Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení růstové schopnosti telat plemene hereford ve vybraných stádech masného skotu
BARTŮŇKOVÁ, Lenka
Tématem této diplomové práce je hodnocení růstové schopnosti telat ve stádech masného skotu plemene hereford. Celkem byla sledována stáda od šesti chovatelů v období od roku 2018 do roku 2021. Do hodnocení bylo zařazeno 1393 čistokrevných telat. Soubor byl vytříděn podle pohlaví, roku a měsíce narození telete, otce telete a pořadí otelení matky a byly sledovány hmotnosti telat při narození a ve 120, 210 a 365 dnech.
Posouzení růstové schopnosti jehňat ve vybraném chovu
KŘELINOVÁ, Pavla
Chov ovcí se stále rozšiřuje díky nenáročnosti a odolnosti některých plemen ovcí. Výhodou těchto plemen je, že vypásají travnaté plochy i v méně dostupných oblastech a udržují tím krajinný ráz. Jedním z těchto plemen je valašská ovce. Data byla čerpána z databáze kontroly užitkovosti ze SCHOK (Svaz chovatelů ovcí a koz),na základě, kterých byla vyhodnocena růstová schopnost tohoto plemene v konkrétním chovu. Tato práce byla zaměřena na vlastní růstovou schopnost jehňat a činitele, které právě tuto schopnost ovlivňují (pohlaví a četnost vrhu). Zjištěná data a informace byly porovnány s údaji KU (kontrola užitkovosti) a s literaturou. K vyhodnocení byla použita data z roku 2018 - 2021.
Vlivy působící na masnou užitkovost ovcí
MALÍK, Dominik
Práce Vlivy působící na masnou užitkovost ovcí se zabývá tématem růstové schopnosti jehňat a faktorů, které mohou tuto schopnost pozitivně i negativně ovlivňovat. V úvodu práce jsou představeny základní poznatky analýz, které už na toto téma byly provedeny, a je provedena klasifikace základních vlivů na masnou užitkovost ovcí. Následně je popsán vlastní výzkum autora práce, při němž byl vliv vybraných faktorů empiricky otestován. Výzkum probíhal v letech 20132016 na jednom stádě ovcí chovaných na pastvinách v regionu Orlických hor. Sledována při něm byla porodní hmotnost a hmotnostní přírůstek jehňat, posuzován pak byl vliv pohlaví, krmné dávky a počtu jehňat ve vrhu právě na růstovou schopnost jednotlivých odchovaných jehňat. Jako nejvlivnější faktor se podle pokusu jednoznačně jeví správné nastavení krmné dávky, u počáteční hmotnosti jehňat hraje roli i četnost vrhu. Naopak vliv pohlaví se prokázat nepodařilo.
Růstové schopnosti jehňat šumavské ovce (ŠO) a kříženců šumavské ovce a suffolk (ŠOxSu)
KRÁLOVÁ, Anežka
Chov ovcí je velmi vhodným zemědělským odvětvím do horských a podhorských oblastí. V posledních letech je stále oblíbenější. Nespornou výhodou chovu ovcí je údržba krajiny formou vypásání pozemku i v těžko dostupných lokalitách. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit růstové schopnosti jehňat šumavské ovce a kříženců šumavské ovce a suffolk. Literární rešerše je zaměřena na vybraná plemena ovcí a jejich rozšíření v České republice. Dále na hospodářské využití ovcí a jejich vliv na krajinu, růstové schopnosti jehňat a faktory ovlivňující růst. Na základě vedené evidence a vlastních výpočtů bylo provedeným výzkumem zjištěno, že nejvyšší průměrnou hodnotu ve sledovaném stádě dosahovali jehnice kříženců šumavské ovce a ovce plemene suffolk tato hodnota činila 41,6 kg.
Analýza užitkových vlastností brojlerových plemen králíků a jejich hybridního potomstva
KUŽÍLKOVÁ, Petra
Hlavním cílem diplomové práce bylo analyzovat růstové schopnosti kříženců (?Nb x ?Kal) ve srovnání s výchozí rodičovskou populací. Dále byly vyhodnoceny reprodukční vlastnosti rodičovských plemen králíků novozélandský bílý a kalifornský a jejich kombinace (?Nb x ?Kal). Shromážděna byla vstupní data z celkem 27 vrhů. Získaná data byla sumarizována a statisticky zpracována pomocí programu MS Excel a STATISTICA verze 9. Pro posouzení vývoje živé hmotnosti byli králíci váženi v 7denních intervalech od narození do ukončení výkrmu, tj. do 126 dne věku. Pro analýzu reprodukčních schopností byl ve vrzích jednotlivých samic sledován počet všech narozených mláďat, z toho počet živě a mrtvě narozených mláďat a počet odstavených mláďat. Dále byla sledována délka březosti, délka mezidobí, věk při odstavu, mléčnost a celkový úhyn. Posouzení růstových i reprodukčních schopností bylo provedeno v závislosti na pořadí vrhu a na sledovaném kalendářním roce. Výsledky prokázaly vyšší přírůstky v 60, 90 a 120 dnech věku hybridního potomstva, než požaduje vzorník plemen u rodičovské populace. Dosažení vysokých přírůstků potvrzuje vhodnost použití těchto hybridů na intenzivní produkci kvalitního dietetického králičího masa. Dále bylo ve sledovaném chovu dosaženo výborných výsledků v mléčnosti samic. Její průměrná hodnota byla 3965 g, což je srovnatelné s mléčností brojlerových plemen ve velkochovech. Celkové výsledky potvrdily vhodnost využití plemen kalifornského králíka do pozice mateřské a novozélandského bílého do pozice otcovské pro tvorbu komerčních hybridů určených pro výkrm. Jejich hybridní potomstvo dosahuje lepší růstové schopnosti než výchozí rodičovská populace. Výsledky studie mohou být určitým doporučením zejména pro drobnochovatele masného typu králíků při výběru vhodné kombinace plemen pro výkrm.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.