|
| |
|
|
Současná podoba řádu bektašíja v Albánii, Kosovu a Severní Makedonii: zdroje bektašíjské spirituality
Korábečný, Martin ; de la Vega Nosek, Lukáš (vedoucí práce) ; Štampach, Ivan (oponent)
- čeština Tato práce je zaměřena na lidovou spiritualitu řádu bektášíja. V průběhu terénního výzkumu v Albánii, Kosovu a Severní Makedonii bylo zjištěno, že velmi důležitý je pro spiritualitu bektášíje kategorie Posvátna. Nejprve pojednáme o kategorii posvátno a spiritualita, v první části práce dále nalezneme aplikaci kategorie Posvátno na bektášíju. Používáme zde model navržený Ninianem Smartem a Zdeňkem Vojtíškem, který umožňuje zahrnutí lidových prvků a individuality spirituální zkušenosti bez jejich hodnocení či zjednodušování. Jsou součástí širšího rámce spirituality, ve kterém mají své místo její různé roviny - posvátné předpoklady, obřady, zážitky, společenství, etika, tvorba a příběhy. Spiritualita člověka se může napájet na různých rovinách z různých zdrojů. V průběhu terénního výzkumu jsem došel k závěru, že lidé, kteří čerpají z bektášíje pro svou osobní spiritualitu, nepřijímají bektášíju jako celek, ale spíše si z této tradice vybírají prvky, které zahrnují do své osobní spirituality jako prvky lidové. Druhá část práce je zaměřena na jejich zdroje - prvky z místní kultury, z křesťanství nebo šamanismu. Osobní spiritualita lidí, čerpajících pro svoji zbožnost inspiraci z bektášíjské tradice, je spíše fragmentární, připravená podle pragmatického individualismu. Prezentuje se jako...
|
|
|
Muslimský Ježíš. Syn Mariin v základních pramenech islámu
Kotek, Václav ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Práce podává přehled o Ježíši v základních pramenech islámu, Koránu a Sunně. Ve stručném životopisu Proroka Muhammada se věnuje vlivu křesťanů v jeho životě. Sleduje vznik Koránu a uvádí některé aspekty jeho nauky. Vybírá koránské verše o křesťanech a obzvláště ty související přímo nebo nepřímo s Ježíšem. Rozebírá význam jmen, jež mu Korán připisuje. Vybrané hadíthy, v nichž se objevuje některé z Ježíšových jmen, systemizuje do tematických okruhů a pozoruje roli, kterou mu tato islámská tradice přiděluje. Ze získaných poznatků porovnává rozdíly pohledu na Ježíše v islámu a v křesťanství. Všímá si, že pod stejně znějícími Ježíšovými jmény a tituly se v obou náboženstvích skrývají rozdílné významy a dovozuje důvod rozdílnosti islámského obrazu Ježíše. Nahlíží, nakolik může být Ježíšova osoba předmětem a základem mezináboženského dialogu. Závěrem nabízí možnosti, v čem může být muslimský názor na Ježíše inspirací křesťanům k obnově vlastní víry.
|
|
|
Mezináboženský dialog a bioetika
RODKOVÁ, Iveta
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématikou mezináboženského dialogu a bioetiky. Analyzuje etické souvislosti spojené s vybranými biomedicínskými tématy, konkrétně eutanázií, interrupcí, asistovanou reprodukcí a výzkumem na embryonálních kmenových buňkách pohledem tří světových monoteistických náboženství (křesťanství, judaismu a islámu). V posvátných knihách, vydaných dokumentech a dalších dostupných zdrojích hledá odpovědi na otázky, jak a proč se jednotlivá náboženství staví k těmto bioetickým tématům. Teoreticky zaměřená práce si klade za cíl poukázat na zjištěné rozdíly a především shody. Ve své úvodní části práce popisuje jednotlivá náboženství v souvislosti s lékařskou etikou obecně. Stručně charakterizuje náboženská vyznání a čtenářům nabízí dokumenty, ze kterých etické pohledy vychází. Udává rozdílnosti a společné rysy monoteistických náboženství. Po obecnější problematice jednotlivých náboženství následuje kapitola zaměřená výhradně na mezináboženský dialog. Práce poukazuje na důležitost dialogu mezi náboženstvími, který je předpokladem náboženského smíru a tím i světového míru. Mezináboženský dialog představuje otevřenost vůči neznámému a ochotu k diskuzi. Nelze se krátce nepozastavit u projektu Světový étos švýcarského profesora teologie Hanse Künga, v jehož centru zájmu se nachází právě několikrát zmiňovaný mezináboženský dialog. Další kapitoly diplomové práce již hovoří o vybraných bioetických otázkách a přístupu k nim ze strany judaismu, křesťanství a islámu. Práce se tu nejprve zabývá problematikou eutanázie, následně interrupce, asistované reprodukce a nakonec výzkumem na embryonálních kmenových buňkách. Z nabytých znalostí studiem dostupných zdrojů je patrné, že světová náboženství jsou z uvedených bioetických témat nejvíce jednotná v názoru na eutanázii. Všechna monoteistická náboženství se odvolávají na nedotknutelnost a posvátnost lidského života od jeho počátku až po přirozenou smrt. Jediný Bůh je tvůrcem a majitelem veškerého stvoření. Proto na eutanázii i asistované suicidium pohlíží negativně a s odstupem jako na čin, který do rukou člověka nepatří. V roce 2005 podepsali zástupci tří monoteistických náboženství České republiky dokument, v němž vyjadřují společný negativní postoj k otázce eutanázie. Na rozdíl od souhlasného názoru na konec lidského života, který pro všechna náboženství nastává okamžikem přirozené smrti, panuje nejednotný názor v pohledu na jeho počátek. Z toho, jaký mají křesťané, židé a muslimové názor na počátek lidského života se potom odvíjí postoj k interrupcím, asistovaným reprodukcím i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. Podle křesťanství začíná lidský život v okamžiku početí. Proto k těmto medicínským technikám zaujímá z etického hlediska nejkontroverznější postoj. Život matky tu má stejnou hodnotu jako život jejího plodu. V židovství má lidské embryo nižší status než narozené dítě. Proto tato víra zaujímá k problematice o něco benevolentnější postoj nežli křesťanství. Přesto však musí být dodržovány určité mantinely, o kterých je pojednáno níže. V myšlení islámu je pro otázku interrupce, asistované reprodukce i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách zásadní okamžik tzv. oduševnění plodu. Teprve po tomto okamžiku embryo získává status lidské osoby a tím se stává nedotknutelné. Islám a judaismus se tedy k bioetickým otázkám (vyjma eutanázie) staví méně přísně než křesťanství. Diplomová práce nabízí svým čtenářům přehled názorů a hodnot jednotlivých monoteistických náboženství na otázku bioetiky se zaměřením na mezináboženský dialog. Tím přináší přehled shod a rozdílností v etických názorech.
|
host ::
RSS.