|
|
Oceňování ve finančním účetnictví
ZEDEK, Milan
Cílem práce je vymezení možností oceňování a dopady jejich výběru na funkci účetnictví. Dále pak porovnání metodik oceňování v rámci českých účetních předpisů s mezinárodní legislativou (IAS/IFRS). Oceňování je metodickým prvkem, na kterém je v podstatné míře závislá užitná hodnota informací, jež jsou poskytovány systémem účetnictví. Ovlivňuje tedy vypovídací schopnost účetních informací, zejména položek v účetních výkazech. Na zvoleném způsobu oceňování je závislé nejen peněžní vyjádření konkrétních aktiv a závazků podniku, jejich celková suma, ale i velikost vlastního kapitálu. Z oceňování majetku a závazků je odvozena výše nákladů, která je ovlivněna spotřebou či snížením těchto aktiv a zvýšením hodnoty závazků. Způsob ocenění ovlivňuje i finanční analýzu podniku. Problém ocenění je v zásadě dán změnami v tržní ceně aktiv a měnící se kupní síle používané peněžní jednotky. Pro ocenění aktiv a závazků přicházejí v úvahu následující oceňovací báze: historické (pořizovací) náklady, realizovaná hodnota, běžná (reprodukční) cena, současná hodnota, reálná hodnota (fair value). Klíčovými momenty při kterých dochází k ocenění jsou oceňování při nabývání (pořízení), oceňování v průběhu držby a oceňování při pozbytí (prodeji). Oceňování v ČR primárně upravuje zákon o účetnictví. Oceňování podle IFRS/IAS vychází z koncepčního rámce a jednotlivých mezinárodních standardů.
|
host ::
RSS.