|
|
Ozáření obyvatelstva z přírodních zdrojů
UHLÍŘOVÁ, Daniela
Přírodní zdroje záření zapříčiňují mnohem vyšší expozici než zdroje umělé a mohou se vyskytovat v mnoha podobách. Přírodními zdroji ionizujícího záření jsou kosmické záření a přírodní radionuklidy. Nejvíce se procentuálně na expozici obyvatelstva podílí radon. V České republice se radon vyskytuje ve velké míře a kvůli tomu patříme mezi země s největší objemovou aktivitou radonu. Cílem předložené bakalářské práce bylo zjistit a porovnat informovanost obyvatelstva v oblasti přírodních zdrojů ionizujícího záření ve vybraných lokalitách s vysokým a nízkým výskytem radonu, konkrétně Příbramska a Mostecka. V teoretické části se nacházejí poznatky o radioaktivitě, biologickým účincích ionizujícího záření, přírodních zdrojích ionizujícího záření a veličinách, které se s ionizujícím zářením pojí. Část se také věnuje radonové problematice, zdravotním komplikacím s radonem spojených a radonovému programu, ve kterém jsou shrnuta protiradonová opatření. Ve výzkumné části jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření pomocí grafů. Tyto výsledky jsou dále zpracovány pomocí statistických metod, díky kterým byly potvrzeny obě dané hypotézy. První hypotéza zkoumala, zda celková informovanost obyvatelstva bude dosahovat alespoň 70 %, což bylo potvrzeno pomocí jednovýběrového t-testu. Druhá hypotéza se týkala porovnávání znalostí obyvatelstva v oblasti přírodních zdrojů ionizujícího záření u osob žijících v lokalitě s vyšším výskytem radonu a u osob žijících v lokalitě s nižším výskytem radonu, kde by informovanost osob v lokalitách s vyšším výskytem radonu měla být značně vyšší. Hypotéza byla potvrzena za použití dvojvýběrového t-testu.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva o problematice ionizujícího záření z přírodních zdrojů
HRBKOVÁ, Jana
Ionizující záření pochází z umělých nebo přírodních zdrojů. Větší kolektivní ozáření obyvatelstva je způsobeno zdroji přírodními. Přírodním zdrojem ionizujícího záření je kosmické záření a přírodní radionuklidy (kosmogenní a terestrální). Na přírodním ozáření se podílí nejvíce radon a jeho produkty. V České republice je v budovách průměrná hodnota objemové aktivity radonu 118 Bq/m3, což nás řadí mezi státy s nejvyšší průměrnou koncentrací radonu v bytech. Radon je považován za druhou hlavní příčinu vzniku karcinomu plic. Kvůli možným zdravotním rizikům radonu je u nás i v řadě dalších zemí snaha ozáření z radonu nějak regulovat. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaká je informovanost obyvatelstva o problematice ionizujícího záření z přírodních zdrojů a vytvořit k této problematice informační materiál. Dále také porovnat, jak vybrané státy přistupují k problematice regulování radonu. Data potřebná pro svoji práci jsem získala z dotazníkového šetření a odborných zdrojů. Elektronický dotazník, vytvořený na internetové stránce www.vyplnto.cz, vyplnilo celkem 362 respondentů. Data z dotazníku jsem zpracovala do výsečových grafů. U otázek č. 3-16, které byly zaměřené na informovanost, jsem také do sloupcových grafů zpracovala procentuální zastoupení správných odpovědí podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Díky získaným datům jsem mohla odpovědět na výzkumné otázky. V první jsem se tázala, zda je obyvatelstvo dostatečně informováno o problematice ionizujícího záření z přírodních zdrojů; a v druhé, jaká skupina, podle nejvyššího dosaženého vzdělání, má nejmenší povědomí o problematice ionizujícího záření z přírodních zdrojů. Vyhodnotila jsem, že obyvatelstvo není dostatečně informováno a nejmenší povědomí má skupina, která má nejvyšší dosažené vzdělání pouze základní. V programu Canva jsem také vytvořila informační materiál o přírodním ozáření, ve formě oboustranného letáku velikosti A5. Ten může sloužit ke zvýšení povědomí obyvatelstva o dané problematice. Za pomoci odborných zdrojů jsem také zjišťovala, jak různé státy regulují radon. Věnovala jsem zde pozornost hlavně České republice, kde historie regulování radonu sahá až do 90. let minulého století.
