|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzívnej starostlivosti popálenín
Fábian, Martin ; Andrys, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom vzduchotechnického zariadenia obsluhujúce priestory jednotky intenzívnej starostlivosti a priestory k nej prislúchajúce. Zariadenie splňuje hygienické, prevádzkové a funkčné podmienky tohto špecifického vnútorného mikroklíma. Úlohou vzduchotechnického zariadenia je vytvorenie optimálneho prostredia na rýchlu rekonvalescenciu pacienta a prostredie v ktorom nedochádza ku mikrobiálnemu rastu a šíreniu. Cieľom bolo navrhnúť vzduchotechnické zariadenie s účinnou filtráciou a stavebne ohraničený priestor s minimálnou emisiou častíc. Zariadenia navrhnuté vo výpočtovej časti majú za úlohu v letnom období pokrývať tepelné zisky, v zimnom období tepelné straty. Ich hlavnou úlohou je doprava upraveného čerstvého vzduchu do priestorov nemocnice. Výstupom bakalárskej práce je realizačná dokumentácia oboch zariadení.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky Intenzivní péče
Bosák, Jan ; Tesař, Zdeněk (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vzduchotechnickým systémem obsluhující nemocniční čisté prostory. Systém je rozdělen na dva samostatně fungující celky. Primární zařízení obsluhuje chirurgickou JIP a jí přidružené prostory a sekundární zařízení obsluhuje lůžkové pokoje a s nimi spojené prostory. Zařízení č. 1 je navrženo tak, aby bylo schopno pokrýt tepelnou zátěž obsluhovaných místností v letních měsících a teplovzdušně větrat v období zimním. Zařízení č. 2 slouží k teplovzdušnému větrání po celý rok a je doplněno fan-coily pro pokrytí tepelné zátěže v letním období. Oba systémy jsou schopny také řídit úpravu vlhkosti vzduchu. V teoretické části práce je věnována pozornost čistým prostorům se zaměřením na nemocniční prostředí, jako jsou operační sály a jednotky intenzivní péče.
|
|
|
Vzduchotechnika pro jednotku intenzivní péče
Halaj, Andrej ; Uher, Pavel (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá návrhom vzduchotechnických zariadení pre jednotku intenzívnej starostlivosti a jej pridružené miestnosti. Systém je rozdelený na dva celky. Primárne zariadenie obsluhuje lôžkovú časť jednotky intenzívnej starostlivosti a sekundárne zariadenie obsluhuje pridružené priestory. Terciárne zariadenie sa stará o chladenie pomocou fancoilov. Teoretická časť sa venuje filtrácii vzduchu, vzduchovým filtrom a princípom odlučovania častíc.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzivní péče
Cakl, Dominik ; Blasinski, Petr (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh vzduchotechnických a klimatizačních systémů v prostorách JIP infekčního oddělení a zázemí zaměstnanců nemocnice. Návrh zařízení splňuje příslušné normy, hygienické a provozní požadavky. Výpočtová část se zabývá celkovou analýzou objektu, tepelnými bilancemi, průtoky vzduchu v rovině zvýšených hygienických požadavků a požadavků pro teplovzdušné vytápění. Výpočtová část se dále zabývá distribucí, úpravami vzduchu a dalšími návrhy, které jsou nedílnou součástí správně navrženého zařízení. Teoretická část se zabývá zpětným získáváním energie z odpadního vzduchu ve vzduchotechnických výměnících v komfortních aplikacích pomocí tepelného čerpadla. Samotný projekt je zpracován na úrovni prováděcího projektu.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzivní péče
Dobrovolná, Natálie ; Uher, Pavel (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vzduchotechnickým systémem obsluhující nemocniční prostory. Systém je rozdělen na dva samostatné funkční celky. Zařízení č. 1 obsluhuje oddělení JIP (Jednotky intenzivní péče) a její přidružené prostory. Zařízení č. 2 obsluhuje zázemí zaměstnanců, pokoje lékařů a s nimi spojené prostory. Návrh zařízení splňuje příslušné normy, hygienické standardy a provozní požadavky. Výpočtová část se zabývá návrhem klimatizace v prostorách JIP, zabývá se celkovou analýzou obou funkčních celků, tepelnými ztrátami, tepelnými zisky, průtoky vzduchu, tlakovými spády v obou funkčních celcích a dalšími návrhy nezbytnými pro návrh a správné fungování VZT systému. Tato část je zaměřena také na distribuce a úpravy čerstvého vzduchu. Teoretická části se věnuje čistým prostorám, jejich definici a distribucí vzduchu přiváděného do těchto prostor. Teoretická část se dále zabývá vestavbami operačních sálů, obrazy proudění v těchto prostorách a také jejich vnitřním mikroklimatem.
