Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Structural characterization of influenza A polymerase PA subunit domains in complex with novel inhibitors
Radilová, Kateřina ; Kožíšek, Milan (vedoucí práce) ; Rumlová, Michaela (oponent) ; Obšil, Tomáš (oponent)
RNA-dependentní RNA polymerasa viru chřipky je heterotrimerický komplex, který má zásadní roli v životním cyklu viru. Je zodpovědná za virovou replikaci a transkripci. Jedna z jejích podjednotek, PA podjednotka, interaguje s PB1 podjednotkou prostřednictvím důležité protein-proteinové interakce na své C-koncové doméně. Tato interakce, která je zprostředkovaná 310 helixem, je nutná k utvoření celého heterotrimerického komplexu. N-koncová doména navíc obsahuje místo s endonukleasovou aktivitou se dvěma manganatými ionty. Obě tyto domény jsou považovány za slibné terapeutické cíle. V současnosti jsou přístupy v léčbě a prevenci chřipkového onemocnění limitované na sezónní očkování a existuje pouze několik léků, které ve velké většině cílí na jiné proteiny viru chřipky. U řady z nich však dochází k rychlému vývoji rezistentních mutací, nebo mají závažné vedlejší účinky. Tato práce nabízí strukturní náhledy na dvě domény PA podjednotky. První část se věnuje charakterizaci a optimalizaci minimálního peptidu odvozeného z PB1 podjednotky, který interaguje s C-koncovou doménou PA podjednotky a brání jejich dimerisaci. Výsledky z této části mohou být považovány za počáteční bod pro racionální vývoj prvních inhibitorů PA-PB1 protein-proteinové interakce proti viru chřipky. V druhé polovině jsme zkoumali...
Epidemiologická analýza incidence chřipky typu A v regionu Jindřichův Hradec s porovnáním výskytu v kraji Jihočeském pro rok 2009 A 2010
NOVÁKOVÁ, Petra
Převážná část práce je zaměřena na chřipku typu A. Shrnuji zde současné teoretické poznatky z virologické, klinické a epidemiologické oblasti. Akutní respirační infekce, mezi něž patří i onemocnění virem chřipky, mohou být způsobeny i jinými původci. Nejčastější původce snadno s chřipkou zaměnitelné ve své práci také zmiňuji, aby byl jasně viditelný rozdíl mezi těmito infekcemi, které bývají často nesprávně jako chřipka označovány. Vlastní výzkumná část práce se zabývá epidemiologickou analýzou výskytu onemocnění a jeho porovnáním na okresní a krajské úrovni. Pokusila jsem se o zhodnocení epidemiologické situace za dvouleté období. Pro srovnání incidence chřipky typu A jsem si stanovila oblast okresu Jindřichův Hradec v porovnání s výskytem v Jihočeském kraji. Obě oblasti lze z hlediska výskytu onemocnění srovnávat, jelikož veškerá hlášená data na Krajské hygienické stanici jsou standardizována a přepočtena na relativní počet 100 000 obyvatel. Materiál pro výzkum jsem získala na Protiepidemickém oddělení Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích, kde v programu EPIDAT, což je program k zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy výskytu infekčních nemocí v ČR, jsem si vyhledala potřebná data pro sezonu roku 2009 a 2010. Hlášené údaje od praktických lékařů jsou rozděleny do kalendářních týdnů a do věkových skupin dle vzniklých nových onemocnění. Nejsou však zde uvedeny výskyty jednotlivých typů virů chřipky, protože ne každé akutní respirační onemocnění je virologicky ověřováno v příslušné laboratoři, popřípadě není provedená následná typizace v Národní referenční laboratoři. Tudíž z dostupných údajů nelze stanovit přesný počet chřipky v daném období a místě. Dalším důležitým zdrojem informací mi byla data o frekvenci a výsledcích laboratorních vyšetření biologického materiálu, které bylo provedeno ve sledovaném období v Národní referenční laboratoři pro chřipku. Z rozboru dostupných dat bylo možno učinit závěr, že ve sledovaném období nedošlo ve výskytu chřipky a chřipce podobných onemocnění k mimořádné epidemiologické situaci, i když v rámci kraje byl překročen práh epidemického výskytu, bylo toto překročení pouze krátkodobé.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.