|
|
Dung beetles of Central Europe: Diversity and conservation
AMBROŽOVÁ, Lucie
Tato disertační práce se skládá ze tří ochranářsky orientovaných studií, které se zabývají zejména faktory určujícími diverzitu koprofágních brouků ve střední Evropě. První studie hodnotila vliv rutinního odčervování hospodářských zvířat ivermektinem na druhovou diverzitu a funkční výkonnost společenstva koprofágních brouků. Druhá studie zkoumala vliv alternativních lesních managementů pařazení a odstranění svrchní vrstvy půdy na druhovou a funkční diverzitu lesních koprofágních brouků a drabčíků. Poslední studie se zabývala environmentálními a managementovými faktory, které určují -diverzitu koprofágních brouků, s cílem identifikovat prioritní oblasti druhové ochrany středoevropských Koprofágů.
|
|
|
Diverzita chrobáků rodu Jekelius (Coleoptera: Geotrupidae)
Sommer, David ; Král, David (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent)
Úvodní část práce je literární rešerší o čeledi Geotrupidae se zvláštním zaměřením na zástupce rodu Jekelius. Pojednává především o dnešním i historickém taxonomickém pojetí a fylogenetických vztazích této čeledi. Je zde shrnuta morfologie dospělců i larev a geografické rozšíření jednotlivých taxonů. V části o biologii a ekologii čeledi je kladen důraz na potravní strategie, hnízdní chování a parentální péči. Vlastní výsledky sestávají ze tří částí, 1) taxonomie, 2) molekulárních analýz a 3) průtokové cytometrie. První část představuje taxonomickou revizi zde definovaného druhového komplexu Jekelius brullei, redeskripcí jednotlivých známých druhů a popisy dalších dosud formálně nepopsaných druhů. Práce definuje areály rozšíření jednotlivých druhů na základě literárních i vlastních dat. Výsledkem molekulárních analýz je fylogenetický strom zahrnující značnou část druhů druhového komplexu Jekelius brullei. V poslední části jsou prezentovány výsledky získané metodou průtokové cytometrie pro zástupce druhového komplexu Jekelius brullei a řadu dalších taxonů z čeledi Geotrupidae. V diskusi jsou poté zhodnoceny a porovnány morfologická, molekulární i cytometrická data v kontextu evoluční historie skupiny a možné delimitace jednotlivých druhů. Klíčová slova: taxonomie, fylogeneze, brouci, Geotrupidae,...
|
|
|
Potravní strategie chrobákovitých brouků (Coleoptera: Geotrupidae)
Sommer, David ; Král, David (vedoucí práce) ; Vondráček, Dominik (oponent)
Práce shrnuje dosud známé poznatky o biologii zástupců podčeledi Geotrupidae. Historické poznatky jsou zde konfrontovány s aktuálním poznáním biologie zástupců čeledi Geotrupidae. Práce je zaměřena především na potravní strategie v rámci čeledi Geotrupidae, jejich evoluční vznik, odlišnosti napříč taxony v rámci čeledi a existenci určitých trendů v rámci různých taxonů i čeledi jako celku. Srovnány jsou potravní strategie dospělců i larev, a také jaké podmínky mohou vést ke změně potravních strategií. Obecné části jsou věnovány taxonomii a fylogenezi podčeledí v rámci čeledi Geotrupidae, morfologii dospělců a larev a jejich geografickému rozšíření. V oddíle věnujícímu se biologie jednotlivých podčeledí jsou kromě potravních strategií uvedeny také habitatové nároky jednotlivých taxonů, přítomnost či absence parentální péče a poznatky o hnízdním chování jednotlivých druhů. Primární potravní strategií čeledi je koprofágie, avšak ke změně potravních strategií došlo v této čeledi několikrát nezávisle na sobě. Nebyl vysledován žádný trend v rámci čeledi. K změně potravní strategie z koprofágie na fytofágii došlo v evoluci pouze jednou a to u dospělců podčeledi Lethrinae. Obligátní i fakultativní saprofágie vznikla v evoluci této skupiny několikrát nezávisle na sobě u larev i dospělců. Klíčová slova:...
|
|
|
Měření diverzity koprofágních brouků a jejich půdní aktivity na pastvině
ANDĚL, Tomáš
Měření diverzity koprofágních brouků (čeledi Scarabaeidae, Geotrupidae a Hydrophilidae) a jejich půdní aktivity probíhalo na pastvině skotu v jižních Čechách na dvou stanovištích (stanoviště A: 49°29'31.720"N, 14°23'44.310"E; stanoviště B: 49°29'23.257"N, 14°23'35.964"E; 575 m n.m.). Pro odchyt brouků byly použity pasti s návnadou čerstvého kravského výkalu (1,5 l na každou past). Při měření diverzity koprofágních brouků bylo v období od května do záři 2013 odchyceno 29 druhů v počtu 1189 jedinců. Nejpočetněji zastoupeni byli druhy rodu Aphodius, kteří tvořili 79 % celkového počtu odchycených jedinců. Z pohledu biomasy byl významným druhem Geotrupes spiniger, který se na celkové biomase všech odchycených brouků 24 %. Tento druh přispívá pravděpodobně nejvíce k rozkladu výkalů na pastvině. Nejméně byla zastoupena čeleď Hydrophilidae. Brouci této čeledi tvořili 19 % z celkového počtu. Měření půdní aktivity probíhalo po dobu 3 týdnů, následně po jednotýdenním měření diverzity. U nejvíce početných druhů (A. fimetarius, A. rufus a A. fossor) se prokázala lineární závislost půdní aktivity těchto brouků na abundanci v pastech při předchozím období měření diverzity. Ačkoliv A. sticticus byl při měření abundance jedním z nejčetnějších druhů (tvořil 10 % všech chycených brouků), při měření půdní aktivity v pastech zaznamenán nebyl. Z velkých tunelářů byl v pastech zastoupen druh G. spiniger, u kterého se lineární závislost prokázat nepodařilo.
|
|
|
Vliv pastvy v podhorských oblastech na biodiversitu bezobratlých {--} koprofágové
SVOBODA, Lukáš
Práce se zabývá studiem vlivu různé intenzity pastevního zatížení na biodiversitu společenstev koprofágních brouků na třech pastvinách na Šumavě v jižních a západních Čechách. Na těchto lokalitách probíhala pastva s rozdílnými stavy zvířat: 78 kusů dobytka na první pastvině, 106 kusů na druhé a 162 kusů na třetí pastvině. K odchytu brouků byly použity padací pasti s návnadou čerstvého kravského exkrementu o objemu 1,5 l. Na každé pastvině nebo v její těsné blízkosti byly umístěny 3 pasti pro každou lokalitu. Doba exposice byla vždy 7 dní v měsíci, od dubna do října 2008. Celkem bylo takto odchyceno 8725 exemplářů o 33 druzích, náležících do čeledí: Scarabaeidae, Geotrupidae a Hydrophilidae. Na základě získaného materiálu byla u společenstev koprofágních brouků pro jednotlivé lokality sledována početnost druhů a exemplářů, druhová diversita, sezónní dynamika a distribuce biomasy. Bylo zjištěno, že vyšší zatížení pastvin pasenými zvířaty může mít positivní vliv na výskyt jedinců některých skupin koprofágních brouků. Další významnější důsledky různého zatížení pastvin pasenými zvířaty na tato společenstva se již nepodařilo zdokumentovat.
|
host ::
RSS.