|
|
|
Skórovací systém v hodnocení sputa při posouzení specificity a senzitivity
Fidra, Dominika ; Trnková, Ivana (vedoucí práce) ; Maláska, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvoření skórovacího systému v hodnocení sputa pro všeobecné sestry na jednotce intenzivní péče. Je pojata jako diagnostická studie, která posuzuje schopnost skórovacího systému přesně určit probíhající stav - infekční zánětlivé onemocnění. Odebraný biologický materiál byl porovnán se zlatým standardem - mikrobiologií a dvěma nezávislými osobami. Výsledkem diagnostické studie je vytvořený a ověřený skórovací systém, kde je k jednotlivým bodovým hodnocením popsána barva, konzistence, příměsi a zápach biologického materiálu - sputa. K ověření skórovacího systému byly použity hlavní parametry diagnostického testu - senzitivita, specificita a prediktívna hodnota (pozitivní a negativní). Pro normální a hodnotu patologickou se určily mezní - cut off hodnoty, podle kterých se měnila hodnota senzitivity a specificity. Zanesením hodnot do grafu a vytvořením ROC křivky (Receiver Operating Characteristic) se zjistilo, že při cut off hodnotě 1 a 2 u prvního hodnotitele je výsledná plocha pod křivkou (AUC)=0,75. Výsledek představuje skórovací systém dle prvního hodnotitele jako test dobrý a účinný. Výzkum proběhl na Klinice anesteziologie a resuscitace ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady ve spolupráci se všeobecnými sestrami a lékaři. Klíčová slova: skórovací systém, sputum,...
|
|
|
Efektivní spolupráce zdravotnického týmu na standardním lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče
BLAŽKOVÁ, Martina
Při výzkumném šetření byl předem stanoven cíl zmapovat efektivitu spolupráce zdravotnického týmu na standardním lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření, a to pomocí nestandardizovaných individuálních rozhovorů. Rozhovory byly realizovány s dvanácti všeobecnými sestrami, čtyřmi lékaři a čtyřmi sanitáři, pracujícími na oddělení chirurgického typu, a to jak na standardním lůžkovém oddělení, tak jednotce intenzivní péče. Efektivita spolupráce zdravotnického týmu, která stále nabývá na významu, je jedním z nejdůležitějších aspektů poskytování co nejkvalitnější ošetřovatelské péče. Možná je často opomíjena potřeba budovat efektivitu na vlastním oddělení a minimalizovat chyby, které by mohly vést k narušení efektivity spolupráce např. mezi standardním lůžkovým oddělením a jednotkou intenzivní péče. Efektivní spoluprací mezi zdravotnickými týmy standardního oddělení a jednotkou intenzivní péče je zvyšována především kvalita péče o pacienty, u kterých je překlad mezi těmito stanicemi velmi častým postupem. Dobrou spoluprací mezi těmito týmy dochází k zabránění vzniku profesního pochybení v péči, či dokonce k poškození pacientů. Tato práce je vhodná jako materiál, který by mohl motivovat nejen všeobecné sestry, ale i lékaře, sanitáře a ošetřovatele. Dále může být přínosem pro management oddělení, který by výsledky této práce mohl považovat za prostředek ke zkvalitnění nejen péče o pacienty, ale i postupů a organizace práce, řešení konfliktních situací a utužování mezilidských vztahů na svém pracovišti. Z kvalitativního výzkumného šetření vyšlo najevo, že má zdravotnický personál představu o efektivní spolupráci. Je však zřejmé, že ve zdravotnickém týmu dochází nejen k chybám v komunikaci, ale také ke konfliktům, které mohou ovlivnit kvalitu ošetřovatelské péče. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že co nejefektivnější spolupráci brání překážky nejen časové a pracovní, ale také překážky osobního charakteru a interpersonálních vztahů na pracovišti. Většina personálu z našeho výzkumného šetření se necítí být uznávána a motivována ze strany vedení, což může ovlivnit nejen spolupráci, ale i spokojenost na daném pracovišti a poskytování kvalitní péče o pacienty.
