|
|
Invazivní monitorace v intenzivní péči
CUPER, Tomáš
Invazivní monitorace je opakované, trvalé sledování fyziologických funkcí pacienta a činnosti přístrojů sloužících k podpoře těchto funkcí. Je to tedy děj aktivní, opakovaný a kontinuální, kdy je objektem pacient i zdravotnická technika. Lidský faktor je zde nepostradatelný. K důvodům přistoupení zavedení invazivní monitorace v intenzivní péči patří především schopnost podpory fyziologických funkcí pacienta, zároveň slouží k včasnému odhalení vzniklých odchylek od fyziologických hodnot, velice často efektivně napomáhá v rozvahách v pokračujících lékařských intervencích a odhaluje účinnost léčby pacienta. Teoretická část bakalářské práce se zabývala pohledem na problematiku invazivní monitorace v intenzivní péči. Počátek práce nabízí vysvětlení, co se invazivní monitorací rozumí, objasňuje a charakterizuje intenzivní medicínu a monitoraci obecně. Jednotlivé typy invazivní monitorace byly rozdělené podle oblastí základních životních funkcí na kardiovaskulární, respirační a centrálně nervový systém. U každého typu invazivní monitorace je vysvětlena jeho samotná podstata, jsou uvedeny obecně indikované a kontraindikované stavy, příprava pomůcek a způsob zavedení monitorace. Teoretickou část uzavírá kapitola o obecné ošetřovatelské péči. Praktická část se zaměřovala na zmapování nejčastěji používaných typů invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje a na zmapování znalostí invazivní monitorace pracovníků anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou formou tištěného standardizovaného dotazníků. Objem dat byl nasbírán v březnu 2014. Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří pracují na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a urgentních příjmech. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 100 kusů pro nemocnice Jihočeského kraje a 100 kusů Karlovarského kraje. V Jihočeském kraji byly vybrány nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích a Táboře. V Karlovarském kraji byly dotazníky rozdány do nemocnic v Chebu, Karlových Varech a Sokolově. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 141 respondentů. Zpětná celková návratnosti z počtu 200 (100%) dotazníků tedy dosáhla 70,5 %. Dotazník obsahoval celkem 28 otázek, z nichž úvodní 4 byly stratifikační, otázka č. 5 byla uzavřená, otázka č. 6 byla polootevřená a zbylých 22 uzavřených otázek se vztahovalo ke znalostem respondentů v problematice invazivní monitorace v intenzivní péči. Výsledky byly zpracovány statistickým programem SPSS do přehledných tabulek a stanovené hypotézy byly statisticky vyhodnoceny pomocí chí kvadrát testu. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat nejčastěji používané typy invazivní monitorace u kriticky nemocných pacientů anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, tento cíl byl splněn. Dalším bylo zmapovat znalosti invazivní monitorace pracovníku anesteziologicko-resuscitačních oddělení a urgentního přijmu v nemocnicích Jihočeského a Karlovarského kraje, i tento cíl byl naplněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření prokázalo, že pracovníci mají znalosti v oblasti ošetřování, hemodynamických hodnot i správných postupů v péči o kriticky nemocné pacienty na intenzivních odděleních.
