|
|
Význam zdraví pro hospitalizovaného pacienta jako životní hodnota
VACKOVÁ, Veronika
Zdraví představuje z pohledu ošetřovatelství jeden z nejzákladnějších pojmů. Řada autorů pokládá za prioritní, že sestra disponuje znalostmi ohledně zdraví, nemoci, o hodnotách pacienta i svých vlastních hodnot za předpokladu efektivního ovládání dovedností z oblasti systematického pozorování, účinné komunikace, uměním projevit ochotu pomoci a soustavného zaznamenávání zdravotního stavu pacienta. Stejně jako mnoho teoretiků, tak i každý z nás si pod pojmem zdraví vybaví něco jiného. Proto je nutné vycházet z definice zdraví, které napomáhá k pochopení jednání člověka a k jeho vlastnímu zdraví. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké specifické intervence mohou sestry využít v oblasti zdraví hospitalizovaného pacienta v základě narušení této hodnoty. K dosažení cíle bylo zapotřebí si jej pomocí výzkumných otázek rozdělit do několika oblastí a to, jak vnímají hodnotu zdraví hospitalizovaní pacienti, jaký je jejich řebříček hodnot při hospitalizaci, jaké hodnoty byly pro pacienta významné před jeho hospitalizací a jakým způsobem zasahuje hospitalizace do hodnot pacienta s ohledem na jeho budoucí život po propuštění. Z pohledu pacienta bylo klíčové rozpoznat, jaké aspekty v rámci ošetřovatelské činnosti sestry jsou pro něj nejpodstatnější v souvislosti s hospitalizací a jeho zdravotním stavem a také jaké jsou možnosti sestry pro saturování hodnoty zdraví. Druhá skupina respondentů byla zaměřena na ošetřovatelský personál. Klíčovým záměrem bylo shledat, jak vnímají sestry případné ovlivnění životních hodnot pacienta v souvislosti s hospitalizací a jak vnímají svoje možnosti pro saturování této hodnoty. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda sběru a analýzy dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů. První část rozhovorů byla zaměřena na pacienty, kteří byli přijati na oddělení chirurgické, rehabilitační a traumatologické bez specifičtějšího určení. Součástí druhé části byly rozhovory se sestrami na totožných odděleních. Sběr dat probíhal v lednu a únoru 2018 přímo v nemocničním zařízení. Po dostatečném nasycení dat byla provedena kategorizace pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka a papír". Výsledky: Na základě výzkumného šetření vyvstalo několik zajímavých zjištění. Pouze jeden respondent vnímá své zdraví z holistického pohledu, jak se uvádí ve světově uznávané definici zdraví dle WHO. Také se potvrdilo se, že ne pro každého pacienta je hodnota zdraví prioritní hodnotou ve srovnání s ostatními hodnotami. S tím souvisí i vnímání hodnoty zdraví z časového hlediska. Prokázalo se, že samotná hospitalizace, popřípadě vznik obtíží vedoucí k hospitalizaci, zapříčinilo změnu v pozitivním slova smyslu ve vnímání hodnoty zdraví u téměř poloviny dotazovaných. Mezi respondenty se našli i tací, kteří dosud nepociťují žádnou změnu a ani to nepředpokládají. Dotazovaní pacienti také prokázali, že hospitalizace je pro ně rozhodující událost, přinášející uvědomění si okolností, které zapříčinily samotnou hospitalizaci. Následkem prožívaných emocí jsou pak různá očekávání od sebe samého i od ošetřujících sester. Dále bylo zjištěno, že pacienti vyžadují individuální přístup a zájem sestry k tomu, aby bylo dosaženo co nejefektivnější saturace hodnoty zdraví. Sestry sice uznaly hodnotu zdraví jako prioritní, nedokázaly však najít schůdné řešení, jak se této hodnotě náležitě věnovat i v praxi. I přesto, že vnímají hodnotu zdraví jako cíl a záměr ošetřovatelství, v praxi se potýkají s nedostatkem času a ošetřovatelského personálu nebo jsou pohlceny množstvím administrativní práce. Závěr: Není snadné stanovit jednoznačný verdikt na námi položené otázky, jak se může zdát. Předmětem práce, zdraví a péče o něj, představuje velice obsáhlý výčet aspektů. Z tohoto důvodu doporučujeme navazující prohloubení a rozšíření poznatků k docílení zobecnění výsledků. Péče o lidské zdraví má obrovský význam pro naši budoucnost a je nutné neustále prohlubovat vědomosti ohledně této problematiky.
|
|
|
Komparace zdravotní péče v ČR a SRN
Dutá, Sára ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dvou zdravotnických systémů, rozdíly mezi kvalitou lékařské péče v České republice a ve Spolkové republice Německo, přesněji pak konkrétním přístupem lékaře k pacientovi. Práce v teoretické části vysvětluje základní pojmy, které se týkají tématu zdraví (hodnota zdraví a jeho determinanty, způsob života, prevence, nemoc, choroba, zdravotní péče, zdravotnický systém a zdravotní politika), dále pojednává o českém a německém zdravotnickém systému a komparuje jejich základní strukturu, kde nejzásadnějším rozdílem je odlišnost německého systému zdravotnictví, který se dělí do dvou úrovní, celostátní a spolkové. Práce také studuje roli lékaře a pacienta a vztah mezi nimi. Sekundární a komparativní analýza dat o rozdílech ve zdravotní péči v ČR a v SRN ukázala, že dotazovaní jsou s péčí a obecně s přístupem lékaře k pacientovi spokojeni spíše v Německu, ačkoliv zde existují také nedostatky. Data získaná pomocí polostandardizovaných rozhovorů ukazují, že názory na zdravotní péči se liší podle počtu let strávených v SRN (dotazovaní, kteří v SRN žijí např. již 15 let, měli s tamním zdravotnictvím více zkušeností). Téměř všichni dotazovaní se však shodují na tom, že rozdíl ve zdravotní péči ve zmíněných státech je zapříčiněn i rozdílem ve finančních prostředcích, které jsou na zdravotnictví vynakládány. Ročně je v Německu na zdravotnictví vynaloženo zhruba 11, 6 % HDP, z čehož 76,8 % jsou veřejné finanční prostředky. Na zdravotní péči je v České republice je to 7,5% HDP. Spoluúčast na úhradách zdravotní péče v ČR byla 15,8 %, v SRN 23,5 %. Ze získaných dat lze usuzovat, že kvalita péče ovlivňuje i důvěru v ní a také potřebu pacienta se léčit.
|
host ::
RSS.