Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Model utopické společnosti a vliv jejích totalitních mechanismů na život jedince v dílech Konec civilizace Aldouse Huxleyho a 1984 George Orwella
OSUCHOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce zkoumá obraz utopické společnosti a vliv totalitních režimů na život jednotlivců v románech 1984 George Orwella a Konec civilizace Aldouse Huxleyho. Tato dystopická díla reflektují svět v první polovině dvacátého století a nabízejí čtenářům kritiku moderního společenského řádu. Práce nejprve představí oba autory i s jejich díly, poté se práce zaměřuje na historicko-sociální kontext. Na vybraných knihách jsou analyzovány prvky utopické společnosti a totalitních mechanismů, které poukážou na to, jak mohou být výše zmíněné faktory použity (resp. zneužity) k manipulaci, kontrole a potlačování lidské svobody a individuality a jaký vliv mají na formování společnosti, ovládané a omezované utopickými ideologiemi.
A Dystopian Prediction of Inevitable Future in Aldous Huxley's Brave New World
Moldřík, Karel ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Dystopická předpověď neodvratitelné budoucnosti v Konci Cilizace od Aldouse Huxleyho" je pečlivou analýzou Huxleyho mistrovského díla Konec Civilizace. Práce se soustředí na objevení veškeré inspirace, kterou mohl Huxley najít ve svém životě, ve společnosti Spojených států amerických a tematicky obdobných dílech v době jeho života, které by se daly považovat za zdroje inspirace. Hlavní literární díla Lidé jako bozi (1923) od H. G. Wellse a My (1924) od Jevgenije Zamjatina, která jsou často zmiňována ve spojení s Koncem Civilizace, jsou analyzována v souvislosti s možným zdrojem inspirace a porovnána s Koncem Civilizace.
The Visions of Consumer Society in Aldous Huxley's Brave New World and Julian Barnes's England, England
Čiháková, Michaela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce vychází ze dvou britských literárních děl - Konec civilizace (1932) Aldouse Huxleyho a England, England (1998) Juliana Barnese. Hlavním cílem této práce je zaměřit se na vize konzumní společnosti a komodifikaci v těchto dílech a prozkoumat jejich dopad na jednotlivce, kulturu a společnost samotnou. První část práce se zabývá konzumerismem a jeho historickým vývojem, hlavní část pak obsahuje analýzu projevů tohoto fenoménu v obou antiutopiích. Klíčová slova: konzumerismus; komodifikace; antiutopie; Konec civilizace; England, England
A Dystopian Prediction of Inevitable Future in Aldous Huxley's Brave New World
Moldřík, Karel ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce "Dystopická předpověď neodvratitelné budoucnosti v Konci Cilizace od Aldouse Huxleyho" je pečlivou analýzou Huxleyho mistrovského díla Konec Civilizace. Práce se soustředí na objevení veškeré inspirace, kterou mohl Huxley najít ve svém životě, ve společnosti Spojených států amerických a tematicky obdobných dílech v době jeho života, které by se daly považovat za zdroje inspirace. Hlavní literární díla Lidé jako bozi (1923) od H. G. Wellse a My (1924) od Jevgenije Zamjatina, která jsou často zmiňována ve spojení s Koncem Civilizace, jsou analyzována v souvislosti s možným zdrojem inspirace a porovnána s Koncem Civilizace.
Konec civilizace a Ostrov: Analýza utopického a anti-utopického světa v dílech Aldouse Huxleyho
ERTELOVÁ, Jitka
Cílem této diplomové práce je analýza románů Aldouse Huxleyho, konkrétně anti-utopie Konec civilizace a utopie Ostrov z žánrového hlediska. Práce nastiňuje problematiku při vymezení pojmů utopie, anti-utopie a dystopie. V krátkosti zmiňuje genezi a vývoj žánrů. Dále se zabývá společnými a odlišnými znaky těchto žánrů a jejich vzájemnou prolínavostí, a tedy mnohdy i nejednoznačnou zařaditelností samotných děl do určité žánrové kategorie. Pro účely analýzy obou románu práce zahrnuje i jiná Huxleyho díla (eseje a romány), dystopické romány 1984 George Orwella a My Jevgenije Zamjatina, utopii Lidé jako bozi H.G. Wellse.
Chaos
Vogelová, Tereza ; Fajnor, Richard (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Existující svět se čím dál víc rozrušuje a rozpadá. K tomu, aby se mohl znovuzrodit a obnovit se je zapotřebí jiný druh myšlení. Myšlení, které je třeba otevřít tak, aby mohlo přistihnout samo sebe a pochopit to, co se děje ve většině systémů, kde věci pracují samy o sobě bez dalších viditelných zásahů. První chaos je název intermediální instalace složené ze souboru 90ti černobílých fotografií (digitálních i analogových), které vznikly v letech 2008 - 2012. Všechny fotografie utvářejí jednotné ucelené dílo - sochu. Taktéž mohou svojí formou evokovat "zastavený film" s nelineárním cyklickým příběhem. Jednotlivé snímky fungují i samostatně nezávisle na ostatních fotografiích a vytvářejí tak svůj vlastní svět.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.