Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam edukace pro péči o pacienty s implantabilními kardiovertery-defibrilátory s možností dálkového sledování
ŠAFAŘÍKOVÁ, Iva
Úvod: Telemedicína v podobě dálkového monitorování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je již součástí rutinní klinické péče, což vyvolávápotřebu zefektivnit edukaci pacientů. Cíl: Cílem práce bylo zjistit, jaká je současná úroveň znalostí pacientů s ICD o možnostech dálkové péče o jejich implantát a zda by absolvování intenzivního edukačního programu mohlo přinést aditivní prospěch. Metodika: Do studie bylo zapojeno 163 pacientů (122 mužů, 41 žen, průměrný věk 64?77 let), kterým byl implantován ICD (17,8 % jednodutinový, 5,5 % dvoudutinovýa 76,7 % biventrikulární) a kteří byli sledováni systémem Home Monitoring? (HM,Biotronik, Německo). Pacienti byli randomizováni buď do kontrolní skupiny s konvenční edukací lékařem, nebo do intervenční skupiny s intenzivní edukací vedenou sestrou za pomocí osobního verbálního poučení společně s užitím písemných materiálů a videa. Edukační sezení probíhala ještě během primární hospitalizace. Pacienti byli následující den po implantaci ICD osloveni s žádostí o vyplnění detailního dotazníku (vstupní), jenž zkoumal rozsah jejich obecných a technických znalostí týkajících se systémudálkového sledování implantátu a také zkoumal rozsah znalostí klinických výhod HM. U obou skupin pacientů byl s odstupem 3 měsíců testován stejný rozsah znalostí za pomocí identického dotazníku. Za pomocí jiného dotazníku byla dále zjišťována spokojenost s poskytnutou edukací a také názor pacientů na doplnění pozice edukační sestry v každodenní klinické praxi. Výsledky: Pacienti bezprostředně po implantaci ICD nemají dostatečné znalosti o typu implantátu, který obdrželi, a ani o výhodách jeho dálkového sledování. Po 3 měsících od edukace celkem 100 % sestrou edukovaných vs. 44 % kontrolních pacientů znalo možnosti sledování svého ICD (p < 0,001). Celkem 88 % edukovaných vs. 59 % needukovaných pacientů bylo schopno definovat pojem ?telemedicína? (p < 0,001) a pacienti také demonstrovali lepší obecné znalosti o dálkové monitoraci (p < 0,001). Technické funkce pacientské jednotky (CardioMessengeru) také znali lépe pacienti edukovaní sestrou než pacienti needukovaní (p < 0,001). Ve skupině sestrou edukovaných pacientů došlo také k navýšení počtu vyjmenovaných klinických výhod dálkového sledování ICD (p < 0,001). Z hlediska spokojenosti s obdrženými informacemi o HM byli edukovaní pacienti spokojenější se všemi formami poskytování informací ve srovnání s kontrolní skupinou (p < 0,001). Edukační video bylo taktéž pacienty hodnoceno pozitivně, průměr hodnocení dosáhl 1,2 ? 0,7 na škále od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Velká většina všech pacientů (97 %), nezávisle na typu edukace, by jistě nebo pravděpodobně jistě ocenila, kdyby obdržela kompetentní informace o dálkovém sledování jejich ICD od kvalifikované edukační sestry v rámci rutinní klinické praxe. Závěr: Intenzivní edukace pacientů s ICD v oblasti dálkového sledování vedená sestrou pozitivně přispívá k vyšší míře obecných i technických znalostí v oblasti systému HM a vede ke zvýšení povědomí o klinických výhodách telemedicíny. Pacienti bez specifické edukace nejsou spokojení se současným stavem předávání informací o dálkovém sledování a většina pacientů by preferovala fokusovanou edukaci vedenou kvalifikovanou edukační sestrou jako standardní proces předávání informací během hospitalizace. Doporučením pro praxi by mohlo být zřízení programu intenzivní edukace v oblasti telemedicínské péče o pacienty s ICD vedeného edukační sestrou, tj. dálkové péče o jejich implantát. Takový program by zajistil včasnou a adekvátní informovanost pacientů s ICD i jejich rodin.
Kvalita života u pacientů s kardiologickými implantáty sledovaných systémy dálkové monitorace
ŠAFAŘÍKOVÁ, Iva
Abstrakt Úvod: Problematika kvality života (QoL) u pacientů s kardiologickými implantáty včetně implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD) sledovaných systémy dálkové monitorace (Home Monitoring HM) se v posledních letech stává velmi aktuální. Stále totiž narůstá počet pacientů s těmito přístroji a způsobem sledování, což vyvolává potřebu bezpečné, rychlé a efektivnější následné ambulantní péče. Metodika: Výzkum probíhal od prosince 2016 do března 2017. Z informačního systému Nemocnice České Budějovice, a. s. byl získán soubor 150 konsekutivních pacientů s ICD sledovaných systémem HM (HM+) a 150 konsekutivních pacientů s ICD, kteří byli sledováni standardní technikou (HM-). Všem pacientům byly zaslány dotazníky, kterými byla zkoumána QoL (EQ5D), míra anxiety, deprese (HADS) a vlastním dotazníkem byl také specificky zkoumán vztah pacientů k systému HM a organizace dálkové péče. Výsledky: Ke konečnému statistickému zpracování bylo použito 91 (60,7 %) dotazníků z kontrolní skupiny a 104 (69,3 %) dotazníků z intervenované skupiny. Z výsledků hodnocení QoL vyplývá, že způsob sledování ICD nikterak přímo neovlivnil QoL, jelikož statistické výsledky nevykazovaly signifikantní rozdíly mezi skupinou pacientů ze skupiny HM- a HM+. Na základě celkového skóre dotazníku EQ5D byl zaznamenán trend k lepšímu hodnocení QoL pacienty ve skupině HM+ oproti skupině HM- (68,6 ? 19 vs. 64,6 ? 16,5, p = 0,09). Ve zkoumané problematice anxiety a deprese výsledky neodhalily významné rozdíly mezi skupinami pacientů HM- a HM+. V obou skupinách pacientů více než polovina z každé skupiny spadala do škály označující normu, a to jak u anxiety, tak i u deprese. Z hlediska percepce systému HM byl zaznamenán nejvýraznější rozdíl (p < 0,0001) mezi skupinami pacientů v jimi preferovaném způsobu sledování: 54,9 % pacientů ze skupiny HM- by si přálo být raději sledováno dálkově a 45,1 % by setrvalo u stávajícího ambulantního sledování, zatímco ve skupině HM+ by pouze 6,7 % pacientů preferovalo osobní kontrolu u lékaře namísto dálkového sledování. Ochota připlatit si za dálkové sledování se mezi skupinami pacientů nelišila. Skupina HM+ byla nakloněnější k využívání dálkového systému sledování (p = 0,007), stejně tak měla pozitivnější názor na dálkově prováděnou lékařské péči (p = 0,034). Závěr: Způsob sledování implantovaných ICD přístrojů významně neovlivňuje QoL pacientů s ICD. Způsob sledování neovlivňuje ani výskyt anxiety a deprese. Celkově však lze říci, že pacienti s ICD sledovaní systémem HM mají vysokou adherenci k dálkově prováděné lékařské péči a jen velmi neradi by o výhody spojené s tímto způsobem sledování ICD přišli. Ochota připlatit si za takový způsob péče z vlastních zdrojů je však omezená a porovnatelná s pacienty, kteří jsou sledováni konvenčně.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.