Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti rozvoje specifických kompetencí v oblasti prostorové orientace a samostatného pohybu žáků s postižením zraku v základním vzdělávání
BAČÁKOVÁ, Helena
Bakalářská práce Možnosti rozvoje specifických kompetencí v oblasti prostorové orientace a samostatného pohybu žáků s postižením zraku v základním vzdělávání se zabývá rozvojem kompetencí žáků se zrakovým postižením v rámci nácviku prostorové orientace ve školách zřízených podle §16 odst. 9 Školského zákona a hlavním vzdělávacím proudu. Cílem práce bylo potvrdit nebo zamítnout tvrzení, že ve speciálním školství jsou lepší podmínky pro rozvoj těchto kompetencí. A také ověřit, zda je ve speciálním školství vyšší hodinová dotace pro výuku POSP, než v hlavním vzdělávacím proudu. Cestou k dosažení tohoto cíle bylo studium odborné literatury, týkající se zrakového postižení, nácviku prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením, inkluzivního a speciálního vzdělávání a legislativních dokumentů zastřešujících tuto problematiku. Dalším krokem bylo provedení výzkumného šetření formou kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Z toho vyplývají i použité nástroje sběru dat výzkumu, a to strukturovaný rozhovor a dotazníkové šetření. V závěrečné části provádím analýzu zjištěných dat. Vyplývá z nich, že časová dotace nácviku POSP je stejná ve speciálním školství i v základních školách hlavního vzdělávacího proudu. Speciální školství zřejmě poskytuje lepší podmínky pro rozvoj kompetencí v oblasti POSP, ale zároveň vytváří podmínky pro sociální segregaci dětí se zrakovým postižením. Prostorová orientace a samostatný pohyb jsou velmi náročné na zvládnutí. Potíže způsobuje i malá informovanost intaktní veřejnosti.
Sociální dovednosti adolescentů se zrakovým postižením a jejich vliv na socializační proces
HAVELKOVÁ, Petra
Cílem bakalářské práce bylo představit téma sociálních dovedností a jejich významu pro socializační proces na podkladě teoretických zdrojů. Na bázi teoretických východisek byla provedena komparativní studie se zaměřením na srovnání úrovně sociálních kompetencí, především v oblasti komunikačních schopností, osob s vrozeným a získaným postižením zraku a zhodnocení uvedeného v souvislostech socializačního procesu. Pro naplnění výše formulovaného cíle byla využita kvalitativní strategie, zpracovaná v designu narativní biografie. Data do výzkumu byla sebrána technikou opakovaného hloubkového rozhovoru a analýzou dat z webových stránek organizací poskytujících sociální rehabilitaci osobám se zrakovým postižením. Výzkumný vzorek byl zvolen záměrným výběrem v souladu se stanoveným cílem. Bakalářská práce se zabývá specifiky vrozeného a získaného zrakového postižení a kompenzačními postupy zrakového postižení. Jsou zde popsány specifika komunikace osob se zrakovým postižením. Nevidomí s vrozeným zrakovým postižením mohou mít horší úroveň sociálního porozumění. Nemají potřebné zkušenosti v oblasti nonverbální komunikace a nedostatek porozumění ovlivňuje užívání některých slovních spojení a obratů. Na rozdíl od osob se získaným zrakovým postižením, které mají určité návyky a zkušenosti z doby před postižením, je u jedinců s vrozeným zrakovým postižením patrná ztuhlost mimických svalů, méně výrazné pantomimické projevy, neschopnost navázat oční kontakt a mimovolní pohyby očí i těla, což může vést ke špatnému pochopení komunikace ze strany vidomého. Přestože je v ČR vybudována síť zařízení poskytujících sociální rehabilitaci, kurzy nonverbální komunikace pro osoby se zrakovým postižením nabízí jen jediná organizace, Rozhledna. Tato práce může sloužit jako předvýzkum pro další výzkumné šetření v dané oblasti.
Život zrakově postižených dětí v ČR
REITINGEROVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá životem zrakově postižených dětí v České republice. Cílem práce je předat základní informace o zrakovém postižení a o úloze rodiny při integraci zrakově postižených dětí do společnosti, což je demonstrováno případovou studií. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se zaměříme na zraková postižení, jejich dělení, uvedeme přehled institucí, které se zabývají péčí, pomocí a edukací zrakově handicapovaných, zmíníme kompenzační pomůcky, dále se zaměříme na možnosti integrace zrakově postižených dětí, zejména na vliv rodiny v celém procesu. V praktické části vycházíme z rozhovorů se zrakově postiženými a jejich rodinami. Výzkumné otázky směřují především ke zjištění stavu, možností či případných překážek v procesu integrace zrakově postižených dětí do společnosti. Bakalářská práce je určena pro širokou laickou veřejnost, může být ale rovněž prospěšná sociálním pedagogům pro orientaci v dané problematice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.