Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Automatická tvorba varhanní předehry k církevním písním
Maňák, Ondřej ; Černocký, Jan (oponent) ; Fapšo, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou automatické tvorby varhanních předeher k církevním písním z teoretického i praktického hlediska. Varhanní předehra je krátký úvod k liturgickému zpěvu. Vzhledem k tomu, že ji lze popsat pomocí konečné množiny pravidel, nabízí se k její tvorbě využít principů úloh s omezujícími podmínkami. Efektivním prostředkem pro vývoj systému potom může být programovací jazyk C++ a knihovna Gecode.
Requiem as a musical form and it's transformations in themusic of nineteenth and twentieth centuries
Gonata, Elena ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Holubec, Jiří (oponent) ; Valášek, Marek (oponent)
V této práci jsem zkoumala vývoj zádušní mše napříč staletími. Ukázala jsem, jakými změnami mše prošla, od tradiční mše až po mše současné doby. Zatímco raní skladatelé byli převážně inspirování náboženstvím, později byl zřetelný posun k svobodě p ztráta na životech, tragické události). Mše mohou být psány pro liturgické účely nebo koncertní haly, a mohou s nimi vystupovat sbory, jednotlivci nebo orchestry. Mše mohou být krátké nebo dlouhé a mohou se lišit svou strukturou (polyfónní styl, homofónní styl atd.). Tradiční texty v latině a s náboženským obsahem jsou stále široce využívány, ale výjimečné nejsou ani překlady do různých jazyků nebo zahrnutí žalmů, biblických veršů nebo slavných projevů do textů mší. Dnes skládají mše skladatelé z celého světa, včetně Ameriky, Evropy nebo Velké Británie
Řeč hudby: Claudio Monteverdi jako průkopník moderní práce s textem
Kroupová, Sylvie ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
NÁZEV: ŘEČ HUDBY: Claudio Monteverdi jako průkopník moderní práce s textem ABSTRAKT: Tématem této práce je význam tvorby Claudia Monteverdiho pro vývoj způsobu zacházení s textem v hudbě na přelomu renesance a baroka. Monteverdi je skladatelem, v jehož kompozici můžeme sledovat vývoj od kontrapunktických technik tradiční vokální polyfonie 16. století až po čistě monodický přístup ke skladbě, jak se poté uplatňuje v barokní hudbě. Text je pak tvůrčím prvkem, který autorovu práci ovlivňuje a vede ho od prvních experimentů s hudebním znázorněním jednotlivých slov v madrigalech až k dramatickému vyjádření textu ve stylu malé operní scény a opery. Monteverdi ve svém díle používá zvukomalbu v míře do té doby naprosto nevídané. Pro slova, která obsahují nějaký výrazný emoční náboj, vynalézá nová hudební vyjádření. Prudké disonance pro slova bolestná, či lehké rytmické figury pro slova radostná. Je prvním skladatelem, který dokáže mistrně zkombinovat dokonalé technické zpracování s dramatickou linkou díla. Jeho tvorba je pomyslným mostem mezi hudbou dvou epoch, z nichž v první je text pouze "služebníkem" hudby, kdežto v té následující již hudbě vládne. Práce mapuje stav teorie a praxe v oblasti práce s textem v průběhu 16. a na začátku 17. století v mezích kompozičních stylů tohoto období a zasazuje do tohoto rámce...
Automatická tvorba varhanní předehry k církevním písním
Maňák, Ondřej ; Černocký, Jan (oponent) ; Fapšo, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou automatické tvorby varhanních předeher k církevním písním z teoretického i praktického hlediska. Varhanní předehra je krátký úvod k liturgickému zpěvu. Vzhledem k tomu, že ji lze popsat pomocí konečné množiny pravidel, nabízí se k její tvorbě využít principů úloh s omezujícími podmínkami. Efektivním prostředkem pro vývoj systému potom může být programovací jazyk C++ a knihovna Gecode.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.