|
|
|
Adaptační proces na jednotkách intenzivní péče z pohledu všeobecných sester
ŠUBRTOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce je představení jednotky intenzivní péče, adaptačního procesu a rozbor adaptačního procesu na jednotkách intenzivní péče. V teoretické části diplomové práce je popsána intenzivní péče všeobecně včetně historie, personálního obsazení, rozdělení poskytované péče, národního registru intenzivní péče až po vzdělávání sester, či vybavení takového pracoviště. Dále je popsán adaptační proces, který je v této práci hlavním tématem. Je popsán včetně jeho druhů, fází, průběhu ve zdravotnictví, metodického pokynu, a také je přiblíženo koučování, mentoring, komunikace a v neposlední řadě motivace, která je též v adaptačním procesu důležitou součástí. Výzkumná část je realizována formou polostrukturovaných rozhovorů s respondenty pracujícími v intenzivní péči jako školitelé, kteří jsou zapojováni do školení nových pracovníků v adaptačním procesu a s pracovníky, kteří jsou po jeho absolvování. Na základě získaných dat od informantů zapojených do výzkumného šetření byla provedena kategorizace dat, v níž jsou výsledky podrobně popsány. Práce představuje názory všeobecných sester na adaptační proces probíhající na jejich pracovišti. Dále poukazuje na nedostatky a na oblasti, kterým je potřeba v adaptačním procesu věnovat zvýšenou pozornost. Těmi je oblast komunikace a průběžného hodnocení adaptačního procesu, dokumentace a výukových materiálů, oblast potřebného času a prostoru na školení, motivace v adaptačním procesu a také oblast vlivu kolektivu na nového pracovníka, a tak na celý adaptační proces.
|
|
|
Využití kompetencí sester na chirurgickém oddělení
HARAZINOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce je zmapování práce sester na chirurgickém oddělení. Pro komplexní náhled je pozornost věnována standardnímu lůžkovému oddělení, chirurgické jednotce intenzivní péče a chirurgické ambulanci. Určení specifik v práci sester na těchto složkách bylo vymezeno jako druhý cíl. Pro splnění cílů byly stanoveny 3 hlavní výzkumné otázky: ,,Jaká je úloha sestry na chirurgickém oddělení?", ,,Jaká jsou specifika práce na jednotlivých odděleních?" a ,,Jaká je návaznost péče mezi jednotlivými odděleními?". Vzhledem k rozdílnosti chirurgických složek teoretická část mé práce konkretizuje jejich prostorová uspořádání a vybavenost, popisuje předpokládaný stav pacientů, roli sestry a další aspekty. Pojednává taktéž o historii chirurgie jako oboru, dotýká se tématu současného vzdělávání sester a kompetencí, které vymezují rozsah činností sester. Výzkumný soubor tvoří celkem 19 informantek, z toho 8 informantek pracujících na standardním chirurgickém oddělení, 6 informantek z chirurgické jednotky intenzivní péče a 5 informantek z chirurgické ambulance. Zvolenou metodou sběru dat pro mé kvalitativní šetření byl polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků vyplývá, že svou úlohu oslovené informantky vnímají obecně v rámci své pracovní pozice a v poskytování ošetřovatelské péče. Specifika standardního oddělení popisují sestry z jeho septické části v těžším zdravotním stavu pacientů, další informantky zmiňují pestrost diagnóz či starost o vyšší počet pacientů. Informantky z jednotky intenzivní péče se shodují ve zvýšené potřebě monitoringu pacientů. Informantky z chirurgické ambulance pečují především o pacienty s akutními obtížemi, přičemž ambulance bývá jejich prvním místem kontaktu se zdravotnickým zařízením. Výstupem této práce je odborný článek zprostředkující informace pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Vzduchotechnika jednotky intenzivní péče
Dobrovolná, Natálie ; Uher, Pavel (oponent) ; Rubina, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vzduchotechnickým systémem obsluhující nemocniční prostory. Systém je rozdělen na dva samostatné funkční celky. Zařízení č. 1 obsluhuje oddělení JIP (Jednotky intenzivní péče) a její přidružené prostory. Zařízení č. 2 obsluhuje zázemí zaměstnanců, pokoje lékařů a s nimi spojené prostory. Návrh zařízení splňuje příslušné normy, hygienické standardy a provozní požadavky. Výpočtová část se zabývá návrhem klimatizace v prostorách JIP, zabývá se celkovou analýzou obou funkčních celků, tepelnými ztrátami, tepelnými zisky, průtoky vzduchu, tlakovými spády v obou funkčních celcích a dalšími návrhy nezbytnými pro návrh a správné fungování VZT systému. Tato část je zaměřena také na distribuce a úpravy čerstvého vzduchu. Teoretická části se věnuje čistým prostorám, jejich definici a distribucí vzduchu přiváděného do těchto prostor. Teoretická část se dále zabývá vestavbami operačních sálů, obrazy proudění v těchto prostorách a také jejich vnitřním mikroklimatem.
|
host ::
RSS.