|
|
Občanské elity, obecní samospráva a kultura města Telč
SOCHOROVÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce se zaobírá životem města Telče v první polovině 20. století. Zejména se snaží provést co nejširší analýzu obecní samosprávy z hlediska socioprofesního složení, teritoriálního původu a lokace bydliště jeho jednotlivých členů s cílem poukázat na změny, které se udály během tohoto období pod vlivem celostátních politických, společenských i ekonomických změn. Na příkladu šesti profesně rozmanitých telčských rodin se pokouší zmapovat jejich podíl, kterým zasáhly do společenského, kulturního a veřejného života města. S cílem získat ucelený pohled na toto období byl do diplomové práce zahrnut i profesorský sbor zdejší reálné školy, a to z hlediska jeho účasti jednak v samosprávných orgánech, a zejména pak ve spolkovém a společenském životě města. K dokreslení kulturního obrazu maloměsta v první polovině 20. století nezůstaly opomenuty ani městské či školské slavnosti.
|
|
|
Paměť židovství ve veřejném prostoru na příkladu Pacovska
HOLÍKOVÁ, Veronika
Práce se věnuje historii židovství, zvl. se zabývá konkrétně oblastí Pacovska. Velká část je věnovaná dochovaným židovským památkám v Pacově a jeho okolí, zejména židovským hřbitovům a židovským synagogám na tomto území. Práce se soustředí na jejich historii i současnost a také na jejich původní a popřípadě současnou funkci. Praktická část je zaměřena na dotazníkové šetření, které znázorňuje míru informovanosti obyvatel Pacovska o židovských památkách.
|
|
|
Židovské obyvatelstvo soudního okresu Sedlec a jeho sociální postavení do roku 1945 (se zvláštním zřetelem k roku 1940)
KRUCHŇOVÁ, Lucie
Cílem předkládané bakalářské práce bylo zpracovat soupis židovského obyvatelstva v soudním okrese Sedlec a pokusit se vytvořit obraz jeho majetnosti. Výchozím pramenem byly evidenční karty z kartotéky židů, které doplnily policejní přihlášky a sčítání lidu z roku 1930. Práce je zasazena do období Protektorátu Čechy a Morava, proto jsem tomuto období věnovala kapitolu, kde mimo jiné vysvětluji pojem "žid" podle Norimberských zákonů. V práci je uveden přehled nařízení, která omezovala svobodu židů, ze kterého vychází pohled na nacistické oklešťování nenáviděné menšiny. Důležitou částí práce je popis fungování Židovské náboženské obce, který dává nahlédnout do organizace života této komunity. Pozornost byla věnována také sociální struktuře včetně dalších faktorů, které ji ovlivňují, proto práce obsahuje kapitolu, která poskytuje pohled na bádání v tomto směru. Součástí je soupis devadesáti čtyř osob židovského vyznání či původu sestavený podle obcí a v nich žijících rodin. Je doplněn textovou částí, ze které vyplývá hmotné a finanční zajištění jednotlivých rodin. Práce je doplněna přílohami: tabulkami a grafy, mapami a v neposlední řadě fotografiemi některých nacisty umučených židů figurujících v sestaveném seznamu.
|
|
|
Antisemitismus v dílech křesťanských autorů v meziválečném Československu
POUZAROVÁ, Iveta
Tématem práce jsou příčiny vzniku antijudaismu a antisemitismu a jejich projevy u katolických spisovatelů meziválečného Československa. Bakalářská práce je rozdělena do dvou kapitol, v nichž je postupně analyzováno vymezení pojmu antisemitismus, jeho historické kořeny a projevy od starověku až po 20. století. Pozornost je také věnována stereotypním tendencím. Ve druhé části práce je důraz kladen na antisemitské vyjadřování českých katolických intelektuálů v období mezi dvěma světovými válkami a na interpretaci jejich děl, k čemuž jsem použila analyticko-syntetických, deskriptivních a komparativních metod.
|
|
| |
|
|
Antisemitismus v Protektorátu Čechy a Morava
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce na téma Antisemitismus v Protektorátu se na základě historických událostí zabývá vývojem řešení židovské otázky v okupovaných českých zemích v průběhu druhé světové války. V první kapitole se autorka věnuje hlavním událostem a předělům v životě židovské menšiny za protektorátu. Židé ztratili všechna práva a diskriminace v tomto ohledu byla téměř nesnesitelná. Německý nacismus vypracoval a zároveň uskutečnil "konečné řešení" židovské otázky. Tento termín byl eufemistickým označením pro fyzickou likvidaci židovského národa. Druhá kapitola se věnuje analýze dobového tisku. Tato nejdůležitější část celé diplomové práce pokládá vedle sebe tři autorkou vybraná kolaborantská periodika vycházející v období Protektorátu Čechy a Morava. Jsou jimi časopisy Zteč, Árijský boj a poslední Národní politika. Výstavbou koncentračního tábora Terezín a následný život v něm popisuje poslední, a to třetí kapitola. Toto ghetto je důležitou součástí celé židovské otázky a jejího řešení. Přestože odsud probíhaly transporty do východních oblastí, kde docházelo k vyhlazování v plynových komorách, i tak si někteří židé pomocí kulturního vyžití a ilegálních vzdělávacích aktivit zařídili lepší život. Jedním ze specifik Terezína byla také role, které toto město sehrálo v nacistické propagandě.
|
|
|
Fenomén Žida v polštině a češtině a také v polských a českých židovských anekdotách v kontextu literatury 1. pol. 20. st.
