Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hygienická dezinfekce rukou z pohledu všeobecných sester
VRZÁKOVÁ, Karolína
Hygienická dezinfekce rukou je jedním ze základních opatření prevence infekcí spojených se zdravotní péčí. Zásady provedení hygienické dezinfekce rukou jsou stanoveny Světovou zdravotnickou organizací a Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Dodržováním postupů hygienické dezinfekce rukou se chrání zdraví nejen pacientů, ale také zdravotnického personálu. Problematika hygienické dezinfekce rukou je často zmiňována, ovšem problémovým aspektem může být její dodržování. Teoretická část práce se zabývá problematikou hygienické dezinfekce rukou a s ní souvisejících oblastí. Jedná se o oblast indikací pro hygienickou dezinfekci rukou a postupu, který může v praxi skrývat nedostatky. V práci jsou také zmíněné dezinfekční prostředky a téma šperků a úpravy nehtů, která je zásadní i z hlediska kvality prováděné hygienické dezinfekce rukou. Používání alkoholových dezinfekčních prostředků může zapříčiňovat výskyt kožních projevů a je nutné o pokožku rukou pečovat. Hygienická dezinfekce rukou je globálním tématem, věnuje se jí proto mnoha studií. Práce je řadou z nich obohacena. Infekce spojené se zdravotní péčí s hygienickou dezinfekcí rukou úzce souvisí. I tomuto se teoretická část věnuje. Ve výzkumné části práce jsou zpracována data získána technikou pozorování a následného rozhovoru. Cíle práce jsou zjistit problémové oblasti provedení hygienické dezinfekce rukou u všeobecných sester, zjistit důvody nedodržování hygienické dezinfekce rukou u všeobecných sester a zjistit doporučení všeobecných sester pro dodržování hygienické dezinfekce rukou. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry standardního oddělení vybrané nemocnice krajského typu.
Role sester v následné a dlouhodobé intenzivní péči
ŠNOKHAUSOVÁ, Anna
Diplomová práce pojmenovaná "Role sester v následné a dlouhodobé intenzivní péči'', se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se věnuje podrobnému popisu oddělení následné a dlouhodobé intenzivní péče a vysvětluje role sester, které plní ve své profesi. Cílem této práce bylo zmapovat, jaké role plní sestry pracující na jednotkách následné a dlouhodobé intenzivní péče a která z rolí je podle nich nejdůležitější. Pro dosažení toho cíle bylo zvoleno výzkumné šetření formou kvalitativního výzkumu. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů se sestrami, které pracují na těchto odděleních po celé České republice. Výzkumné šetření bylo provedeno v lednu roku 2023. V rámci výzkumu bylo uskutečněno deset rozhovorů se všeobecnými sestrami, sestrami s vysokoškolským titulem či sestrami s odbornou specializací. Po uskutečnění a zpracování rozhovoru v programu MAXQDA 2022, byly rozhovory analyzovány pomocí kategorizace dat a následným kódováním. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry znají základní role, dokážou je specifikovat, ale v praxi si jejich plnění příliš neuvědomují. Role sester se prolínají a díky nim mohou sestry dostatečně uspokojit potřeby pacienta.
Rizikové faktory při práci ve zdravotnictví - rozdíly mezi profesemi v nelékařských oborech
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Tato práce je zaměřena na rizikové faktory pro zdraví zdravotnických pracovníků v nelékařských oborech, konkrétně všeobecných sester a radiologických asistentů. Faktory, které mohou negativně ovlivňovat zdraví zdravotnických pracovníků, působí jednak na zdraví fyzické, tak na zdraví psychické. Na fyzické zdraví negativně mohou působit faktory jako toxické látky a biologické záření, infekční choroby a v neposlední řadě přílišné zatěžování páteře a kloubů při špatné manipulaci s pacienty. Na obojím se potom podepisuje stres a vliv má samozřejmě životní styl zdravotnických pracovníků i rozsah vzdělání. Zdravotničtí pracovníci, kteří pečují o nemocné, musí být v dobré fyzické a psychické kondici, aby mohla být jimi poskytovaná péče kvalitní. Cílem samotných zdravotnických pracovníků, ale i zaměstnavatele by tedy mělo být, aby byli zdravotničtí pracovníci dostatečným způsobem informováni o bezpečnosti práce, hygienických opatřeních a dané informace uměli využít v praxi {--} měli by se aktivně podílet na prevenci poškození zdraví v souvislosti s výkonem své profese.První hypotéza {--} zdravotničtí pracovníci v nelékařských oborech jsou informováni o rizikových faktorech při výkonu jejich povolání byla potvrzena. Druhá hypotéza - existují rozdíly ve výskytu rizikových faktorů u zdravotnických pracovníků v nelékařských oborech byla též potvrzena, ve výskytu některých rizikových faktorů jsou rozdíly jasně zřetelné. K různým zdravotnickým profesím by se tudíž mělo přistupovat cíleně, s ohledem na typ pracoviště a náplně práce zdravotnických pracovníků. Třetí hypotéza {--} zdravotničtí pracovníci v nelékařských oborech dodržují preventivní opatření zabraňující poškození zdraví - nebyla potvrzena. Jedním z příčin potvrzení hypotéz 1 a 2 může být fakt, že se v poslední době začíná věnovat tomuto tématu zvýšená pozornost - utvářejí se standardy, následně k nim cílené audity. Tato opatření mají většinou kladný dopad - zdravotničtí pracovníci si postupně začínají uvědomovat, že bezpečnostní opatření nejsou zbytečná, že jejich dodržováním chrání zdravotnický pracovník nejen pacienta a své okolí, ale především sebe.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.