|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
The Power Rivarly between China and India: Managing the Buffer Zone between the Two States
Horehaj, Adam ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce s názvem Mocenská rivalita mezi Čínou a Indií: Kontrola nárazníkové zóny mezi těmito dvěma státy zkoumá strategické chováni Číny a Indie vzhledem k nárazníkové zóně, která se nachází v okolí jejich společné hranice. V posledních letech lze pozorovat vyšší míru vzájemných interakcí mezi Čínou a Indií jak na regionální, tak i globální úrovni. Vzhledem k dynamice vzájemných vztahů mezi Čínou a Indii má jejich vzájemná nárazníková zóna důležitou, dokonce až strategickou roli. Opěrným bodem pro analýzu vzájemných vztahů těchto dvou regionálních velmocí v oblasti jejich společné nárazníkové zóny je ofenzivní a defenzivní realizmus v kombinaci s teorii geopolitiky o nárazníkových zónách. Diplomová práce se z analytického hlediska primárně rozděluje na dvě části. Nejprve se soustředí na analýzu oblasti společné Čínsko-Indické hranice, zda je možné o těchto pohraničních územích mluvit jako o nárazníkové zóně. Druhá část analýzy je zaměřena konkrétně na politiku obou států nejen vůči sobě, ale i vzhledem ke své společné nárazníkové zóně. Zejména regionální interakce Číny a Indie jsou zkoumány z pohledu ofenzívního a defenzívního realizmu. Nárazníková zóna je relevantním prvkem v Čínsko-Indických vztazích, neboť ovlivňuje zahraniční politikou obou států. Zajímavou vlastností analyzované zóny...
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Fight for Kashmir
Volochová, Lucia ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou Kašmírského konfliktu. Cílem předkládané práce je pomocí historicko-analytické metody přijít na možné řešení tohoto teritoriálního sporu trvajícího od roku 1947. V teoretické části je vysvětlen pojem konflikt v mezinárodních vztazích, který je fundamentální v celé práci. Další kapitoly jsou věnovány kořenům sporu a jeho následné eskalaci až po současný stav. Důležitou částí práce je vývoj aktérů v jaderné velmoci i postoj jednotlivých zúčastněných.
|
|
|
Analýza konfliktu v oblasti Kašmíru a perspektivy jeho řešení
Hromádková, Lucie ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Bakalářská práce analyzuje dlouholetý konflikt mezi Indií a Pákistánem vedený o státy Džammú a Kašmír, který vypukl v roce 1947 po získání nezávislosti Indie na Britském impériu. Doposud dva hlavní aktéři nenalezli společné východisko, přičemž s rostoucí jadernou hrozbou konflikt nabývá stále více na významu. Práce blíže specifikuje hlavní příčiny konfliktu, charakterizuje aktéry a předmět sporu. V poslední části se autorka zaměřuje na možnosti řešení konfliktu.
|
host ::
RSS.