|
|
|
Bazální stimulace na pediatrických jednotkách intenzivní péče
SOUKUPOVÁ, Alena
V této diplomové práci se zabýváme bazální stimulací, a to konkrétně na pediatrických jednotkách intenzivní péče. Bazální stimulace je holistická metoda, která pacienta pojímá jako celek. Nahlíží na něj jako na individuální bytost s konkrétními potřebami, kterými se od ostatních liší. Pomocí bazální stimulace umožňujeme lidem se zdravotním či duševním postižením snazší integraci do jejich života. Při péči o pacienta v rámci bazální stimulace bereme ohled na jeho zvyky, způsob komunikace a také zkušenosti. Využíváme vše, co je jedinci příjemné a na co je zvyklý. V rámci využití prvků bazální stimulace dochází ke stimulaci jedince, kterému tak usnadníme vnímat své tělesné hranice, okolí, usnadníme mu komunikaci s okolím a návratu k uvědomění si vlastního ?já?, kdo vlastně jsem. Cílem naší práce bylo zjistit, zda sestry, pracující na pediatrických jednotkách intenzivní péče, využívají při své profesi metody bazální stimulace a jaký k ní mají postoj. Dále jsme zjišťovali, zda rodiče hospitalizovaných dětí mají o bazální stimulaci informace a opět nás zajímal postoj, který rodiče k této metodě zaujímají. K dosažení cílů jsme zvolili jak metodu kvantitativní, pomocí anonymního dotazníku, který jsme rozdali sestrám na pediatrických jednotkách intenzivní péče, tak i metodu kvalitativní, u níž jsme informace zjišťovali od rodičů hospitalizovaných dětí pomocí semi ? strukturovaného rozhovoru. Jako respondenty jsme zvolili již zmiňované sestry z pediatrických jednotek intenzivní péče a rodiče hospitalizovaných dětí. Z výsledků jsme zjistili, že i přesto, že není bazální stimulace využívaná všemi dotazovanými sestrami, je velmi rozšířenou metodou v péči o nemocné a přináší kvalitní výsledky v péči. Sestry zaujímají k této metodě ve většině případů velmi pozitivní přístup. Shledávají u pacienta zlepšení a zklidnění. I přesto, že je bazální stimulace často využívanou metodou, někteří rodiče hospitalizovaných dětí o ní ještě neslyšeli. Rodiče se do péče o své děti zapojovali s radostí, a to i v rámci využití prvků bazální stimulace. Ochota sester učit rodiče těmto prvkům byla velmi častá. Rodiče shledávali bazální stimulaci v péči velmi přínosnou a sledovali pozitivní působení na jejich děti.
|
|
|
Výkon profese v intenzivní péči a její vliv na životní styl sester
ŠVECOVÁ, Radka
Diplomová práce byla orientována na problematiku sester pracujících v intenzivní péči a na to, jaký vliv má výkon povolání v tomto oboru na jejich životní styl. Práce sester pracujících v intenzivních oborech patří jednoznačně k těm náročnějším. Sestra se ne ojediněle stává účastníkem při umíraní pacientů, kdy je jejich šance na kurabilitu a stabilizaci stavu nulová. To vše a mnoho dalších faktorů má dopad na její osobní a pracovní život, ale i na její stávající životní styl. Aby sestra vykonávala svou práci na co nejvyšší úrovni, musí být motivována a vedena ze strany managementu zdravotnického zařízení, musí být dostatečně erudovaná ve svém oboru a práce by jí měla být koníčkem, ve kterém musí mít pocit jistoty a bezpečí a práce by ji měla naplňovat. Tato diplomová práce má stanoveny tři následující intence. První kladla důraz na zmapování životního stylu sester pracujících v intenzivní péči. Druhou bylo zjištění psychického zatížení sester pracujících v intenzivní péči. Třetí spočívala v porovnání životního stylu sester pracujících v intenzivní péči s životním stylem sester na standardních odděleních. Pro výzkumné šetření byly stanoveny 4 hypotézy. První analyzovala, zda profese v intenzivní péči má vliv na životosprávu sester. Tato hypotéza se potvrdila. Druhá, zda sestry pracující v intenzivní péči konzumují více alkoholické nápoje než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí zkoumala, zda sestry pracující v intenzivní péči kouří tabákové výrobky více než sestry na standardním oddělení. Tato hypotéza byla potvrzena. A čtvrtá, poslední, hypotéza analyzovala, zda profese v intenzivní péči je pro sestry psychicky náročna. Tato hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Poměr zdravotnických záchranářů a všeobecných sester v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči
GRÜNN, Jan
Téma naší bakalářské práce je Poměr mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři postup získávání dalšího studia pro práci v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. V teoretické části se věnuji současnému stavu zdravotnické záchranné služby, její organizací, financování a členění. Dále se věnuji charakteristice profesí zdravotnický záchranář a všeobecná sestra, zejména se zabývám jejich vzděláním, získáváním vzdělání, kompetencemi a právními vztahy. V praktické části jsem použil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na výjezdových střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nebo na anesteziologicko-resuscitačních odděleních nemocnic Jihočeského kraje. V bakalářské práci jsme stanovili dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Pro práci na anesteziologicko-resuscitačním oddělení potřebuje vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický záchranář více praxe než všeobecná sestra se vzděláním ARIP.? Druhá hypotéza zní: ?Studium všeobecné sestry je pro práci v přednemocniční neodkladné péči vhodnější, než studium zdravotnického záchranáře.? Na počátku této práce byli kompetence zdravotnických záchranářů a všeobecných sester zcela odlišné, jelikož v průběhu mé práce došlo ke změnám v zákonech a k novelizaci zákona, kde jsou tyto kompetence upraveny. Došlo i ke změnám v možnostech jejich dalšího vzdělávání.