|
|
|
Webové stránky obcí a krajů - analýza poskytovaných informací občanům na úseku ochrany obyvatelstva
VEBEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ochrany obyvatelstva na území České republiky. Cílem této práce je zhodnotit poskytované informace obyvatelům na webových stránkách obcí a krajů na úseku ochrany obyvatelstva. Dílčím cílem je zjistit úroveň vzdělanosti obyvatelstva v této oblasti. Za účelem naplnění těchto cílů je proveden rozbor webových stránek vybraných obcí a obcí s rozšířenou působností a dotazníkové šetření úrovně znalostí obyvatelstva na dané téma. Nejdříve jsou definovány pojmy civilní ochrana, civilní obrana a ochrana obyvatelstva. Dále je navázáno koncepcemi, které nastiňují historický vývoj až po současný stav ochrany obyvatelstva na našem území. V další části jsou zmiňována postavení a úkoly samosprávných orgánů a fyzických osob v tomto systému. Zásadní součástí práce jsou úkoly ochrany obyvatelstva a jejich charakteristika, které jsou nezbytnou součástí znalostí v této problematice. Konkrétně se jedná o: varování, vyrozumění a poskytování tísňových informací; jednotný systém varování a vyrozumění; ukrytí; individuální ochrana; evakuace; nouzové přežití. V návaznosti na teoretickou část, která vychází z literární rešerše dokumentů řešící danou problematiku, práce pokračuje empirickou částí, která vychází z analýzy a porovnání obsahu informací na úseku ochrany obyvatelstva na webových stránkách vybraných obcí. Z této analýzy vyplývá, že množství a kvalita informací poskytovaných na webech obcí je nedostačující (k nalezení bylo pouze 53 % hledaných informací). Dále je provedeno anonymní dotazníkové šetření, ze kterého vyplývá, že úroveň znalostí obyvatelstva v oblasti ochrany obyvatelstva je nízká - nejčastější odpovědí na konkrétní témata z úseku ochrany obyvatelstva byla možnost "nevím" (88 %).
|
|
|
Webové stránky obcí a krajů - analýza poskytovaných informací občanům na úseku ochrany obyvatelstva
VEBEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ochrany obyvatelstva na území České republiky. Cílem této práce je zhodnotit poskytované informace obyvatelům na webových stránkách obcí a krajů na úseku ochrany obyvatelstva. Dílčím cílem je zjistit úroveň vzdělanosti obyvatelstva v této oblasti. Za účelem naplnění těchto cílů je proveden rozbor webových stránek vybraných obcí a obcí s rozšířenou působností a dotazníkové šetření úrovně znalostí obyvatelstva na dané téma. Nejdříve jsou definovány pojmy civilní ochrana, civilní obrana a ochrana obyvatelstva. Dále je navázáno koncepcemi, které nastiňují historický vývoj až po současný stav ochrany obyvatelstva na našem území. V další části jsou zmiňována postavení a úkoly samosprávných orgánů a fyzických osob v tomto systému. Zásadní součástí práce jsou úkoly ochrany obyvatelstva a jejich charakteristika, které jsou nezbytnou součástí znalostí v této problematice. Konkrétně se jedná o: varování, vyrozumění a poskytování tísňových informací; jednotný systém varování a vyrozumění; ukrytí; individuální ochrana; evakuace; nouzové přežití. V návaznosti na teoretickou část, která vychází z literární rešerše dokumentů řešící danou problematiku, práce pokračuje empirickou částí, která naopak vychází z analýzy a porovnání obsahu informací na úseku ochrany obyvatelstva na webových stránkách vybraných obcí. Z této analýzy vyplývá, že množství a kvalita informací poskytovaných na webech obcí je nedostačující. Dále je provedeno anonymní dotazníkové šetření, ze kterého vyplývá, že úroveň znalostí obyvatelstva v oblasti ochrany obyvatelstva je velmi nízká.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva Kraje Vysočina o havárii jaderné elektrárny Černobyl
ROYIK, Tetyana
