|
|
Kvalita života pacientů s Crohnovou chorobou
RENDL, Lukáš
Teoretická východiska Crohnova choroba je chronické autoimunitní onemocnění, které spolu s ulcerózní kolitidou patří do skupiny idiopatických střevních zánětů. Navzdory této kategorizaci se však Crohnova choroba nemusí nacházet pouze ve střevě, ale kdekoliv v gastrointestinálním traktu. Střevní lokalizace je ale tou nejčastější a přináší s sebou četné projevy jako bolesti břicha, průjmy, nadýmání, flatulenci, říhání, hubnutí aj. Patogenetickou příčinou těchto obtíží je porucha autoimunity, kdy tělo začne tvořit protilátky proti vlastním tkáním. Příčina startu tohoto patologického mechanismu však dosud není objasněna. Hovoří se o vlivu infekcí, potravy, psychosomatiky, kouření, genetické vnímavosti atd. Nadějí těchto pacientů je stále se zdokonalující léčba, na jejímž vrcholu dnes stojí biologické preparáty, které doposud nejpozitivněji ovlivnily zdravotní stav těchto osob. I přes moderní léčbu však veškerá výše zmíněná charakteristika této nemoci dokáže negativně ovlivňovat kvalitu života těchto pacientů. Cíl práce Cílem této práce je zjistit kvalitu života u pacientů s Crohnovou chorobou. Hypotézy H1: Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy ve fyzické oblasti. H2: Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy v psychické oblasti. H3: Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy v sociální oblasti. Metodika Praktická část práce byla realizována na základě kvantitativního šetření v rámci grantového projektu číslo 120/2012/S ?Odraz kvality života v ošetřovatelství?. K tomuto šetření byly využity dva standardizované dotazníky, obecný dotazník WHOQOL-100 a specifický dotazník IBDQ, které byly distribuovány pacientům s Crohnovou chorobou. Na oba tyto dotazníky byla zakoupena platná licence. Velikost výzkumného souboru byla stanovena na 100 osob s Crohnovou chorobou, přičemž diagnóza Crohnovy choroby byla jediným kritériem pro výběr respondentů. Distribuce dotazníků těmto respondentům probíhala za pomoci gastroenterologických pracovišť. Výsledky Veškerá získaná data byla statisticky zpracována v programu SASD (statistická analýza sociálních dat). Výsledky tohoto zpracování lze rozdělit do tří oblastí, podle tří hlavních hypotéz, které byly ověřovány. První oblast výsledků poskytla informace, jaké problémy mají pacienti s Crohnovou chorobou ve fyzické oblasti. Zde byl potvrzen jediný problém a to ten, že pacienti s Crohnovou chorobou pociťují únavu. Všechny ostatní ověřované potíže z této oblasti byly zamítnuty. Další oblast přinesla informace o psychických problémech těchto osob. Stejně jako v předchozím případě byl zde zjištěn pouze jediný problém, který pacienty s Crohnovou chorobou trápí a tím je pocit podrážděnosti. Výskyt ostatních zjišťovaných psychických faktorů nebyl potvrzen. Poslední oblast výsledků zjistila jaké problémy mají tito lidé v sociální oblasti. V tomto případě byly výsledky nejvíce pozitivní, jelikož nebyl potvrzen ani jeden ověřovaný problém této oblasti. Na základě všech těchto výsledků byly stanovené hypotézy vyhodnoceny takto: H1 Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy ve fyzické oblasti zamítnuta, H2 Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy v psychické oblasti zamítnuta a H3 Pacienti s Crohnovou chorobou mají problémy v sociální oblasti zamítnuta. Závěr Tato práce poskytuje ucelený pohled na problematiku kvality života pacientů s Crohnovou chorobou. Výsledky mohou být využity zejména při práci tzv. IBD sester, endoskopických sester, ale i řadových sester pracujících s těmito pacienty. Práce může být dále využita jako studijní materiál či jako podklad pro další výzkumné šetření.
