|
|
Defibrilátor
Kubů, Veronika ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rozdělena do šesti tematických okruht. Na začátku se zabýváme anatomií srdce, neboť ta je dtleţitá zejména k dobrému pochopení činnosti srdečního svalu. V následující kapitole shrnujeme srdeční činnost jak z hlediska biologického, tak z hlediska elektrické aktivity, jenţ při jeho činnosti vzniká. Následně je nutno rozebrat moţné nebezpečné stavy vznikající při srdeční činnosti a jejich řešení bez pomoci elektrického výboje a s jeho pomocí. Nejdtleţitější části celé práce je defibrilátor samotný. Nejprve si shrneme teoretické poznatky a poté se zaměříme na návrh externího defibrilátoru, jako přístroje určeného pro pouţití profesionálním zdravotnickým personálem nebo laickou veřejností. Závěrem je nutno uvést upozornění plynoucí ze zacházení s elektrickým proudem, na která je nutno brát zřetel.
|
|
|
Kardiopulmonární resuscitace pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19
HVOZDOVSKÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce byla zaměřena na Kardiopulmonární resuscitaci pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19. Byly stanoveny celkem dva cíle, které mapovaly postupy zdravotnických záchranářů při provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie Coronavirus disease (COVID-19). Dalším neodmyslitelným ukazatelem bylo vícestupňové hodnocení rizika během pandemie COVID-19, které klade důraz na zvýšení opatrnosti a užívání možných osobních ochranných prostředků. Teoretická část bakalářské práce byla zaměřena na úvod do problematiky koronavirového onemocnění, a dále také na provádění kardiopulmonární resuscitace během pandemie COVID-19. Práce dále popisuje, co předchází zástavě oběhu a od toho se pak následně odvíjejí další výkony jako je právě kardiopulmonární resuscitace. Praktická část probíhala pomocí kvalitativního výzkumu metodou hloubkového rozhovoru se zdravotnickými záchranáři Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Rozhovor obsahoval celkem 20 otázek zaměřených na danou problematiku. Výzkumný soubor tvořilo 13 respondentů, 7 zdravotnických záchranářů z Kraje Vysočina a 6 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Jihočeského kraje. Výsledky byly následně zpracovány do osmi kategorií a podle toho rozděleny do tabulek. Z výzkumné části vyplynulo, že členové jednotlivých Záchranných služeb mají dostatečné teoretické znalosti a mají i dost praktických zkušeností s prováděním kardiopulmonární resuscitace za pandemie COVID-19. Mezi kraji jsem nenašla žádné viditelné rozdíly v provádění kardiopulmonární resuscitace, odpovědi respondentů se téměř shodovali. Pouze v otázkách dekontaminace se vyskytly jemné rozdíly v užívaných desinfekčních prostředcích. Výzkum ukázal, že nezáleží na geografickém rozložení, ale že Záchranné služby postupují podle jasně daných metodických postupů, ale nedbají příliš na svou vlastní bezpečnost s ohledem na onemocnění COVID-19.
|
|
|
Defibrilátor
Kubů, Veronika ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rozdělena do šesti tematických okruht. Na začátku se zabýváme anatomií srdce, neboť ta je dtleţitá zejména k dobrému pochopení činnosti srdečního svalu. V následující kapitole shrnujeme srdeční činnost jak z hlediska biologického, tak z hlediska elektrické aktivity, jenţ při jeho činnosti vzniká. Následně je nutno rozebrat moţné nebezpečné stavy vznikající při srdeční činnosti a jejich řešení bez pomoci elektrického výboje a s jeho pomocí. Nejdtleţitější části celé práce je defibrilátor samotný. Nejprve si shrneme teoretické poznatky a poté se zaměříme na návrh externího defibrilátoru, jako přístroje určeného pro pouţití profesionálním zdravotnickým personálem nebo laickou veřejností. Závěrem je nutno uvést upozornění plynoucí ze zacházení s elektrickým proudem, na která je nutno brát zřetel.
|
|
|
Schopnost poskytování první pomoci u studentů vysokých škol
BÖHM, Pavel
Život je to nejcennější, co každý má. Kdokoliv z nás se může dostat do situace, kdy bude za potřebí postiženému člověku poskytnout první pomoc. Cílem práce bylo zmapovat praktické dovednosti studentů vysoké školy při poskytování laické první pomoci. Pro zjištění cíle bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum v podobě případové studie (case study), za pomoci metody pozorování a dotazování {--} rozhovor s otevřenými otázkami. Závěry práce byly presentovány na odborné konferenci: "Záchranáři sobě, anebnepoučujme se, ale učme se jeden od druhého!" v Hrubé Vodě 26.3.2009. Stěžejní bod výzkumu této práce je v mapování schopnosti poskytování první pomoci laiky z řad studentů vysoké školy v určitém časovém odstupu od jejich školení. Tyto výsledky mohou být použity při sestavování osnov a výukových metod v oblasti didaktiky neodkladné péče.
|
host ::
RSS.