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii v Černobylu v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o této havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: Více než 2/3 všech oslovených obyvatel v rámci Kraje Vysočina bude mít v dotazníkovém šetření týkajícím se znalostí o jaderné havárii v Černobylu více než 60 % odpovědí správných a H2: Obyvatelé starší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti o jaderné havárii v Černobylu než obyvatelé mladší 45 let. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Sestavený dotazník obsahoval 15 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 66 %. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli celkem v 61 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 71 % správně. Stanovených cílů diplomové práce bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii Černobyl v Kraji Vysočina. Získané výsledky diplomové práce mohou být využity například orgány krizového řízení týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením, a to jak v souvislosti s přípravou na tyto situace, tak i se zaměřením na preventivní výchovnou činnost.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva v rámci problematiky zbraní hromadného ničení
ŠTURMOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo "Posoudit informovanost obyvatelstva na území Jihočeského kraje na mimořádné události v případě použití zbraní hromadného ničení.". V teoretické části práce je nastíněna problematika zbraní hromadného ničení, a to od popisu jednotlivých skupin, přes některé historické souvislosti, jejich kategorizaci či podrobnější popis vybraných představitelů a jejich účinků na lidský organizmus. Vzhledem k rozsáhlosti dané problematiky se text zaměřuje na základní specifikaci pro snadnější pochopení, nezachází do velkých detailů a upřednostňuje důležité informace a zajímavosti. Práce si nekladla za cíl předložit vyčerpávající, ale zato ucelený pohled na zkoumanou problematiku, tak aby čtenář získal jasný a stručný přehled k řešenému tématu. Pro potřeby praktické části práce byl zvolen kvantitativní výzkum a metoda sběru dat formou dotazníkového šetření, který proběhl od ledna do března roku 2019. Dotazník sestává ze čtyř bloků. Každý blok je specificky zaměřený. V úvodní části dotazníku jsou položeny 3 základní třídící otázky, které rozřazují respondenty podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání. Poté následuje blok A, který obsahuje 10 otázek a je zaměřený na informovanost obyvatelstva v otázkách ochrany obyvatelstva. Ostatní bloky B, C a D obsahují každý 5 otázek a zaměřují se na jednotlivé zbraně hromadného ničení: chemické zbraně, biologické zbraně a jaderné zbraně. Smyslem výzkumu je zjištění míry informovanosti občanů v Jihočeském kraji. Získaná data ukazují, že celkový počet správných odpovědí se pohybuje kolem 55 %, avšak úspěšnost správných odpovědí se pohybovala kolísavě od 30 do 83 %. Z těchto výsledků vyplývá, že existuje potenciální prostor pro zlepšení informovanosti, například prostřednictvím jednoduchých a přehledných brožur, vytvoření odborných stránek nebo skupin pro moderní společnost za využití sociálních sítí například Facebooku nebo Instagramu. Diplomovou práci lze využít k výukovým účelům.
|
|
|
Využití a zneužití ionizujícího a neionizujícího záření
MAJEROVÁ, Natálie
Předkládaná diplomové práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Podstatou teoretické části je seznámení čtenáře se základními pojmy ionizujícího a neionizujícího záření, jejich druhy, zdroje, vliv na člověka a také možné využití a zneužití. Cílem práce bylo zhodnocení možného využití a zneužití ionizujícího a neionizujícího záření, pro lepší přehlednost jsou zjištěné informace zahrnuty ve formě tabulky do výsledkové části práce. Praktická část je věnována zejména druhé výzkumné otázce, která měla za úmysl zjistit informovanost obyvatelstva o ionizujícím a neionizujícím záření. Pro získání odpovědi na zmíněnou otázku bylo zapotřebí metody sběru dat formou dotazníkového šetření. Dotazník byl složen celkem z 19 otázek, z čehož první 3 otázky rozřazovaly respondenty do kategorií podle pohlaví, věku a nejvyššího dosaženého vzdělání. Hlavní částí dotazníku bylo 12 otázek uzavřeného charakteru, které byly vyhodnocovány formou testu. Dotazník pak završovaly 4 otázky otevřené. Dotazníkové šetření přineslo značné množství informací, z nichž nejzásadnější byla průměrná informovanost obyvatelstva o ionizujícím a neionizujícím záření, což činilo 57,7 %. V diskuzi lze poté naleznout i odpověď na první výzkumnou otázku, jež zjišťovala, zda je větší hrozba zneužití u zdrojů ionizujícího záření.
