|
|
Charakteristika režijního stylu Davida Drábka na příkladech jeho tří shakespearovských inscenací
Šafářová, Tereza ; SCHLEGELOVÁ, Martina (vedoucí práce) ; KYSELOVÁ, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací některých výrazných rysů režijního stylu českého dramatika, dramaturga a režiséra Davida Drábka. Děje se tak na příkladech jeho tří shakespearovských inscenací Macbeth, Richard III. a Romeo a Julie, které režíroval v hradeckém Klicperově divadle – poslední dvě již na postu uměleckého šéfa souboru. Úvodní část práce obsahuje stručnou biografii tohoto tvůrce a jeho zasazení do kontextu českého divadla, a to jak z hlediska jeho dramat, tak režií. Následuje analýza a interpretace jednotlivých složek oněch tří inscenací. Závěrečnou část práce tvoří shrnutí signifikantních rysů těchto Drábkových režií a resumé celého textu. Na konci práce se nacházejí dvě přílohy, z nichž jedna obsahuje soupis všech inscenací, které Drábek zrežíroval v Klicperově divadle, a druhou tvoří vybrané fotografie ze tří analyzovaných inscenací.
|
|
|
Město a (jeho) divadlo příběh královéhradeckého divadelního pah orku: od Elišky Rejčky k Annie Girardot, k novodobým tradicím městských Dionýsií
Gregar, Alexandr ; GAJDOŠ, Július (vedoucí práce) ; CÍSAŘ, Jan (oponent)
Projekt doktorské práce ?Město a (jeho) divadlo? je pokusem zmapovat souvislosti mezi rozvojem města Hradce Králové a rozvojem divadla a divadelních činností na jeho území. V České republice je Hradec Králové v současné době - z hlediska vnímání divadelních aktivit - známý především novodobou tradicí mezinárodních divadelních festivalů, které mají podobu svátků, jakýchsi městských dionýsií, poutajících na sebe větší či menší pozornost divadelníků, umělců i kritiků, ale především místní společnosti. Ta právě tvoří, na rozdíl od jiných podobných akcí v České republice, zásadní objem návštěvníků tohoto festivalu (až 70 000 v deseti dnech), což lze považovat za mimořádný fenomén. Projekt si klade za cíl pojmenovat městotvorný aspekt divadla, a to především z hlediska jeho postavení ve veřejném prostoru ? proto také připomíná koncepční hledání místa pro divadelní budovu, zahrnující řadu námětů takových míst z hlediska reprezentačního, architektonického, sociálního i demografického. I důvody, proč se bez ohledu na růst města s cca pěti tisíci obyvateli v době postavení měšťanského divadla (1885) obloukem po roce 1990 vrátilo řadou rekonstrukcí k původnímu objektu, tedy v době, kdy je metropolí téměř stotisícovou. Práce na základě rešerše dobových pramenů, především novinových a tiskových zpráv, nabízí mozaiku informací o vývoji tohoto festivalu. Zabývá se jeho kvalitativními a kvantitativními proměnami, vedle hlavního programu i zrodem a vývojem tzv. Open Air Programu, představuje povahu názorů kritiků i laické ohlasy. Zabývá se také mnohokrát zpochybňovaným užíváním přívlastku ?Český Avignon?, který je spojován s královéhradeckým festivalem a pokouší se ho zařadit a specifikovat z hlediska obsahu i charakteru akce. V samostatných kapitolách jsou zpracovány některé manažerské otázky festivalu a práci doplňují soupisy inscenací uvedených v hlavním programu i v Open Air Programu v letech 1995-2009.
|
host ::
RSS.