Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Počátky samostatného českého provincialátu augustiniánů poustevníků u sv. Tomáše od jeho vzniku roku 1604 až do poloviny 17. století
Hrdlička, Vojtěch ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Anotace/Abstrakt: Cílem bakalářské práce bude postihnout a důkladně zmapovat okolnosti vzniku samostatné české provincie řádu augustiniánů poustevníků roku 1604 a její vývoj do konce třicetileté války. Hlavní důraz bude kladen na budování správy nové provincie a na osobnost Jana Svitavského z Bochova, prvního provinciála. Vzhledem k tomu, že sídlem provincialátu byl konvent u sv. Tomáše na Malé Straně, bude nutné zaměřit se také na tento řádový dům a popsat jeho dvojí roli: jednak jako sídlo provinciála, jednak jako nejpřednějšího konventu mezi českými augustiniánskými konventy s ohledem na jeho politický a kulturní význam. Autor se soustředí na vztahy mezi provinciálem, respektive pražským konventem u sv. Tomáše, a jednotlivými konventy a jejich převory. Mezi důležité cíle práce bude patřit zjištění, jaká byla míra autonomie augustiniánských konventů v české provincii, jaký byl jejich vztah k provinciálovi. Dále pak rozkrytí vztahu provinciála ke generálnímu převorovi řádu v Římě a k papežské kurii. Vznik samostatné české provincie v roce 1604 samozřejmě souvisí s prvními (předbělohorskými) rekatolizačními snahami a také s postavením svatotomášského kláštera ve složité síti vztahů dvora a města v rudolfínské Praze. Stejně důležitým se jeví vývoj kláštera a provincie v době masivní rekatolizace po roce 1620.
Počátky samostatného českého provincialátu augustiniánů poustevníků u sv. Tomáše od jeho vzniku roku 1604 až do poloviny 17. století
Hrdlička, Vojtěch ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Anotace/Abstrakt: Cílem bakalářské práce bude postihnout a důkladně zmapovat okolnosti vzniku samostatné české provincie řádu augustiniánů poustevníků roku 1604 a její vývoj do konce třicetileté války. Hlavní důraz bude kladen na budování správy nové provincie a na osobnost Jana Svitavského z Bochova, prvního provinciála. Vzhledem k tomu, že sídlem provincialátu byl konvent u sv. Tomáše na Malé Straně, bude nutné zaměřit se také na tento řádový dům a popsat jeho dvojí roli: jednak jako sídlo provinciála, jednak jako nejpřednějšího konventu mezi českými augustiniánskými konventy s ohledem na jeho politický a kulturní význam. Autor se soustředí na vztahy mezi provinciálem, respektive pražským konventem u sv. Tomáše, a jednotlivými konventy a jejich převory. Mezi důležité cíle práce bude patřit zjištění, jaká byla míra autonomie augustiniánských konventů v české provincii, jaký byl jejich vztah k provinciálovi. Dále pak rozkrytí vztahu provinciála ke generálnímu převorovi řádu v Římě a k papežské kurii. Vznik samostatné české provincie v roce 1604 samozřejmě souvisí s prvními (předbělohorskými) rekatolizačními snahami a také s postavením svatotomášského kláštera ve složité síti vztahů dvora a města v rudolfínské Praze. Stejně důležitým se jeví vývoj kláštera a provincie v době masivní rekatolizace po roce 1620.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.