|
|
|
Integrace rodičů do péče o kriticky nemocné dítě
MULAČOVÁ, Romana
Přítomnost rodičů na pediatrických jednotkách intenzivní péče je dnes již zcela běžná. Budování partnerského vztahu mezi rodiči a zdravotnickým personálem a kvalitní integrace rodičů do péče je velmi náročný proces. Úspěšnost tohoto procesu je do velké míry závislá především na sestře. Právě sestra rodiče vede, edukuje, podporuje a zároveň odborně začleňuje do péče o jejich dítě. V péči o kriticky nemocné dítě je spolupráce s rodiči navíc zatížena vysokou mírou stresu za stany rodičů, závažným stavem dítěte a vysokými odbornými a technickými požadavky na sestru. Diplomová práce se zaměřuje na integraci rodičů do péče o kriticky nemocné dítě z pohledu sestry. Cílem této práce bylo popsat obecné podmínky pro integraci rodičů do péče o kriticky nemocné dítě a zmapovat současný stav spolupráce ve vztahu sestra ? rodič ? kriticky ? nemocné dítě z pohledu sestry. Dalšími cíly bylo analyzovat, zda se sestry cítí dobře připraveny pro práci s rodiči kriticky nemocných dětí a vypracovat brožuru, týkající se úvodního seznámení s jednotkou intenzivní a resuscitační péče pro kojence a větší děti pro lepší informovanost rodičů. Ve výzkumné části práce byl použit kvalitativní výzkum. Technikou sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor. Výzkumný vzorek tvořilo sedm sester pracujících v oblasti péče o kriticky nemocné děti a to ve čtyřech vybraných nemocnicích v České republice. Výzkum probíhal v období od května 2011 do července 2011. Výsledky výzkumu ukázaly, že podmínky pro integraci rodičů nejsou zcela optimální. V této oblasti sestry poukazovaly především na omezené ubytovací kapacity pro rodiče, chybějící zázemí a nevyhovující prostorové uspořádání pracovišť intenzivní péče. Ochotu k užší spolupráci s rodiči kriticky nemocných dětí sestry projevily převážně v oblasti základní ošetřovatelské péče, nejčastěji pak v oblasti hygienické péče. Ke spolupráci s rodiči v oblasti specializované péče se respondentky stavěly spíše zamítavě. Jak dále z výzkumu vyplynulo, většina sester považuje práci s rodiči za velice psychicky náročnou a nebyla na ni v průběhu svého školního vzdělávání nikým připravena. Zjištění plynoucí z výsledků výzkumu vedly k vypracování informační brožury, ta slouží jako základní informační a edukační materiál pro rodiče dětí hospitalizovaných na jednotce intenzivní a resuscitační péče pro větší děti a kojence ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Zároveň představuje podrobný návod na podobný materiál pro další zařízení tohoto typu a v neposlední řadě usnadňuje sestrám celý proces úvodní edukace rodičů. Tato práce může také pomoci ve výuce dětských sester, napomáhá studentům i sestrám pracujícím s rodiči kriticky nemocných dětí v pochopení principů ?Family centred care? a jejich naplňování v praxi.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s krvácením do GIT
