|
|
Vyhodnocení růstové intenzity jalovic na jejich reprodukční a užitkové vlastnosti
Voldánová, Eliška
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit působení růstových faktorů jalovic plemene holštýn na jejich následnou reprodukci a mléčnou užitkovost. Jalovice byly odchovávány ve stejných podmínkách i následná reprodukce a produkce probíhala ve stejné stáji. U jalovic po otcích linie NXB a u jalovic po otcích linie NEO nebyly prokázány průkazné (p > 0,05) rozdíly v hmotnosti jalovic vážených ve věku 225, 335, 445 a 580 dní. Obdobně nebyl prokázán (p > 0,05) vliv pořadí laktace matky na růstovou schopnost jalovic. Z reprodukčních ukazatelů jalovic byl sledován věk při zapuštění, věk při otelení a inseminační index. Nejčastěji byly jalovice zapuštěny ve věku 13 měsíců. Nejvyšší četnost porodů byla ve věku 22 až 23 měsíců. Signifikantně (p < 0,05) nejlepší inseminační index byl zjištěn u jalovic po matkách na 4. a vyšší laktaci (1,17). Nejlepší inseminační index byl prokázán u jalovic, které dosahovaly hmotnosti mezi 400 a 440 kg při zapuštění. Mléčná užitkovost byla vyšší u jalovic po otcích linie NXB (10556 kg) (p < 0,05). Z hlediska rozdělení do skupin podle laktace matky byla nejlepší užitkovost u jalovic po matkách na 2. laktaci. Obsah tuku v mléce byl u všech skupin podobný (kolem 4 %), u obsahu bílkovin byla také hodnota u všech skupin obdobná (3,36 %). Nejlepší produkce dosahovaly jalovice otelené ve věku 23–24 měsíců. U této skupiny byl také prokázán největší obsah tuku a bílkovin v mléce. Nejpříznivější mléčná užitkovost byla prokázána u jalovic, které v době zapuštění vážily mezi 400 a 440 kg. U této skupiny byl také nejvyšší obsah tuku, ale naopak nejnižší obsah bílkovin.
|
|
|
Vyhodnocení ukazatelů užitkovosti a dlouhověkosti ve vybraném stádě holštýnského skotu
BUNKOVÁ, Olga
Chov skotu je jedním z nejvýznamnějších odvětví živočišné výroby jak v České republice, tak ve světě. Skot je eminentním světovým producentem mléka pro lidskou výživu. Mléko skotu je v lidské výživě nenahraditelným zdrojem mléčných bílkovin, vyznačuje se vysokou stravitelností a vysokou biologickou hodnotou. Mléko a výrobky z něj představují podstatnou součást potravy člověka již několik tisíc let. Předním světovým plemenem s výhradně mléčnou užitkovostí je holštýnský skot. Holštýnský skot je černobíle strakaté plemeno s vysokou mléčnou užitkovostí a výhodou ve vysoké přizpůsobivosti k různým klimatickým podmínkám. Z mnoha analýz vyplývá že tento skot je schopný se přizpůsobit velmi odlišným životním podmínkám, a přesto nepřichází o svou vysokou užitkovost. V současné době se v chovu holštýnského skotu klade důraz na neustálé navyšování produkce, zkracování mezidobí a ranost při 1. otelení. S tím se ovšem nese další faktor, kterým je dlouhověkost. Dlouhověkost, přesněji dlouhovýkonnost dojnic se v poslední době stává díky tlaku na neustálé snižování nákladů rozhodující vlastností. Prioritou je udržení konkurenceschopnosti a ekonomické efektivnosti chovu skotu. Diplomová práce byla zaměřena na vypracování literární rešerše zabývající se především faktory ovlivňující produkci, reprodukci a dlouhověkost holštýnských dojnic. Součástí práce bylo sledování a vyhodnocení úrovně vybraného stáda holštýnských krav ze dvou farem. Získané informace o úrovni reprodukce, výši produkce a dlouhověkosti byly navzájem porovnány za pomoci vybraných statistických metod.