BALÍK, Štěpán
Při popisu fenoménu Nida v čeńtině a polńtině a českých a polských nidovských anekdotách v kontextu těchto národních literatur vycházím z pojmového aparátu kognitivní ligvistiky. Zásadní teoretická báze spočívá v uplatnění tří hledisek, podle nichn je stereotyp Nida charakterizován. Je to opozice kladné sféry: člověk, uţitečnost, katolík a záporné sféry: zvíře, neuţitečnost, nekatolík. Slovní zásoba (zvláńtě frazeologismy) a příklady z literatury, jen se vání k vnitřnímu či vnějńímu obrazu Nida, poukazují na etnický stereotyp v polském a českém naivním jazykovém obraze světa. V komparativním úhlu pohledu jsou polské a české rozdílnosti a paralely zjevnějńí. Zároveň v práci odkazuji na souvislosti demografické, kulturní a historické, a rovněn předkládám úryvky z literatury, jen jsou s těmito souvislostmi úzce propojeny, a podtrhují tak uvedené závěry. Mým úmyslem není vyčerpávajícím způsobem popsat vývoj této slovní zásoby ani poskytnout úplný výčet daných jevů, ale snaním se vystihnout posuny v obrazech Nida (částečně v kontrastu k obrazu Roma). Příklady, které jsou převzaty ze slovníků, sekundární a krásné literatury jsou ? pokud je to monné ? doplněny o výrazy spjaté s jazykovou pamětí dneńních Čechů a Poláků. Částečně tedy rovněn verifikuji jejich současné pounití. Při třídění zkoumaného materiálu, odmítám pojem antisemitismus, jenn je v sekundární literatuře často pouníván, a inspirován kognititivní lingvistikou a etnologií, operuji termínem etnocentrismus.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání
JÍLKOVÁ, Veronika
Judaismus, kterým se zabývá nespočetné množství publikací, je náboženství, které je roztroušené po celém světě. V historii každé země se najde zmínka o židovské obci, ghettu, slavném Židovi či soudním procesu se Židy. Židé byli po staletí pronásledováni a snad každému člověku uvízla v paměti 2. světová válka a holocaust. Globalizace přináší migraci a prolínání kultur. Společnost už není monokulturní, ale multikulturní. Aby byla klientům poskytována účinná ošetřovatelská péče, je třeba zajistit dobrou profesionální připravenost sester v oblasti transkulturního ošetřovatelství. Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání. Pro výzkumnou část práce byly použity techniky kvalitativního výzkumu -polostandardizovaný rozhovor a obsahová analýza dat. Výzkumný soubor tvořilo 11 klientů DSP Hagibor v Praze a pro analýzu dokumentů bylo k dispozici 37 složek zdravotnické dokumentace. V samotném začátku výzkumu jsme si stanovily tři cíle. Vyžadují hospitalizovaní klienti židovského vyznání specifickou ošetřovatelskou péči? Jsou rozdíly v poskytování specifické ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání ortodoxního a konzervativního směru? Jsou rozdíly v péči o klienty židovského vyznání v terminálním stádiu v nemocnici a zařízení pro klienty s židovským vyznáním? Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Všechny cíle jsme splnily a výzkumné otázky zodpověděly v průběhu výzkumu. Na základě provedeného výzkumu jsme stanovily následující hypotézy: Hypotéza 1 Při poskytování ošetřovatelské péče je důležité znát směr judaismu. který klient vyznává. Hypotéza 2 Ve zdravotnickém zařízení Židé preferují vegetariánskou stravu. Hypotéza 3 Praktikující Židé odmítnou hospitalizaci v nemocnici v době významných svátků, pokud není ohrožen jejich život. Hypotéza 4 U klientů ortodoxního směru judaismu existují rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče proti klientům konzervativního směru. Hypotéza 5 Existují rozdíly v péči o klienty židovského vyznání v terminálním stádiu v nemocnici a v zařízení pro klienty s židovským vyznáním. Z diplomové práce vyplývají překvapující a zajímavé výsledky výzkumu, které byly zpracovány do modelu kulturně ohleduplné - uzpůsobené péče Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové a byl vypracován standardní ošetřovatelský postup pro klienta židovského vyznání
|
|
|
Český antisemitismus a árijství ve 30. letech
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
Bakalářská práce na téma České árijství a antisemitismus ve 30. letech se na pozadí historických událostí zabývá projevy nenávisti vůči židům v období liberální první a autoritářské druhé republiky. První kapitola této práce se věnuje aktivitám antisemitů v první republice a jednotlivým židovským proudům. Součástí je také autorkou zpracovaná analýza časopisu Vlajka, jež vydávala stejnojmenná fašistická organizace. Ve druhé kapitole jsou popsány fašistické akce proti židům za druhé republiky a také antisemitské projevy vládnoucí strany Národní jednoty. Mimo to se kapitola zabývá i protižidovským zákonodárstvím. Poslední, třetí kapitola pojednává o problematice českého árijství a vysvětluje jeho vznikající iluzi. Konec této kapitoly se věnuje i období Protektorátu Čechy a Morava z důvodu zachycení průběhu arizace židovského majetku v českých zemích. Cílem bakalářské práce je tedy přiblížení okolností, jakým způsobem se antisemitismus projevoval ve třicátých letech v českých zemích.
|
host ::
RSS.