HOLZÄPFELOVÁ, Soňa
Gastrointestinální krvácení je příznakem řady onemocnění, která mohou být závažná. Akutní krvácení do GIT je nejčastější náhlou příhodou břišní a v poslední době se vyskytuje čím dál častěji. Může se jednat o krvácení z horní i dolní části trávicího ústrojí. Akutní krvácení do horní části GIT je velni urgentním stavem, který ovlivňuje oběhovou stabilitu. Krvácení může mít neblahé následky. Z tohoto důvodu je zde důležitý rychlý zásah a okamžité zastavení krvácení. Cílem práce bylo zjistit zásady ošetřovatelské péče o pacienty s krvácením do GIT a co vše jde poskytnou pacientovi s krvácením do GIT v akutním stavu v rámci ošetřovatelské péče. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče o pacienty s k krvácením do GIT? 2. Co vše lze poskytnout pacientovi s krvácením do GIT v akutním stavu v rámci ošetřovatelské péče? Práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byly rozhovory. U pacientů se jednalo o nestandardizovaný rozhovor. Na základě získaných informací byly vytvořeny jednotlivé kasuistiky pacientů. U sester byl zvolen polostandardizovaný rozhovor, z něhož a byly vytvořeny individuální kasuistiky. V nemocnici České Budějovice a.s na gastroenterologickém oddělení bylo umožněno využit analýzu ošetřovatelské dokumentace. Z výzkumu bylo zjištěno, že sestry mají většinou dostatečné informace o zásadách ošetřovatelské péče o pacienty s krvácením do horní části trávicího ústrojí. Z odpovědí pacientů došlo ke zjištění, že je nezbytné znát jejich potřeby. Výstupem mé diplomové práce je proto informační brožura pro pacienty, kterou jsem vytvořila na základě jejich přání. Druhým výstupem je prezentace pro sestry, která popisuje zavedení jícnové sondy.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s akutní bolestí na pracovištích intenzivní péče.
LINHARTOVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena jednak na akutní bolest obecně, tak i na pooperační bolest, která je jedním z druhů akutní bolesti. V první části je práce zaměřena na akutní bolest a její charakteristiku. Druhá část pojednává o jednotce intenzivní péče (JIP). Ve třetí části je popsána pooperační bolest, její léčba a role sestry v péči o klienty s pooperační bolestí. Byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit jaké techniky používají sestry na JIP k tlumení bolesti. Cíl 2: Zmapovat monitoraci bolesti u klientů hospitalizovaných na JIP. Cíl 3: Zjistit, zda jsou techniky tlumení bolesti pro klienta hospitalizovaného na JIP efektivní. K dosažení výsledků byl zvolen kvalitativní výzkum, a to metodou nestandardizovaného rozhovoru se sestrami a klienty. Výsledky mohou posloužit jako přehled nejčastěji používaných technik tlumení bolesti a ukázat, jak vysoce jsou pro klienty efektivní.
