|
|
Dílo Johanna Sebastiana Bacha v sémiotické perspektivě
JAROLÍMOVÁ, Jana
Tato disertační práce se zabývá sémiotickým potenciálem díla J. S. Bacha. Téma navazuje na diplomovou práci Hudba jako znak a autorčinu pedagogickou hudební praxi. První část práce je zaměřena na znakovost hudebního díla a jeho komunikativní funkci s odkazem na sémiotickou uměleckou teorii Josefa Zvěřiny. Pozornost je věnována vlastnostem uměleckého znaku, znakovým funkcím, a především subjektům vystupujícím v sémiotické hudební komunikaci: tvůrci, vnímateli a interpretovi. Cílem první části je charakterizovat stěžejní sémiotické hudební pojmy pro další části práce a také zhodnotit přínos Zvěřinovy koncepce pro hudební sémiotiku. Druhá část práce je zaměřena na nejpoužívanější znakovou triádu ikon - index - symbol v pojetí Ch. S. Peirce. V rámci ikoničnosti hudebního znaku je pozornost věnována hudební notaci a jejímu sémiotickému označení. U hudebního indexu je velký prostor věnován afektové teorii a sémiotickému uchopení hudební emoce. Hudební symbol je objasněn na Bachově teologické promluvě a rozboru symbolicky bohatých míst v jeho dílech. Cílem druhé části je provázání Peircovy znakové triády s konkrétními hudebními příklady a zjištění, jak se tyto typy znaků chovají v hudební oblasti. Třetí část práce je zaměřena na tvrzení, že Bachovu hudební tvorbu lze provázat s Leibnizovou monadologií. Cílem je objasnit, jaké analogie a odlišnosti z této provázanosti vyplývají. Závěrečná část práce obsahuje přesah do aktuální problematiky umělé inteligence, která ovlivňuje hudební sémiotiku, a také shrnutí přínosu této práce.
|
|
|
Teorie hudebního znaku v peircovské perspektivě
Budilová, Kristýna ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
V této diplomové práci se věnuji problematice hudebního znaku. Mým cílem je představit teorii hudebního znaku, která by řešila především otázku jeho objektu. Právě objekt hudební reprezentace se zdá být nejproblematičtější částí této práce. Vycházím pak především z teorií Eduarda Hanslicka, Susanne Langerové a Felicie Kruseové. S otázkou objektu hudební reprezentace se silně pojí emoce. Mou snahou bylo zjistit, zda emoce jako takové mohou být oním objektem hudebního znaku a jaká by byla jejich povaha. Činím tak skrze kritické posouzení výše zmíněných teorií. Hypotetickým vyústěním této práce je pak teorie hudebního znaku řešící dilema úlohy emocí v hudbě a zároveň také paradox zapojení skladatele a posluchače do této reprezentace.
|
|
|
Teorie hudebního znaku v peircovské perspektivě
Budilová, Kristýna ; Karľa, Michal (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
V této diplomové práci se věnuji problematice hudebního znaku. Mým cílem je představit teorii hudebního znaku, která by řešila především otázku jeho objektu. Právě objekt hudební reprezentace se zdá být nejproblematičtější částí této práce. Vycházím pak především z teorií Eduarda Hanslicka, Susanne Langerové a Felicie Kruseové. S otázkou objektu hudební reprezentace se silně pojí emoce. Mou snahou bylo zjistit, zda emoce jako takové mohou být oním objektem hudebního znaku a jaká by byla jejich povaha. Činím tak skrze kritické posouzení výše zmíněných teorií. Hypotetickým vyústěním této práce je pak teorie hudebního znaku řešící dilema úlohy emocí v hudbě a zároveň také paradox zapojení skladatele a posluchače do této reprezentace.
|
host ::
RSS.