|
|
|
Diagnostika a terapie infekce Helicobacter pylori
POSPÍŠILOVÁ, Michaela
H pylori je pohyblivá gramnegativní mikroaerofilní tyčka. Je charakteristická produkcí ureázy. Kolonizuje povrch žaludeční sliznice. Přítomnost bakterie vyvolá ve všech případech rozvoj chronické gastritidy, na jejímž podkladě mohou vzniknout další závažné choroby ? gastroduodenální vředová choroba nebo adenokarcinom žaludku. V roce 1994 byla tato bakterie vyhlášena za karcinogen 1. třídy. K diagnostice infekce H pylori využíváme invazivní a neinvazivní metody. Mezi invazivní metody patří kultivace, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. K neinvazivním metodám řadíme dechový test s ureou značenou izotopem uhlíku 13C, test vyšetření antigenu HpSA ve stolici a sérologické vyšetření. H pylori je citlivý na betalaktamová antibiotika, proto by měla být základem léčebného schématu. Rezistence bakterie na tato antibiotika je výjimečná. Pokud je pacient alergický na batalaktamová antibiotika, můžeme je nahradit nitroimidazoly. Bakterie je citlivá i na makrolidy. Hlavním cílem mé bakalářské práce je osvojení si praktických znalostí správné laboratorní praxe při zpracování stolice a krevního séra při podezření na výskyt bakterie H pylori. Ve svojí práci jsem chtěla též popsat současné trendy v diagnostice a terapii infekce H pylori a zjistit četnost výskytu bakterie v závislosti na věku, pohlaví a ročním období. Zjištěné skutečnosti jsem porovnala s údaji uváděnými v odborné literatuře. Dále jsem zjišťovala v ambulancích českobudějovických gastroenterologů způsoby, jakými je v současné době diagnostikována a léčena gastroduodenální vředová choroba způsobená infekcí H pylori. Sběr dat pro kvantitativní výzkum jsem prováděla v mikrobiologické laboratoři Synlab czech s.r.o. v Českých Budějovicích. Tato laboratoř má spádovou oblast z celého jihočeského kraje. Vyšetřovaný materiál pocházel nejčastěji z ordinací praktických lékařů ale i lékařů jiných specializací. Sběr dat jsem prováděla od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012. Data jsem sbírala pomocí dvou vyšetřovacích metod. Jednalo se o metodu euroSCREEN HP a metodu EIA Helicobacter MONO IgG. Metoda euroSCREEN HP je založena na detekci antigenu HpSA ve stolici. EIA Helicobacter MONO IgG je imunoenzymatická metoda pro stanovení IgG protilátek proti H pylori v lidském séru nebo plazmě. Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkum byl tvořen lékaři, kteří působí v gastroenterologických ambulancích v Českých Budějovicích. Z každé ambulance byl vybrán jeden lékař. Jako metodu zpracování získaných informací jsem zvolila řízený polostrukturovaný rozhovor. Získané rozhovory jsem zpracovala do kazuistik, na základě kterých jsem pak vytvořila kategorizační tabulky. V kvantitativním výzkumu se mi podařilo potvrdit všechny tři hypotézy. Ve vyšších věkových kategoriích pacientů byl vyšší výskyt infekce H pylori. Výskyt infekce H pylori nebyl závislý na pohlaví pacientů ani na ročním období. V kvalitativním výzkumu jsem zjistila, že českobudějovičtí gastroenterologové diagnostikují gastroduodenální vředovou chorobu především gastroskopicky s odběrem bioptických vzorků. Vzorky následně odesílají do mikrobiologické laboratoře na kultivaci, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. Infekci H pylori léčí klasickou trojkombinační léčbou inhibitorem protonové pumpy, amoxicilinem a klaritromycinem. Při přecitlivělosti na betalaktamová antibiotika užívají trojkombinaci inhibitoru protonové pumpy, metronidazolu a klaritromycinu. S rezistencí na metronidazol a klaritromycin se setkávají občas. V případě rezistence provedou kultivaci se stanovením citlivosti na antibiotika. Efekt eradikační léčby ověřují vždy 6 až 8 týdnů po eradikaci pomocí kontrolní gastroskopie s odběrem bioptických vzorků, které jsou odeslány do mikrobiologické laboratoře. Někteří využívají i stanovení antigenu HpSA ve stolici.
|
host ::
RSS.