|
|
Prestiž povolání v letech 1995-2013
Zemanová, Nina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Tato práce "Prestiž povolání v letech 1995-2013" zkoumá proměny v hodnocení povolání během období postsocialistické transformace (90. léta) a v éře rozvoje znalostní ekonomiky (po roce 2000). Analyzuje latentní struktury v pozadí přisuzování prestiže, a dále zkoumá, jaký vliv má na tyto latentní dimenze společenské postavení hodnotitele. Provedeny byly sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění IVVM a CVVM z let 1995 až 2013. Struktura žebříčků prestiže se od 90. let postupně ustálila do těchto skupin povolání: veřejně činné osoby, manuální profese, povolání důležitá pro společnost, nemanuální profese a bezpečnostní složky. Práce dále ověřuje platnost hypotézy o třídní podobnosti (třídně podobné profese budou lidé hodnotit lépe než ostatní) a hypotézy sdílené prestiže (hodnocení prestiže povolání se mezi třídami neliší). Analyzovány jsou také další sociodemografické faktory (pohlaví, vzdělání, velikost bydliště), subjektivní životní úroveň domácnosti a především historické období (socializační kohorty), v němž jedinec vstupoval na trh práce. Výsledky ukazují, že v české společnosti jednoznačně dominuje efekt sdílené prestiže. Slabě se také uplatňuje třídní podobnost, její vliv je patrný zejména na konci 90. let a to pouze v krajních třídních kategoriích (odborníci a dělníci). Lidé, kteří...
|
|
|
Prestiž povolání v letech 1995-2013
Zemanová, Nina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Tato práce "Prestiž povolání v letech 1995-2013" zkoumá proměny v hodnocení povolání během období postsocialistické transformace (90. léta) a v éře rozvoje znalostní ekonomiky (po roce 2000). Analyzuje latentní struktury v pozadí přisuzování prestiže, a dále zkoumá, jaký vliv má na tyto latentní dimenze společenské postavení hodnotitele. Provedeny byly sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění IVVM a CVVM z let 1995 až 2013. Struktura žebříčků prestiže se od 90. let postupně ustálila do těchto skupin povolání: veřejně činné osoby, manuální profese, povolání důležitá pro společnost, nemanuální profese a bezpečnostní složky. Práce dále ověřuje platnost hypotézy o třídní podobnosti (třídně podobné profese budou lidé hodnotit lépe než ostatní) a hypotézy sdílené prestiže (hodnocení prestiže povolání se mezi třídami neliší). Analyzovány jsou také další sociodemografické faktory (pohlaví, vzdělání, velikost bydliště), subjektivní životní úroveň domácnosti a především historické období (socializační kohorty), v němž jedinec vstupoval na trh práce. Výsledky ukazují, že v české společnosti jednoznačně dominuje efekt sdílené prestiže. Slabě se také uplatňuje třídní podobnost, její vliv je patrný zejména na konci 90. let a to pouze v krajních třídních kategoriích (odborníci a dělníci). Lidé, kteří...
|
host ::
RSS.