|
|
|
Podpora sester v případech úmrtí na jednotkách RES a JIP
LAYEROVÁ, Helena
Na jednotkách resuscitační a intenzivní péče se sestry setkávají s problematikou umírání a smrti denně. Velmi často jsou v kontaktu s umírajícími i jejich blízkými, očekává se od nich profesionální přístup a komplexní péče. Stres, který sestry v těchto situacích zažívají, vede k psychické, emoční i fyzické vyčerpanosti a může se projevit psychosomatickými potížemi. Příprava sester na tyto situace a podpora při jejich zvládání je proto klíčovým faktorem pro zvládnutí tohoto náročného povolání. Teoretická část diplomové práce obsahuje popis současného stavu dané problematiky, charakterizuje resuscitační a intenzivní péči, zabývá se problematikou umírání a smrti na RES a JIP, zvládáním situací spojených s úmrtím a podporou sester v těchto situacích. Práce měla celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký způsob přípravy sester je v praxi zajištěn na jednotkách RES a JIP pro výkon kvalitní ošetřovatelské péče o umírající pacienty. Dalším cílem bylo zjistit, zda a jak se sestry připravují a vzdělávají v oblasti zvládání situací spojených s úmrtím pacienta na RES a JIP. Třetí cíl byl, zda existuje a jaká je forma a způsob podpory sester na RES a JIP při úmrtí pacientů poskytovaná ze strany týmu a ze strany managementu oddělení a čtvrtým cílem bylo zjistit, jakou formu a způsob podpory sestry očekávají a žádají. Výzkumná část diplomové práce byla realizována kvantitativním šetřením pomocí anonymního dotazníku. Respondenti odpovídali na 38 otázek, 13 otázek bylo uzavřených, 21 polootevřených a 4 otevřené. Podporou je nejčastěji chápána podpora psychická, dobrá týmová spolupráce, komunikace, supervize a zastoupení v případě potřeby. Od managementu je očekávána především podpora ve vzdělávání, zajištění supervize, odpovídajícího finančního ohodnocení a odborné psychologické pomoci v případě potřeby. Na základě výsledků práce byl vytvořen návrh na kurz pro nelékařské zdravotnické profese pracující na jednotkách RES a JIP s názvem: Kurz strategie zvládání obtížných situací v péči o umírající a jejich blízké v intenzivní a neodkladné péči.
|
|
|
SEPSE V INTENZIVNÍ PÉČI, PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ZE STRANY OŠETŘOVATELSKÉHO PERSONÁLU A MANAGEMENTU ODDĚLENÍ
JANOUŠKOVÁ, Ludmila
Sepse představuje závažný problém nejen medicínský, ale i společenský. Každý rok umírají na těžkou sepsi a septický šok statisíce pacientů. Pacienti s vážnou sepsí jsou léčeni na jednotkách intenzivní péče a jejich léčba je dlouhodobá, velmi nákladná a při tom málo efektivní. Z těchto důvodů se klade důraz zejména na prevenci sepse, která je zaměřena na předcházení a efektivní léčbu nozokomiálních infekcí nebo včasné řešení jiného problému např. šoku. Na jednotkách intenzivní péče postihují nozokomiální nákazy asi 30 % pacientů a mohou být příčinou závažného onemocnění, sepse i úmrtí. Tato práce se zabývá možnostmi sester jak mohou ovlivnit sepsi a to zejména dodržováním aseptických postupů a prevencí nozokomiálních nákaz, které mohou následně přejít v nozokomiální sepsi. K výzkumu byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Cíle kvantitativního šetření byly stanoveny dva. 1 Zjistit, zda se vyskytují překážky při dodržování správných aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech, jakožto prevence vzniku nozokomiálních nákaz a následně vzniklých septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny. 2 . Zmapovat slabá místa při dodržování aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech v intenzivní péči. Na cíle navazovaly hypotézy H1 V intenzivní péči existují překážky, které brání důslednému dodržování správných aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech. H 2 Na pracovištích intenzivní péče dochází nejčastěji k porušení aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech z důvodu nedostatku času na daný výkon. Výzkumný soubor tvořily sestry intenzivních pracovišť ARO a JIP z 8 nemocnic. