|
|
Hyperkoagulační stavy v graviditě se zaměřením na problematiku umělého oplodnění
HODINOVÁ, Lenka
Tato práce je zaměřena na hyperkoagulační stavy v graviditě, především na graviditu po in vitro fertilizaci. Hyperkoagulační stavy definujeme jako skupinu vrozených nebo získaných stavů vedoucí ke vzniku hluboké žilní trombózy, někdy spojené s plicní embolií. Samo těhotenství je označováno jako hyperkoagulační stav, který je důležitý pro usnadnění hemostázy během porodu, aby nedošlo k vykrvácení. Během těhotenství dochází k hemostatickým změnám, kdy se zvyšuje koncentrace většiny koagulačních faktorů. Cílem práce je porovnat koagulační laboratorní výsledky u žen se spontánní graviditou a graviditou po in vitro fertilizaci. Jsou sledovány výsledky pacientek ambulance klinické hematologie v nemocnici České Budějovice, a. s. v roce 2015 a 2016.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím
LINHARTOVÁ, Petra
Abstrakt V současné době je vznik vícečetného těhotenství většinou spojený s metodami umělého oplodnění, které s sebou mnohdy přináší i mnoho dalších komplikací. Vícečetné těhotenství vyžaduje zvýšenou pozornost, péči porodníka i porodní asistentky a protože se ošetřovatelská péče o tyto ženy neustále vyvíjí současně s novými poznatky, je potřeba poskytovat kvalitní péči, kterou zabezpečuje především vzdělaná porodní asistentka. Vícečetné těhotenství je stav, při kterém dochází v děloze k vývoji více než jednoho plodu. Rozeznáváme nejčastěji dvojčata (gemini), trojčata (trigemini) a čtyřčata (quadrigemini). Vícečetné těhotenství klade zvýšenou zátěž na organismus ženy po celou dobu trvání těhotenství. Pokud hovoříme o vícečetném těhotenství, měli bychom počítat i se vznikem mnohých komplikací, jako jsou například předčasné porody, insuficience placenty a nebo vznik těhotenských gestóz. Proto je u žen s vícečetným těhotenstvím velmi důležitá včasná a pravidelná prenatální péče. Abychom zjistili, zda je ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím prováděna podle daných ošetřovatelských standardů, zvolili jsme kvantitativní výzkum a použili formu dotazníku. Celkem bylo 27 otázek otevřených, polootevřených i uzavřených a porodní asistentky měly možnost odpovědi zaškrtnout nebo doplnit. Z plně vyplněných dotazníků, které byly rozdány v Nemocnici České Budějovice, a.s., v Nemocnici Nymburk, s.r.o. a v Nemocnici Český Krumlov, s.r.o. bylo například zjištěno, že ošetřovatelská péče, jako je například měření krevního tlaku, měření pulsu, vážení těhotných žen, poslech ozev plodů je ve 100 % plněna. Dále bylo zjištěno, že ošetřovatelské standardy jsou používány z 83 %, a že ultrazvukové vyšetření u plodů je ve 100 % prováděno dle doporučení České gynekologicko-porodnické společnosti. Zajímavostí je určitě to, že porodní asistentky považují náročnost v péči o vícečetnou graviditu ve srovnání s péči o jiné těhotné ženy s rizikovým těhotenstvím ve 43 % a 57 % porodních asistentek tvrdí, že péče o ženy s vícečetným těhotenstvím není náročnější. Z výzkumu můžeme vidět, že ošetřovatelská péče o ženy s vícečetným těhotenstvím odpovídá ošetřovatelským standardům, což potvrzuje pracovní hypotézu a zároveň byl splněn i cíl práce, který byl zaměřen na provádění ošetřovatelské péče podle ošetřovatelských standardů.
|
|
|
Psychosociální problematika infertility verbalizovaná pacienty ambulance pro léčbu neplodnosti.
DVOŘÁKOVÁ, Alena
Neplodnost (infertilita) je definována jako neschopnost otěhotnět po roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Existuje mnoho příčin neplodnosti, obě pohlaví jsou zastoupena stejně. Neplodnost je dnes pokládána za stresující životní okolnost, která vyvolává sérii psychosociálních reakcí. Ovlivňuje životní pohodu člověka a jeho schopnost normálně komunikovat a jednat. V atmosféře běžného společenského očekávání, že manželskému páru se mají rodit děti, je rodičovství chápáno dokonce jako jakási morální povinnost. Pokud není toto očekávání naplněno, pár se začne odlišovat a pociťovat stigmatizující efekt. Nejčastěji užívanou metodou léčby neplodnosti je in vitro fertilizace (IVF). Metoda spočívá v hormonální stimulaci vaječníků pacientky k vývoji a dozrání většího počtu vajíček. Vajíčka se po dosažení optimálního stupně vývoje získávají z vaječníků transvaginální punkcí a aspirací. Získaná vajíčka se oplodní spermiemi partnera. Po několikadenní kultivaci jsou embrya přenesena do dělohy ženy. Zvolená výzkumná strategie byla kvalitativní. Metodami získání dat byl neřízený rozhovor a pozorování. Sledovaný soubor tvořilo deset párů navštěvujících ambulanci pro léčbu neplodnosti. Tato práce si kladla za cíl zmapovat psychosociální problematiku infertilních párů. Otázky rozhovoru byly zaměřené na partnerské vztahy. Studie zdůrazňuje, že neplodnost je nemoc páru a že pokud se muž aktivně zapojuje do léčby, je to pro posílení vztahu velmi přínosné. Další okruh otázek byl zaměřen na komunikaci pacientů s rodinou a přáteli. Autorka sledovala i obtížnost zkombinování léčby se zaměstnáním. Hlavní důraz výzkumu byl zaměřen na zvládání léčby, na to, co pacientům léčbu usnadňuje a jak jim pracovníci center asistované reprodukce mohou pomoci léčbu lépe zvládat. Studie upozorňuje na nutnost tolerance a empatie personálu vůči pacientům. Dále poukazuje na možnosti optimálnější organizace v centrech a na užití vhodné terminologie. Práce může být využita hlavně pracovníky center asistované reprodukce.
|
host ::
RSS.