|
|
Venózní port z pohledu zdravotníka a z pohledu klienta
PŘEDOTOVÁ, Jana
Teoretická část se zabývá komplexní problematikou venózních portů, historií, indikacemi.. V empirické části jsme se zaměřili na znalosti sester a jejich postoj k vlastním dovednostem v této problematice a v kvalitativní části na informovanost klientů a jejich zkušenosti.Pro zpracování této práce byla zvolena kombinace kvantitativně kvalitativního šetření. Pro realizaci kvantitativního výzkumu byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku a pro kvalitativní šetření byla použita metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami.Pro kvantitativní šetření byl sestaven dotazník, který byl určený všeobecným sestrám pracujících na chirurgických a interních oddělení v rámci Jihočeského kraje. Kvalitativní šetření bylo realizováno rozhovory s devíti klienty s portem. V práci byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat informovanost sester o problematice portů. Z výsledků šetření vyplynulo, že sestry nemají odpovídající znalosti. Účelem druhého cíle bylo zjistit postoj sester k vlastním dovednostem v péči o port. Výsledky ukázaly, že sestry hodnotí své dovednosti nejčastěji jako nedostatečné. Třetí cíl zjišťoval informovanost klientů o portech a jejich hodnocení ošetřovatelské péče. Prostřednictvím rozhovorů s klienty jsme zjistili, že jsou dobře informovaní v této problematice a jejich hodnocení péče s porty je výborné. Čtvrtý cíl zjišťoval specifické potřeby klientů s porty a jejich saturaci ošetřovatelským personálem. Z odpovědí klientů jsme zjistili, že nemají či nevnímají žádné specifické potřeby. H1 Všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních častěji ošetřují klienty s portem než všeobecné sestry z interních oddělení. Z výsledků vyplynulo, že se s klienty s porty setkávají stejně často sestry z chirurgického i interního oddělení. První hypotéza nebyla potvrzena. H2 Všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních mají více znalostí o ošetřování klienta s portem než všeobecné sestry z interních oddělení. Analýza dat prokázala, že sestry z interních oddělení mají více znalostí než sestry z chirurgických oddělení. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. H3 Všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních hodnotí lépe své dovednosti o ošetřování klienta s portem než všeobecné sestry z interních oddělení. Sestry z obou oddělení hodnotily své dovednosti nejčastěji jako nedostatečné. Třetí hypotéza nebyla potvrzena. H4 Všeobecné sestry mají zájem o prohloubení svých znalostí o problematice portů. Sestry projevily zájem o prohloubení svých znalostí a to například absolvováním odborného kurzu. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. Výzkumné otázky: VO1 Mají klienti dostatek informací o portech? VO2 Jaká omezení v denních činnostech má zavedení portu? VO3 Jak hodnotí klienti zavedený port? VO4 Jaká pozitiva a negativa mají porty z jejich pohledu? VO5 Jak klienti hodnotí poskytovanou ošetřovatelskou péči? VO6 Jaké specifické potřeby mají klienti s porty? VO7 Jsou tyto potřeby saturovány ošetřovatelským personálem? Výzkumné šetření prokázalo, že klienti jsou s porty spokojeni. Péče o porty je klienty hodnocena výborně a to dokládá, že poskytovaná ošetřovatelská péče je kvalitní. I přes tyto pozitivní výsledky je zapotřebí, aby se v problematice portů vzdělávaly nejen sestry z onkologie, ale i sestry z jiných oddělení, neboť výsledky v kvantitativním výzkumu poukazují na velké rezervy ve znalostech sester a klientů s porty přibývá. Práce může být využita jako informační zdroj pro sestry a pro management. Doporučujeme pravidelné školení ošetřovatelského personálu a vytvoření ošetřovatelského standardu.
|
|
|
Role sestry při edukaci pacientů se zavedeným žilním portem
VODIČKOVÁ, Petra
Žilní port je zvláštní typ centrálního žilního katétru, který zajišťuje spolehlivý, bezpečný a dlouhodobý přístup do centrální žíly technikou podkožní injekce. Během několika posledních let se žilní porty staly běžnou součástí léčby, nejčastěji jsou využívány u klientů s onkologickými malignitami k opakovanému podávání chemoterapie a léků tišících bolest. Žilní porty jsou rovněž využívány u dalších chronických stavů, kdy je třeba zajistit kvalitní a spolehlivý žilní přístup. Péče o žilní porty má svá specifika a zásadní roli v ní má přístup sestry. Důležité je zapojit klienta do péče o žilní port, efektivně s ním komunikovat a poskytnout mu dostatek informací. Tímto způsobem lze zajistit dobrou spolupráci klienta se sestrou, jejímž výsledkem je plně funkční, dlouhodobě používaný žilní port. Tato práce se zabývá rolí sestry při edukaci klientů se zavedeným žilním portem. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část osahuje obecné informace o žilním portu a edukaci klientů. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, ke sběru dat byla použita metoda individuálně vedených, částečně připravených polostrukturovaných rozhovorů s klienty se zavedeným žilním portem. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Mají klienti se zavedeným žilním portem zájem být informováni o tomto systému, 2. Mají klienti se zavedeným žilním portem zájem o edukační materiál v tištěné podobě, 3. Je edukační materiál v tištěné formě pro klienty přínosný? Výzkumný soubor tvořilo dvanáct klientů. Výzkum byl proveden na hematologicko {--} onkologickém oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit, jaké informace klienti se zavedeným žilním portem potřebují. Druhým cílem bylo vytvoření tištěné formy edukačního materiálu pro klienty na základě získaných informací. Třetím cílem bylo zjistit, zda je vytvořený edukační materiál pro klienty přínosem. Tyto cíle byly splněny. Na základě informací zjištěných od klientů první skupiny byla vytvořena edukační brožura. Takto vytvořená edukační brožura byla následně využita k edukaci klientů druhé skupiny.Většina klientů, kteří byli edukováni prostřednictvím brožury, byla s informacemi obsaženými v brožuře spokojena. Přínos brožury spatřují klienti v možnosti kdykoli potřebné informace ověřit a v možnosti do brožury zapisovat dotazy pro sestru a psát si poznámky. Z analýzy rozhovorů dále vyplynulo, že edukaci provedenou prostřednictvím materiálu v tištěné podobě klienti chtějí doplnit pohovorem se sestrou. Role sestry edukátorky je nenahraditelná a nejefektivnější metodou edukace klientů je využití tištěného materiálu, který je doplněn rozhovorem. Výsledky této práce bude možno využít v práci sestry ke zkvalitnění edukace klientů se zavedeným žilním portem.
|
host ::
RSS.