Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stratification risk of disease progression in patients with abnormal cervical cytologic finding by means of molecular genetic analysis of selected biological factors
Gomolčáková, Barbora ; Kašpírková, Jana (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Predmetom diplomovej práce bolo pomocou molekulárne - genetických techník sledovať vplyv vybraných herpesvírusov, polyomavírusov, Chlamydie trachomatis a metylácie promótorov tumor supresorových génov na vznik a progresiu ťažkých lézií u HPV pozitívnych pacientok. Potvrdenie prítomnosti týchto markerov u žien s ťažkými léziami na krčku maternice (KM) by pomohlo zvýšiť potrebnú špecificitu molekulárne genetického HPV testovania a tým ho odporučiť ako primárny screeningový test pre prevenciu karcinómu KM. HPV testovanie by tak mohlo nahradiť dnes prevládajúce cytologické vyšetrenie, ktoré vykazuje relatívne nízku citlivosť a tým aj množstvo falošne negatívnych výsledkov. Analyzované vzorky tvorili cytologické stery KM odobraté do tekutého média od 51 HPV pozitívnych žien s histologicky potvrdenou prítomnosťou ťažkej lézie. Ako kontrola boli použité odbery od 51 žien bez infekcie. Možný vplyv na progresiu ochorenia bol potvrdený iba pri metyláciách génových promótorov, ktorých prítomnosť bola detegovaná až u 26 pacientok. Je však veľmi nepravdepodobné, aby sa u všetkých týchto žien vyvinul karcinóm. Tento marker by teda mohol pomôcť stratifikovať pacientky v riziku, ale iba do istej miery. Napriek tomu, že samostatné pôsobenie zvyšných markerov v karcinogenéze karcinómu KM nebolo preukázané, nie je vylúčené...
Stratification risk of disease progression in patients with abnormal cervical cytologic finding by means of molecular genetic analysis of selected biological factors
Gomolčáková, Barbora ; Kašpírková, Jana (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Predmetom diplomovej práce bolo pomocou molekulárne - genetických techník sledovať vplyv vybraných herpesvírusov, polyomavírusov, Chlamydie trachomatis a metylácie promótorov tumor supresorových génov na vznik a progresiu ťažkých lézií u HPV pozitívnych pacientok. Potvrdenie prítomnosti týchto markerov u žien s ťažkými léziami na krčku maternice (KM) by pomohlo zvýšiť potrebnú špecificitu molekulárne genetického HPV testovania a tým ho odporučiť ako primárny screeningový test pre prevenciu karcinómu KM. HPV testovanie by tak mohlo nahradiť dnes prevládajúce cytologické vyšetrenie, ktoré vykazuje relatívne nízku citlivosť a tým aj množstvo falošne negatívnych výsledkov. Analyzované vzorky tvorili cytologické stery KM odobraté do tekutého média od 51 HPV pozitívnych žien s histologicky potvrdenou prítomnosťou ťažkej lézie. Ako kontrola boli použité odbery od 51 žien bez infekcie. Možný vplyv na progresiu ochorenia bol potvrdený iba pri metyláciách génových promótorov, ktorých prítomnosť bola detegovaná až u 26 pacientok. Je však veľmi nepravdepodobné, aby sa u všetkých týchto žien vyvinul karcinóm. Tento marker by teda mohol pomôcť stratifikovať pacientky v riziku, ale iba do istej miery. Napriek tomu, že samostatné pôsobenie zvyšných markerov v karcinogenéze karcinómu KM nebolo preukázané, nie je vylúčené...
Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla
PETŘÍKOVÁ, Petra
Pohlavně přenosné infekce HPV (human papillomavirus), neboli infekce lidským papilomavirem, mají rozhodující význam v etiologii karcinomu děložního hrdla. Lidské papilomaviry jsou nejčastější pohlavně přenášenou infekcí na světě. U žen je celoživotní riziko infekce 80 %. Vysoce rizikové genotypy (high risk HR HPV 16, HPV 18) byly zařazeny mezi karcinogeny. Žena, která je HR HPV pozitivní má 100-400krát vyšší riziko vzniku karcinomu děložního hrdla než žena HR HPV negativní. V první části mé práce se teoreticky zabývám historií, strukturou a rozdělením lidských papilomavirů. V další části popisuji cesty přenosu lidských papilomavirů a inkubační dobu tohoto agens. Inkubační doba i replikační cyklus viru jsou závislé na míře infekce a stavu imunitního systému. Zvýšený výskyt papilomavirových infekcí nacházíme u osob s porušenou složkou buněčné imunity. Dále uvádím diagnostické postupy a testy, prokazující HPV infekci včetně jejích klinických projevů. Přetrvávající HPV infekce, společně s dalšími faktory (kouření, imunodeficience, nedostatek vitamínů, stres, vaginální infekce a hormonální vlivy), zvyšuje pravděpodobnost vzniku karcinomu děložního hrdla. Zde také zmiňuji histopatologickou klasifikaci, prognózu a léčbu těchto nádorů. Epidemiologická situace výskytu karcinomu děložního hrdla v České republice zatím není tak příznivá jako v jiných vyspělých zemích s efektivnějším screeningem. Pro srovnání uvádím postavení České republiky, co se týče incidence a mortality v celosvětovém měřítku. Poté se zaměřuji na důležitost primární prevence, zejména očkování. Do sekundární prevence zařazuji preventivní prohlídky, kolposkopii, onkologickou cytologii, sérologické metody a HPV test. Cílem mé práce je zdůraznit velký význam vyšetření lidských papilomavirů HPV testu u rizikové skupiny žen nad 35 let v rámci preventivních prohlídek. V současné době se však toto vyšetření provádí pouze u žen s již abnormálním cytologickým nálezem. Moje práce shrnuje kvantitativní nálezy vyšetření HPV, na základě stanovení nukleové kyseliny lidských papilomavirů, hybridizační metodou se zesíleným signálem za použití chemiluminiscenční detekce. K detekci HPV byly použity soupravy hc2 High-Risk HPV DNA Test a hc2 HPV DNA Test od firmy QIAGEN. Práce zahrnuje výsledky vyšetření vysokorizikových typů lidských papilomavirů (HPV 16/18/31/33/35/39/45/51/52/56/58/59/68) u 767 žen v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013, provedených na Oddělení lékařské mikrobiologie Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Tato skupina žen s již pozitivním cytologickým nálezem byla rozdělena do šesti věkových kategorií, aby se zviditelnily rizikové skupiny žen nad 35 let a nad 65 let. Protože i já jsem v rizikové skupině nad 35 let, snažila jsem se touto prací potvrdit hypotézu, zda příčinou těchto cytologických změn u žen ve věku nad 35 let mohou být právě nebezpečné typy lidských papilomavirů. Na závěr, po analýze dosažených výsledků, jsem se snažila navrhnout řešení, které by se dalo využít v praxi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.