|
|
Chuťové preference králíků při krmení obilovin s různou barvou obilky
Novotný, Jakub
Diplomová práce se zabývá porovnáním struktury krmných směsí a zbytků krmiva po předložení hybridním králíkům Hyla. Namíchány byly dvě krmné směsi – kontrolní a pokusná. Pokusná směs obsahovala 10 % purpurové pšenice PS Karkulka, kontrolní 10 % běžné pšenice Vanessa. Pro zjištění velikostního zastoupení částic byly krmné směsi i zbytky krmiva separovány na sítech s různými velikostmi ok. Následně se mezi sebou porovnala směs se zbytky krmiva z této směsi. Zde bylo statistky průkazně (P<0,05) vyhodnoceno, že nejvíce králíci přijímaly částice nad 2 mm (jejich podílové množství se snížilo). Naopak podíl částic pod 2 mm se u zbytků krmiva zvýšil. Pro zjištění preferované chuti mezi různě barevnou pšenicí (PS Karkulka vs. Vanessa) byly částice nad 2 mm rozebrány na jednotlivé komponenty (granule, pšenice, kukuřice zvlášť a ječmen s ovsem dohromady). Dále byly porovnány podíly množství. Z výsledků vyplynulo, že králíci ochotněji přijímali purpurovou pšenici PS Karkulku oproti klasické pšenici Vanessa se statistickou průkazností (P<0,05). Další část byla věnována hodnocení užitkovosti králíků. Byly hodnoceny hmotnostní přírůstky, hmotnost a výtěžnost jatečně upraveného těla, spotřeba a konverze krmiva. V těchto ohledech nebyl zjištěn žádný statisticky průkazný rozdíl (P˃0,05) mezi krmením směsí s obsahem 10 % pšenice PS Karkulka a směsí s 10 % pšenice Vanessa.
|
|
|
Porovnání krmných dávek s různým obsahem antokyanů ve výživě králíků
Metnarová, Eva
V závěrečné práci byla nejprve charakterizována potřeba živin králíků a následně byly popsány antokyany jako biologicky aktivní látky obsažené v pšenici s netradičním zbarvením a jejich možné antioxidační účinky. Druhá část literárního přehledu je věnována biochemickým parametrům krve zvířat. V praktické části byla věnována pozornost zkoumání vlivu krmné směsi se zvýše-ným obsahem antokyanů. V pokusu byla použita odrůda pšenice PS Karkulka s purpurovým perikarpem a jako kontrolní pšenice byla použita odrůda Vanessa. Obě tyto pšenice byly zařazeny do krmné diety v 15% podílu. Do pokusu bylo zařazeno 18 samic z toho bylo 9 kusů v pokusné skupině a 9 kusů ve skupině kontrolní. Králíci byli krmeni tvarovanou kompletní krmnou směsí. V po-kusu byla sledována hmotnost zvířat, průměrné přírůstky hmotnosti, spotřeba a kon-verze krmiva. Po porážce byla sledována jatečná výtěžnost, biochemická analýza a antioxidační aktivita krve. Z výsledků je patrné, že rozdíly v průměrné živé hmotnosti byly statisticky nevý-znamné, pouze v 8. týdnu byly rozdíly v živé hmotnosti statisticky významně vyšší u kontrolní skupiny. Rozdíly v průměrných přírůstcích hmotnosti byly vyhodnoceny jako statisticky nevýznamné. Statisticky významně vyšší rozdíly v průměrné spotřebě krmiva byly zjištěny u kontrolní skupiny králíků. Hmotnost jatečně upraveného těla byla statisticky významně vyšší u kontrolní skupiny. V biochemických parametrech a antioxidační aktivitě krve nebyly vyhodnoceny statisticky významné rozdíly.
|
|
|
Vliv sylimarinu na jatečnou výtěžnost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Práce se zabývá vlivem Ostropestřce mariánského (využitá látka Silymarin) na jatečnou výtěžnost hybridní kombinace králíků Hyla. Hybridní kombinace Hyla byla cíleně šlechtěna na masnou užitkovost, vykazuje výborných výsledků v chovech. Králíci se chovají především na maso, jelikož nutriční vlastnosti odpovídají současným požadavkům racionální výživy. Proto je vhodné zvyšovat jatečnou výtěžnost. Průměrná jatečná výtěžnost je udávaná od 40 do 53% dle plemene. Bylo zjištěno, že přídavek ostropestřce v podobě prášku do kompletní krmné směsi v koncentraci 0,2% zvýšil jatečnou výtěžnost, vzhledem ke kontrolní skupině (která byla krmena jen KKS), v průměru o 0,4%. Skupina s přídavkem 1% vykazovala průměrnou hodnotu o 1,2% vyšší než skupina kontrolní. Průměrná jateční výtěžnost všech skupin se pohybovala od 54,68 do 63,02%. V obou chovech se také snížil výskyt průjmových onemocnění. Silymarin má příznivé účinky na činnost a růst jater. U skupiny s přídavkem 0,2% se zvýšila průměrná hmotnost jater o 8,1g, ve skupině s koncentrací 1% se hmotnost v průměru zvedla o 10g. Průměrná hmotnost jater se pohybovala od 111,19 do 121,20 g. Kontrolní skupina v případě jatečné výtěžnosti i hmotnosti jater vykazovala lepších výsledků, než které uvádějí autoři se svých článcích.
|
|
|
Masná užitkovost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí hybridních králíků. Základním předpokladem dobré produkce masa, srsti, kůže králíků je odpovídající úroveň výživy a krmení, které při plném zdraví zvířat zajistí maximální využití jejich genetického základu. V chovech králíků závisí výživa a krmení na technologií chovu a ustájení zvířat. Používají se různé typy krmení. Nejdůležitějším požadavkem výkrmu je dosažení jatečné zralosti králíků v co nejkratším čase. V prvé pokusné skupině dosáhlo porážkové hmotnosti 2600 g nejvíce kusů v 70. dnech věku u obou pohlaví, na rozdíl od druhé pokusné skupiny, kde nejvíce kusů s dokončeným výkrmem bylo až v 77. dnech. Přírůstky v jednotlivých týdnech výkrmu byly vyrovnané, rozdíly v prvém pokusu byly neprůkazné, u druhého pokusu byl rozdíl mezi pohlavím 15,5 g přírůstku/týden (což představuje 2,2 g/den). Spotřeba krmiva u jednotlivých pokusných skupin se lišil. V prvém pokusu nebyl zjištěn rozdíl spotřebovaného krmiva mezi pohlavím. Rozdíly byly zjištěny u druhé pokusné skupiny, kde více krmiva spotřebovaly samice (cca o 4,3 g/den) oproti samcům. První pokusné skupině se do KKS přidával Ostropestřec mariánský v koncentraci 1%, druhé skupině pouze v koncentraci 0,2%.
|
host ::
RSS.