|
|
|
Úroveň povědomí obyvatelstva o problematice rozsáhlých výpadků elektrické energie
HAJDAJOVÁ, Natálie
Diplomová práce pojednává o rozsáhlých výpadcích elektrické energie, jinými slovy o blackoutech. Práce je pak rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje (kritickou) infrastrukturu, jejíž součástí elektrická energie bezesporu je, dále seznamuje čtenáře s elektrizační soustavou České republiky, a také s blackoutem jako takovým. Poslední kapitola analyzuje některé důležité výpadky ve světě a v souhrnu osmi blackoutů se snaží poukázat, jak technické závady, kontrolní chyby či extrémní projevy počasí dokáží negativně ovlivnit život každého z nás. V praktické části jsou pak uvedeny dva cíle. Prvním, hlavním, cílem diplomové práce je zjistit a posoudit úroveň znalostí obyvatelstva o problematice rozsáhlých výpadků elektrické energie, přičemž byla stanovena hypotéza, která tvrdí, že informovanost obyvatel u vybraných obcí s rozšířenou působností nedosahuje 80 %. Průzkum probíhá na území dvou obcí s rozšířenou působností - ORP Uherské Hradiště a ORP České Budějovice. Získaná data jsou následně porovnávacím přístupem zhodnocena. Na základě výsledků tohoto průzkumu jsou navrhnuta opatření, jejichž účelem je zlepšit systém informovanosti obyvatelstva o předmětné problematice. Jedná se tak o druhý cíl. Dle vytyčených cílů a pro potřeby práce jsem použila metodu sběru dat formou dotazníkového šetření, které nese prvky kvantitativního výzkumu. Diplomová práce a její výsledky mohou posloužit jako studijní materiál, který by mohl být dále použit pro další výzkum. Též se jí lze inspirovat při zvažování způsobů jak zlepšit informovanost obyvatelstva.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva o ropné nouzi na území Jihočeského kraje
VACEK, Jan
Cílem diplomové práce je posouzení úrovně znalostí obyvatelstva o problematice ropné nouze na území Jihočeského kraje a porovnání získaných dat s výsledky získanými v kraji Plzeňském. Na výsledky tohoto šetření navazuje druhý cíl, kterým je návrh opatření na zlepšení systému informování o daném tématu. Pro potřeby práce byl zvolen kvantitativní výzkum a metoda sběru dat formou dotazníkového šetření. Samotný dotazník sestává ze 17 polouzavřených otázek, přičemž v úvodní části jsou položeny 3 filtrační otázky třídící respondenty podle pohlaví, věku a obce, na něž navazuje 14 specifických otázek. Smyslem výzkumu je zjištění míry veřejného povědomí ohledně možných regulačních opatření spojených s vyhlášením stavu ropné nouze se zaměřením na případný nedostatek pohonných hmot, pravomocí orgánů státní správy a samosprávy a obecném přehledu o ropné bezpečnosti České republiky. Ze získaných dat vyplývá, že celková znalost správných odpovědí se průměrně pohybuje kolem 65 %, nicméně úspěšnost u jednotlivých otázek je značně kolísavá, od 30 do 94 %. A právě otázky s nízkou průměrnou úspěšností správných odpovědí představují potenciální témata pro zlepšení informovanosti, například prostřednictvím krátkých TV spotů, vzdělávacích kurzů či pomocí informačních brožur. Diplomovou práci lze využít k výukovým účelům, jako výchozí materiál pro další výzkum nebo může být inspirací při hledání vhodného způsobu komunikace s veřejností v oblasti krizového řízení.
|
|
|
Informovanost obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina
ČERNÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá informovaností obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí obyvatelstva o jaderné havárii a následně porovnat znalosti obyvatel ve věku 18-44 let a ve věku nad 45 let. V rámci práce byly stanoveny dvě hypotézy, H1: znalosti obyvatelstva o jaderné havárii ve Fukušimě se budou blížit normálnímu rozdělení a H2: osoby mladší 45 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti než osoby starší. K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník, proveden dotazníkový průzkum a následně pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky vyhodnoceny výsledky. Předložený dotazník obsahoval 11 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 100 obyvatel ve věku 18-44 let a 100 obyvatel ve věku nad 45 let. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že celková úspěšnost zodpovězených otázek byla 63,3 %, což lze považovat za mírně nadprůměrný výsledek. Obyvatelé ve věku 18-44 let odpověděli na všechny otázky v 66,1 % správně a obyvatelé ve věku nad 45 let v 60,6 % správně. Stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Přínosem diplomové práce je především získaný obraz o stavu informovanosti obyvatel o jaderné havárii ve Fukušimě v Kraji Vysočina. Získané výsledky mohou být využity i orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou a zaměřením preventivně výchovné činnosti týkající se problematiky jaderné energetiky či ochrany před ionizujícím zářením.
|
host ::
RSS.