|
|
|
Vyhodnocení ukazatelů užitkovosti a dlouhověkosti u stáda dojnic červeného holštýnského skotu
VONDRA, Vojtěch
Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy na mléčnou užitkovost, plodnost a dlouhověkost u stáda dojnic RED holštýnského skotu. Data pro zpracování diplomové práce byla shromažďována od dojnic, které ukončily laktaci v období od 1. října 2012 do 30. září 2013, tedy za uplynulý kontrolní rok. Ze sestav byly vybrány údaje o pořadí laktace, genotypu, mléčné užitkovosti, mezidobí, servis periodě, důvodu vyřazení, dnech laktace a věku při 1.otelení pro každou dojnici zvlášť. Do sledování tak bylo zařazeno celkem 274 dojnic červenostrakatého holštýnského skotu (RED), s genotypy R1 (R88 % a více), R2 (R76 % - 87 %) a R3 (R51 % - 75%). Byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P<0,05) mléčné užitkovosti dojnic s genotypem R3, rozdělené dle pořadí laktace. Kdy na třetí laktaci měly nejvyšší užitkovost, a to 8 520 kg mléka. V diplomové práci byl zjištěn vztah mezi věkem při prvním otelení a celoživotní užitkovostí (rxy=-0,21). Vztah mezi věkem při prvním otelení a věkem při vyřazení nebyl prokázán. Další rozdíly nebyly statisticky významné (P>0,05). Nejvyšší užitkovosti dojnice ve sledovaném souboru dosáhly na druhé laktaci (7 571 kg mléka). Průměrná doba inseminačního intervalu byla 71 dní, nejlepší servis periodu dosahovaly dojnice na třetí a vyšší laktaci (107 dní). Průměrná délka mezidobí u sledovaného stáda dojnic nepřesáhla hranici 400 dnů. Nejkratšího věku při prvním otelení dosáhly dojnice s genotypem R1 a R2 (777 dní). Dlouhověkost u vyřazených dojnic činila 2,8 laktace.
|
|
|
Analýza užitkovosti a plodnosti stáda krav plemene holštýn
ZETKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo, u vybraného stáda holštýnského skotu, zpracovat analýzu mléčné užitkovosti a plodnosti a ověřit úroveň vztahu mezi užitkovostí a ukazateli plodnosti. Podkladové údaje byly získány především z kontroly užitkovosti a průvodních listů skotu. Zpracovány byly hodnoty 251 dojnic. Velkým problémem ve většině vysokoprodukčních chovů dojnic je velice nízká plodnost, práce se proto zaměřila na vyhodnocení ukazatelů užitkovosti a plodnosti. Z ukazatelů plodnosti byly hodnoceny service perioda, inseminační interval a mezidobí. Užitkovost vyjadřují produkce mléka a procentický obsah bílkovin a tuku. Z výsledků je zřejmé, že v hodnoceném stádě je vysoká brakace krav, což vyplývá i z počtu jalovic zařazovaných do stáda. Důvody vyřazování jsou především zdravotní stav, nedostatečná mléčná užitkovost či poruchy plodnosti plemenic. Průměrná užitkovost v KU má vzrůstající tendenci. Naopak nedostatečný je obsah bílkovin v mléce, který dosáhl chovného cíle 3,3% pouze v roce 2003 (3,32%).Dojivost krav se zvyšuje od první až do třetí laktace. Od čtvrté laktace má klesající tendenci. Procentický obsah tuku stoupá do třetí laktace a v následujících laktacích dochází ke stagnaci. U sledovaného stáda dochází k poklesu obsahu bílkovin s pořadím laktace. Požadovaná délka mezidobí do 400 dnů je přesahována ve všech laktacích. Service perioda je příliš vysoká bez ohledu na pořadí laktace. Inseminační interval u sledovaného stáda stoupá do třetí laktace a s další laktací klesá, ale i přesto je stále nevyhovující. Z výsledků je zřejmé, že se zvyšující se produkcí mléka klesá obsah tuku a bílkovin. Nejvyšší dojivosti bylo dosaženo u plemenic otelených na podzim (8920,77 kg) a v zimě (9213,48 kg). U dojnic otelených na jaře a v létě jsou hodnoty přibližně na stejné úrovni. Výsledky dokazují obecně deklarované pravidlo, že se zvyšující se mléčnou užitkovostí klesá plodnost.
|
|
| |
|
|
Konflikty v mezinárodních vztazích. Případová studie: válka o Šlesvicko a Holštýnsko 1864
Novotná, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je koncipována jako jednopřípadová studie analyzující regionální konflikty na příkladu prusko-dánské války o Šlesvicko a Holštýnsko v roce 1864. V úvodu je obecně rozebrána problematika regionů. Dále je ukázán složitý historický vývoj vybraného sporu. Válka samotná je zasazena do kontextu evropských událostí v polovině 19. století. Analyzovány jsou také její rozdílné důsledky pro další vývoj aktérů sporu. Zatímco jednoznačná výhra Pruska přispěla k jeho konsolidaci a byla významným krokem k vzniku Německé říše o sedm let později, posunula Dánsko jeho fatální porážka do kategorie malých a bezvýznamných států. Naznačeno je také konečné vyřešení šlesvicko-holštýnské otázky po první světové válce.
|
host ::
RSS.