|
|
Ovlivnění plazmatické hladiny cholesterolu modelového organizmu polynenasycenými mastnými kyselinami n-3
Čeganová, Markéta
Cílem práce bylo posoudit vliv polynenasycených mastných kyselin, především DHA a EPA, v dietě na živočišný organismus, na hladinu celkového, HDL a LDL cholesterolu a triacylglycerolů v plazmě. Modelovými zvířaty byli potkani, kteří byli rozděleni do 3 skupin po 10 ks: Kontrolní skupina byla s přídavkem 6 % oleje ze světlice barvířské (n-6, světlice), první skupina s přídavkem 6 % rybího oleje (n-3: EPA, DHA; ryba) a druhá skupina s 6 % přídavkem oleje z řasy Schizochytrium (n-3: DHA; DHA). Po 40 dnech byla zvířata usmrcena dle náležitých předpisů. Z odebraných vzorků krve byly stanoveny krevní lipidy metodou spektrofotometrie. Stanovení polynenasycených mastných kyselin n-3 a n-6 bylo metodou plynové chromatografie v jaterní, svalové a tukové tkáni potkanů. Vlivem zvýšeného obsahu PUFA n-3 ve skupinách s přídavkem rybího oleje a s olejem z řasy Schizochytrium, byl snížen celkový a LDL cholesterol ve srovnání s hladinou u skupiny kontrolní. TAG byly sníženy pouze u skupiny s přídavkem oleje z řasy Schizochytrium ve srovnání s kontrolní skupinou.
|
|
|
Znalosti plaznatických lipidů studentů VŠ, kuřáků
VARAUSOVÁ, Anežka Gabriela
Úvod: Kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Mezi rizikové faktory patří mimo jiné i hypercholesterolémie. Dlouho platilo, že vysoký příjem cholesterolu stravou (dietní cholesterol) má negativní účinky na kardiovaskulární systém, a proto byl z jídelníčku záměrně vyřazován. Řada studií však potvrzuje domněnku, že cholesterol ve stravě (dietní cholesterol) má nepatrný vliv na hladinu cholesterolu v krvi. Cholesterol lidský organismus přijímá potravou ve formě živočišných tuků, ale rovněž si ho tělo umí vyrobit samo a to v játrech. Pokud tedy dojde vlivem dietních opatření k nepřijímání cholesterolu potravou, mohou játra pokrýt potřebu svoji zvýšenou produkcí. Hladina cholesterolu v lidském organismu je ovlivňována spousty faktory, z nichž můžeme většinu ovlivnit. Mezi tyto faktory patří potrava s příliš velkým obsahem nasycených tuků nebo cholesterolu, nadváha, tělesná nečinnost, vrozené zdravotní předpoklady, věk a pohlaví. Hypercholesterolémie nemá v raném stadiu žádné příznaky, to je důvod, proč současná populace nevěnuje hypercholesterolémii takovou pozornost, jakou by zasloužila. Protože existuje řada edukačních materiálu týkající se této problematiky, napadlo mne, zda se studenti VŠ (především kuřáci) o toto téma zajímají a jaké mají znalosti. Cíl: Hlavním cílem mé práce bylo zmapovat znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem za využití dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 300 studentů Jihočeské univerzity prezenčního studia. Z celkového počtu 300 rozdaných dotazníků se jich zpět vrátilo 270. Návratnost dotazníku tedy činila 90%. Z 270 dotazníků bylo 99 nepoužitelných, protože neodpovídali cílové skupině. Celkový počet vyhodnotitelných dotazníků tedy byl 171 dotazníků. Výsledky: Pro výzkum jsem stanovila jednu hypotézu. Hypotéza č. 1 Znalosti plazmatických lipidů u studentů VŠ, kuřáků jsou nedostačující, se potvrdila. Z celkového počtu respondentů 171 zná 36 (21%) respondentů svoji hladinu cholesterolu a 135 (79%) respondentu svoji hladinu nezná. Závěr: Práci lze v praxi využít jako publikaci, k obecnému zvýšení informovanosti pro studenty nebo profesory o problematice cholesterolu. K bakalářské práci je přiložen edukační materiál, který může být využit v ordinacích praktických lékařů.
|
|
|
Vliv zvýšené aplikace souboru polynenasycených mastných kyselin na úpravu hladiny cholesterolu v krvi jedince.
FLANDERKOVÁ, Michaela
V této bakalářské práci jsem se zabývala tím, zda bude mít vliv zvýšená aplikace souboru polynenasycených mastných kyselin na hladinu cholesterolu v krvi jedince. Nejprve jsem provedla analýzu odborné literatury zaměřené na tematiku polynenasycených mastných kyselin a cholesterolu. Poznatkům z odborné literatury jsem se věnovala v teoretické části. Poté jsem oslovila jedince ze svého okolí, o kterých jsem věděla, že mají zvýšenou hladinu cholesterolu. Ty jsem seznámila s tematem bakalářské práce a průběhem výzkumu. Oslovení jedinci přijali účast ve výzkumu. Poté podstoupili vstupní měření, na jehož základě se stanovila hladina celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triacylglycerolů. Následoval intervenční program, který probíhal tři měsíce, od prosince 2011 do března 2012. Po tuto dobu probandi konzumovali potravinový doplněk s rybím olejem, bohatým na obsah polynenasycených mastných kyselin omega 3, kyseliny eikosapentaenovou a dokosahexaenovou. Poté proběhlo výstupní měření, na jehož základě jsem získala výsledky. S nimi jsem pracovala v praktické části této bakalářské práce. Porovnávala jsem výsledky vstupního měření a výstupního měření.
|
host ::
RSS.