Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Flóra a vegetace nivy potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) osm let po hydrické revitalizaci
DEJMEK, David
Tato práce je zaměřena na monitoring toku Hučiny (Černý Kříž, Šumava) osm let po hydrické revitalizaci. Monitoring probíhal ve 14 trvalých čtvercích vytyčených podél tří transektů v otevřené luční části nivy. Ve studovaných čtvercích byla změřena hladina podzemní vody, byly pořízeny fytocenologické snímky, zjištěna četnost jednotlivých druhů a celková pokryvnost. Nová data byla porovnána s pracemi Lazárkové (2012), Stachové (2014), Pechačové (2019) a Kratochvílové (2021) z předchozích let.
Botanický průzkum rašelinného lesa podél potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) šest let po hydrologické revitalizaci
SVITAČOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na monitoring vegetace za využití fytocenologických snímků v rašelinném lese v nivě kolem potoka Hučiny, na kterém proběhla v roce 2013 hydrologická revitalizace. Cílem práce bylo zdokumentovat flóru a biotopy šest lest po hydrologické revitalizaci a porovnat je s diplomovými pracemi Lazárkové (2012), uskutečněné před revitalizací, a Stachové (2015), provedené těsně po revitalizaci. Plochy v lesnaté části byly rozděleny do tří transektů, ve kterých byla monitorována vegetace v patře stromovém, keřovém, bylinném a mechovém. V jednotlivých vegetačních patrech byla určována druhová bohatost, frekvence, průměrná pokryvnost druhů a také se zde měřila výška hladiny podzemní vody. Získaná data mohou být následně použita pro další studie, které by mapovaly změny ve vegetaci zkoumané oblasti nivy Hučiny
Botanický průzkum otevřené části nivy potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) šest let po hydrologické revitalizaci
PECHAČOVÁ, Johana
Práce se zabývá monitoringem vegetace v otevřené části nivy šest let po hydrologické revitalizaci potoka Hučiny, nedaleko Černého Kříže v Národním parku Šumava. Monitoring probíhal na vytyčených trvalých plochách na třech transektech vedených napříč nivou. Na plochách se zapisovaly fytocenologické snímky, určovala se zde druhová bohatost rostlin, frekvence druhů, průměrná pokryvnost ekologických skupin a měřila se výška hladiny podzemní vody. Práce porovnává vývoj vegetace s diplomovou prací Lazárkové (2012), provedené před hydrologickou revitalizací, a diplomovou prací Stachové (2015), provedené těsně po revitalizaci potoka.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.