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 342 dotazníků, konečný výzkumný soubor tvořil 272 sester. Hypotéza 1 byla zamítnuta, hypotéza 2 byla zamítnuta, zjistili jsme, že se překážky pro dodržování správných aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech nevyskytují, zmapovali jsme slabá místa při dodržování aseptických postupů při ošetřovatelských výkonech v intenzivní péči. Cíle kvalitativního šetření byly stanoveny dva. CÍL 3 Zjistit, jaká jsou preventivní opatření vzniku nozokomiálních nákaz a následně vzniklých septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny ze strany managementu oddělení. CÍL 4 Zjistit, jak management oddělení řeší případný výskyt nozokomiálních nákaz a následně vznik septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny. Byly stanoveny výzkumné otázky. 1. Jaká jsou preventivní opatření nozokomiálních nákaz a následně vzniklých septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny ze strany managementu oddělení ? 2. Jak management oddělení řeší případný výskyt nozokomiálních nákaz a následně vznik septických stavů u pacientů hospitalizovaných na pracovištích intenzivní medicíny? Výzkumný soubor tvořilo 5 staničních sester a 5 vrchních sester intenzivních pracovišť z nemocnic, kde zároveň probíhal kvantitativní výzkum. Výzkum byl proveden metodou polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Na základě studia této problematiky a provedeného výzkumu byl vytvořen manuál pro sestry s názvem ?Doporučení pro sestry k prevenci nozokomiálních nákaz a nozokomiální sepse nejen na odděleních intenzivní péče.? Dále pak byla vytvořena myšlenková mapa pro management oddělení, která znázorňuje prevenci a řešení nozokomiálních nákaz a nozokomiální sepse. Oba dokumenty a výsledky výzkumu budou poskytnuty především managementu nemocnic, které se zúčastnily našeho výzkumu. Tato práce také může sloužit sestrám, studentům a ostatním zájemcům k utvoření uceleného přehledu o této problematice.
|
|
|
Náročnost ošetřovatelské péče sester u klientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče.
VONDRÁKOVÁ, Radka
Téma této bakalářské práce je Náročnost ošetřovatelské péče sester u klientů/pacientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče. Stanoveny byly tři cíle a tři hypotézy. První cíl měl za úkol posoudit náročnost ošetřovatelské péče z pohledu sester u pacientů v delirantním stavu na jednotce intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Druhý cíl měl zmapovat úroveň znalostí sester o specifičnosti ošetřovatelské péče u pacientů v delirantním stavu na jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Třetí cíl měl zjistit, zda sestry znají zásady využití omezujících prostředků, dle ošetřovatelského standardu Nemocnice České Budějovice, a.s. První hypotéza předpokládala, že sestry pečující o pacienty v delirantním stavu, se cítí vyčerpaně. Druhou hypotézou byla stanovena domněnka, že sestry používají omezovací prostředky v péči o delirantní pacienty dle standardu ošetřovatelské péče. Třetí hypotéza udávala, že vysokoškolsky vzdělané sestry mají vyšší úroveň znalostí o delirantních stavech než sestry s nižším stupněm vzdělání. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativní metodou pomocí dotazníku, v průběhu ledna a února 2009. Dotazník byl distribuován sestrám pracujícím na jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s. Výsledná data byla zaznamenána do grafů. Potvrzeny byly všechny hypotézy a vytyčené cíle byly splněny. V závěru práce bylo do praxe doporučeno uspořádat celoústavní seminář v Nemocnici České Budějovice, a.s., na kterém by sestrám byla komplexně přednesena jak problematika delirií, tak i techniky duševní hygieny a relaxace. Dále bylo navrženo provést audit standardu ošetřovatelské péče číslo 37 v Nemocnici České Budějovice, a.s. Nejproblematičtějším doporučením bylo zajistit dostatek personálu na oddělení. Ovšem řešení v této oblasti je nad rámec naší bakalářské práce, jelikož nedostatek sester se dotýká celostátní úrovně. Posledním návrhem do praxe bylo zlepšit teoretickou přípravu studentů nelékařských zdravotnických oborů, ohledně specifické ošetřovatelské péče o delirantní pacienty.
|
host ::
RSS.