|
|
Studium genetické diverzity kolonií Pectinatella magnifica (Leidy,1851)
MORAVCOVÁ, Vendula
Pectinatella magnifica je sladkovodním organismem ze skupiny mechovců, žijícím v prostředí oligotrofních a mezotrofních vod, ve kterých teplota během roku dosahuje 20°C. Poprvé byla nalezena a popsána Josephem Leidym v oblasti Philadelphie roku 1851. Ačkoliv je původním místem výskytu Severní Amerika, v současné době je známá jako invazní organismus i na dalších kontinentech. Zástupci druhu Pectinatella magnifica žijí v koloniích o charakteristickém kulovitém tvaru, díky němuž je snadno rozpoznatelná a identifikovatelná. Tyto kulovité kolonie jsou pokryty společenstvem zooidů, které produkují gelovitou hmotu vyplňující samotný útvar kolonie. Rozmnožování mechovců je záležitostí sexuální i asexuální, kdy nepohlavní rozmnožování převažuje nad pohlavním. Produktem nepohlavního rozmnožování jsou vnitřní pupeny, tzv. statoblasty, opatřené háčky, díky kterým se mohou přichytit na jakýkoliv podklad, což umožňuje snadnou distribuci i na velké vzdálenosti skrze jinak obtížný terén. Ačkoliv se jedná o starobylou skupinu s převahou nepohlavního, tudíž klonálního, rozmnožování, pohlavní rozmnožování hraje významnou úlohu pro udržení genetické variability a adaptaci novým podmínkám. Disertační práce je zaměřena na stanovení genetické diverzity kolonií odebraných na území jižních Čech a přilehlého okolí za použití technik molekulárních biologie. Pro zpracování genetických analýz byly použity dvě molekulární techniky, a to AFLP (Amplified Fragment Lenght Polymorphism) a ISSR (Inter Simple Sequence Repeat). Obě tyto techniky využívají univerzální primery za účelem stanovení podobnosti mezi jednotlivými organismy.
|
|
|
Rozlišení zástupců rodu Capsicum pomocí metody založené na PCR
Sobotková, Renata
Diplomová práce je zaměřena na použití metody ISSR a SSR, za účelem genetické analýzy 9 odrůd papriky roční (Capsicum annuum). V literárním přehledu je popsána základní charakteristika papriky roční. Další část práce je zaměřena na popis molekulárních metod. Cílem bylo najít vhodné ISSR primery a SSR markery, které dokáží rozlišit jednotlivé odrůdy papriky. Na základě výsledků byly vytvořeny dendrogramy genetické příbuznosti sledovaných odrůd.
|
|
|
Rozlišení zástupců rodu Daucus pomocí metody založené na PCR
Křemenová, Ludmila
Závěrečná práce je zaměřena na použití metody ISSR a SSR, se záměrem genetického rozlišení 7 odrůd mrkve obecné seté (Daucus carota L., subsp. sativus (HOFFM.) SCHÜBL & MART.) Literární přehled je věnován základní charakteristice a historii mrkve obecné seté. Následující část diplomové práce je zaměřena na popis molekulárních metod založených na PCR, kterými jsou RAPD, AFLP, ISSR a SSR, a také je zde popis samotné PCR. Cílem bylo nalézt vyhovující ISSR primery a SSR markery, které by dokázaly rozlišit jednotlivé odrůdy mrkve. Na základě analýz a jejich výsledků byly vytvořeny dendrogramy genetické příbuznosti pozorovaných odrůd.
|
|
|
Studium genetického polymorfismu populací blýskáčka řepkového, Meligethes aeneus, v populacích s různou úrovní rezistence k insekticidům
WALTEROVÁ, Lucie
Práce se zabývá studiem populací blýskáčka řepkového s různým stupněm rezistence k pyrethroidům na molekulární úrovni. Vzorky se sbíraly ve 13 lokalitách po České republice během roku 2016. DNA brouků byla izolována pomocí CTAB PVP a Chelexu 100. Následně se populace blýskáčka řepkového odlišily na základě ISSR markerů (Inter-simple sequence repeats). Byly rozlišeny populace brouků s rozdílným profilem mikrosatelitů a výsledky se zpracovaly PCA analýzou. Celkem bylo vyzkoušeno pět ISSR primerů, z čehož reprodukovatelný výsledek vykazoval jeden primer. Na základě matice genetických vzdáleností byly PCA analýzou vzorky zařazeny do clusterů podle genetické podobnosti a byl zhodnocen vztah geografické vzdálenosti vzorků vůči rozdílnému ISSR profilu. Závěrem byla vyzkoušena amplifikace genu kódujícího sodíkové iontové napětím řízené kanály (VSSC).
|
|
|
Genetická variabilita v populacích chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea L).
KÁVOVÁ, Tereza
Šíření invazních druhů rostlin v přírodních stanovištích je všudypřítomný celosvětový problém s negativními ekologickými i ekonomickými dopady. Zvyšující se počet invazivních organismů je odpovědný za vymírání druhů, neúrody, snížení zásobování vodou a poškození průmyslových infrastruktur (KERCHER et al., 2007). Chrastice rákosovitá, Phalaris arundinacea L. je rozšířena po celém světě, s výjimkou Antarktidy a Grónska. Centrum rozmanitosti tohoto rodu je ve Středomoří. Zástupci rodu Phalaris se vyskytují na vlhkých stanovištích od nižších poloh až do vysokohorských nadmořských výšek (ANDERSSON, 1997). Chrastice má nepřeberné množství využití. Mezi nejfrekventovanější patří použití v kořenových čističkách odpadních vod, pěstuje se jako krmivo pro hospodářská zvířata a je využívána i jako okrasná tráva. V poslední době se začíná zvažovat její pěstování jako zdroje biomasy. V posledních letech došlo k masivnímu šíření P. arundinacea po celé Severní Americe a v současné době se vyskytuje ve 43 státech USA a Kanady (KERCHER & ZEDLER, 2004). Phalaris představuje významnou hrozbu pro původní mokřadní vegetaci a je klasifikována jako škodlivý činitel v devíti státech USA (LAVERGNE & MOLOFSKY, 2004). Předpokládá se, že tyto agresivní populace pocházejí z Evropy (nebo jsou evropského původu).
|
|
|
Morfologická plasticita chrpy luční \kur{(Centaurea jacea L.).}
KARÁSEK, Jakub
Byl zkoumán rozsah morfologické plasticity chrpy luční (Centaurea jacea L.). Plasticita populací podruhu Centaurea jacea subsp. jacea v jižních Čechách byla porovnána s variabilitou celého druhu v širším areálu. Byl prokázán překryv lokálních druhů s oběma poddruhy. Byly nalezeny korelace determinačních znaků a faktorů prostředí. Molekulární analýza pomocí metody ISSR nenalezla rozdíly mezi podruhy. Pro definitivní rozluštění podstaty podruhů je nutné provést navazující studii.
|
host ::
RSS.