rehabilitace v rámci hospitalizace vede ke snížení či úplnému odstranění bolesti, zvýšení rozsahu kloubní pohyblivosti a svalové síly, zvládnutí chůze po rovině a po schodech, nezávislosti a soběstačnosti v běžných denních činnostech.
|
|
|
Efektivita časné fyzioterapie po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu
MALECHOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci, jejíž název je {\clqq}Efektivita časné fyzioterapie po operaci totální náhrady kyčelního kloubu``, jsou v první části uvedeny teoretické podklady související s danou problematikou. Ve výzkumné části jsou zpracovány kasuistiky dvou klientek, které měly stejnou chorobu, byly operovány na ortopedickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. a byla jim provedena totální endoprotéza kyčelního kloubu. Cílem práce je komplexní zhodnocení metodik fyzioterapie u pacientů po operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu a vyhodnotit co by se dalo v této problematice zlepšit, aby byla pooperační rehabilitace o něco efektivnější. U každé pacientky po dobu hospitalizace byla rozdílná úspěšnost terapie. Závěrem lze říci, že významnou rolí v efektivitě pooperační léčby je absolvování předoperační rehabilitace. Pacientka, která absolvovala předoperační rehabilitaci, lépe zvládla vertikalizaci, chůzi i soběstačnost po operačním výkonu na rozdíl od pacientky, která předoperační rehabilitaci neabsolvovala. Podstatným problémem bylo, že na předoperační rehabilitaci by musela dojíždět a to činilo pacientce problém. Pacienty, které čeká operace náhrady kyčelního kloubu, často omezuje bolest při chůzi a odradí je pomyšlení, že by museli dojíždět na předoperační rehabilitaci. Navrhuji, aby se předoperační rehabilitace prováděla již v době hospitalizace, několik dní před operací. Tato práce může sloužit jako teoretický podklad pro studium studentů vysokých zdravotnických škol nebo se může z hlediska fyzioterapie stát inspirací v klinické praxi u fyzioterapeutů, kteří se této problematice věnují.
|
|
|
Osteoartróza velkých kloubů dolních končetin v kontextu fyzioterapie
KAŇKOVSKÁ, Martina
Moje bakalářská práce má název Osteoartróza velkých kloubů dolních končetin v kontextu fyzioterapie. V mé práci jsem se především zabývala problematikou vzniku, léčby a prevencí osteoartrózy. Obsahem teoretické části práce je zpracování teoretických podkladů souvisejících s tímto onemocněním. Hlavní kapitoly jsou zaměřeny na anatomickou část, definování pojmu gonartróza a coxartróza, příčiny, diagnostiku, léčbu a prevenci. Obsahem výzkumné části práce jsou dvě kazuistiky pacientek po operaci totální náhrady kloubu. Cílem této práce bylo v teoretické části podat informace o problematice osteoartrózy a její prevenci a v praktické části ověření vlivu fyzioterapie při opětovném rozvíjení funkčnosti kloubu po totální endoprotézy po operaci. Cílem v praktické části práce bylo na podkladě kazuistik zjistit, zda fyzioterapeutická léčba pomůže tomu, aby se kloubní pohyblivost operovaného kloubu opět rozvinula. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden v Nemocnici Jihlava na lůžkovém ortopedickém oddělení. Testovaný soubor byl tvořen dvěma pacienty s diagnózou gonartóza a coxartróza. Tyto diagnózy byly stanoveny ošetřujícím lékařem pacientů. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. U obou pozorovaných pacientů došlo k postupnému rozvíjení pohyblivosti a celkové zlepšení funkce operovaného kloubu. Má práce může sloužit jako teoretický podklad pro studium žáků vysokých škol zdravotnických oborů. Pro fyzioterapeuty může být inspirací v návrhu rehabilitačního plánu při terapii s pacienty této diagnózy.
|
|
|
Zajištění intimity u pacientů po operaci totální endoprotézy
RŮŽIČKOVÁ, Michaela
Abstrakt V naší společnosti je v oblasti ošetřovatelské péče stále více kladen důraz na zachování lidské důstojnosti a intimity u pacienta. Při každodenních činnostech, které sestra u pacienta provádí, může docházet k narušení jeho soukromí a intimity, což se může projevit jeho různými reakcemi. V dnešní době dochází k mohutnému rozvoji operačních metod náhrad velkých kloubů dolních končetin, především kyčelního kloubu. Dalo by se říci, že i po tak běžném výkonu, jakým se totální endoprotéza kyčle stává, je velmi důležité, aby pacient pociťoval dostatek soukromí. Cíli této práce byl zhodnotit, jak je zajištěna intimita v pooperační péči u pacientů po operaci totální endoprotézy na JIP a standardním oddělení a zjistit znalosti sester v oblasti dodržování intimity po totální endoprotéze. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na JIP a standardních odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnici Olomouc. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující na JIP a standardních odděleních v nemocnici České Budějovice, a.s., v Šumperské nemocnici, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnic Olomouc. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dvou anonymních dotazníků. První definovaná hypotéza byla potvrzena, pacienta na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity, než pacienti na standardním oddělení. Hypotéza číslo dvě, se také potvrdila, sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta po TEP. Třetí definovaná hypotéza se potvrdila, sestry mají dostatek informací o tom, jak pečovat o oblast intimity v pooperačním období. Hypotéza číslo čtyři, se nepotvrdila, sestry pracující na JIP nepečují o intimitu pacienta s větším zájmem než sestry pracující na standardním oddělení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že pacienti po operaci TEP na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity v pooperační péči než pacienti na standardním oddělení. Přestože sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta v pooperační péči, vědí ale jak pečovat o oblast intimity v pooperační péči.
|
host ::
RSS.