|
|
Vývoj výpočetního modelu a metodiky pro výpočet kondenzátorů s minikanálky
Pavlů, Jaroslav ; Masaryk, Michal (oponent) ; Jaroš, Michal (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Vzduchem chlazené výměníky tepla se využívají v široké škále aplikací, v nichž je jednou z prioritních vlastností kompaktnost, funkčnost a s ní spojená cena výměníku. Současný vývoj kompaktních tepelných výměníků směřuje od dlouhodobě známé technologie expanze měděných trubek na hliníkové lamely k celohliníkovým jednotkám s vysoce sofistikovaným tvarem směnných ploch. Sektor výrobců kompaktních výměníků tepla (HVAC-R Heating, Ventilating and Air Conditioning - Refrigeration) využívá čím dál více tvářeného hliníku jako základního stavebního prvku. Podobně jako v automobilovém průmyslu tak i v chladírenství se začíná využívat technologie celohliníkových jednotek. Nutno podotknout, že využití léta známé technologie není konečným vývojovým krokem. Již nyní se začínají objevovat technologie nové s nižším počtem problematických svarových ploch, vyšší účinností přestupu tepla a nižšími tlakovými ztrátami. S nástupem nových technologií vyvstala i potřeba ověření současných výpočtových metod, případně jejich adaptace na nové geometrie. Metodiky, jež využívají klasických korelací k výpočtu koeficientů přestupu tepla v případě výměníků s výrazně odlišnou geometrií směnných ploch bez modifikace, nestačí. Zcela rozdílná stavba extrudovaných trubek a směry proudění médií neumožňují jednoduché upravení korelací, ale vyžadují komplexní přestavbu metodiky výpočtu a ve svém důsledku i změnu kódu výpočtových softwarů. S rostoucími výkony výpočetní techniky je navíc možné využití přesnějších iteračních metod. Pomocí nichž lze spočíst výměník dostatečně rychle. Dalším krokem k vyšší přesnosti je ve využití znalostí z praktických měření na výměnících. Vzhledem k nutnosti přesného výpočtu celohliníkových jednotek, či optimalizace výměníků, je téma práce zaměřeno na porovnání jednotlivých současných metodik výpočtů, ale i na ověření funkčnosti nové metodiky použité a ověřené v nově vytvořeném softwaru. Porovnáním metod s fyzicky změřeným výměníkem v aerodynamickém tunelu lze získat dostatečně přesná data pro zpracování základní optimalizované metodiky výpočtu výměníků.
|
|
|
Vývoj výpočetního modelu a metodiky pro výpočet kondenzátorů s minikanálky
Pavlů, Jaroslav ; Masaryk, Michal (oponent) ; Jaroš, Michal (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Vzduchem chlazené výměníky tepla se využívají v široké škále aplikací, v nichž je jednou z prioritních vlastností kompaktnost, funkčnost a s ní spojená cena výměníku. Současný vývoj kompaktních tepelných výměníků směřuje od dlouhodobě známé technologie expanze měděných trubek na hliníkové lamely k celohliníkovým jednotkám s vysoce sofistikovaným tvarem směnných ploch. Sektor výrobců kompaktních výměníků tepla (HVAC-R Heating, Ventilating and Air Conditioning - Refrigeration) využívá čím dál více tvářeného hliníku jako základního stavebního prvku. Podobně jako v automobilovém průmyslu tak i v chladírenství se začíná využívat technologie celohliníkových jednotek. Nutno podotknout, že využití léta známé technologie není konečným vývojovým krokem. Již nyní se začínají objevovat technologie nové s nižším počtem problematických svarových ploch, vyšší účinností přestupu tepla a nižšími tlakovými ztrátami. S nástupem nových technologií vyvstala i potřeba ověření současných výpočtových metod, případně jejich adaptace na nové geometrie. Metodiky, jež využívají klasických korelací k výpočtu koeficientů přestupu tepla v případě výměníků s výrazně odlišnou geometrií směnných ploch bez modifikace, nestačí. Zcela rozdílná stavba extrudovaných trubek a směry proudění médií neumožňují jednoduché upravení korelací, ale vyžadují komplexní přestavbu metodiky výpočtu a ve svém důsledku i změnu kódu výpočtových softwarů. S rostoucími výkony výpočetní techniky je navíc možné využití přesnějších iteračních metod. Pomocí nichž lze spočíst výměník dostatečně rychle. Dalším krokem k vyšší přesnosti je ve využití znalostí z praktických měření na výměnících. Vzhledem k nutnosti přesného výpočtu celohliníkových jednotek, či optimalizace výměníků, je téma práce zaměřeno na porovnání jednotlivých současných metodik výpočtů, ale i na ověření funkčnosti nové metodiky použité a ověřené v nově vytvořeném softwaru. Porovnáním metod s fyzicky změřeným výměníkem v aerodynamickém tunelu lze získat dostatečně přesná data pro zpracování základní optimalizované metodiky výpočtu výměníků.
|
host ::
RSS.