Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
73 Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Za pomocí tohoto pojmu odlišuji dvě základní roviny státního občanství, a to rovinu vertikální a horizontální. Vertikální rovinu nazýváme tzv. funkční občanství, neboť se jedná o vztahy mezi státem a jednotlivcem. Na druhou stranu rovina horizontální popisuje vztahy mezi jednotlivými občany daného státu. Můžeme jej označit jako jakési pojítko mezi občany, které jim umožňuje vytvořit společenství, založené na vzájemné sounáležitosti a solidaritě. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Vůči svým občanům má stát povinnosti, kterých se nemůže zprostit, zejména povinnost tzv. zvláštního zacházení. Dále se zabývám historickým vývojem státního občanství na území dnešní ČR od vzniku samostatného Československa v roce 1918 (kapitola 2). Tuto kapitolu považuji za důležitou také proto, že polistopadová judikatura správních soudů navázala na...
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Velmi aktuální problematika dvojího či vícečetného státního občanství je obsažena v kapitole 2. Vzhledem k integračním a globalizačním trendům, které můžeme po delší dobu sledovat, se změnilo též chápání institutu dvojího státního občanství. Konflikt závazků věrnosti a nedělitelná státní suverenita tak ustupují do pozadí a důraz je kladen více na lidskou osobnost. Institutu dvojího státního občanství se dotýká otázka bezdomovectví, tj. osob bez státního občanství. Otázkou nabývání a pozbývaní státního občanství jak z hlediska obecného, tak z hlediska české právní úpravy se zabývají kapitoly 3-7.. K nabytí nebo pozbytí dochází na základě různých právních skutečností stanovených zákony nebo mezinárodními smlouvami. V příslušných kapitolách je popsaný celý proces nabývání státního občanství jednotlivými způsoby....
Státní občanství v rozhodovací praxi
Vasilieva, Yanina ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
73 Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat a analyzovat institut státního občanství z teoretického i praktického hlediska. Co se týče teoretické roviny, komplexně rozebírám pojem státní občanství a vymezuju jeho jednotlivé pojmové znaky. V první kapitole se též zabývám další definicí, jíž je státní příslušnost, která je daleko širší. Za pomocí tohoto pojmu odlišuji dvě základní roviny státního občanství, a to rovinu vertikální a horizontální. Vertikální rovinu nazýváme tzv. funkční občanství, neboť se jedná o vztahy mezi státem a jednotlivcem. Na druhou stranu rovina horizontální popisuje vztahy mezi jednotlivými občany daného státu. Můžeme jej označit jako jakési pojítko mezi občany, které jim umožňuje vytvořit společenství, založené na vzájemné sounáležitosti a solidaritě. Tímto plynule přicházím k významu státního občanství, které je z pozice fyzické osoby zvláštním statusem, který jí odlišuje od ostatních osob, pobývajících na území států. Vůči svým občanům má stát povinnosti, kterých se nemůže zprostit, zejména povinnost tzv. zvláštního zacházení. Dále se zabývám historickým vývojem státního občanství na území dnešní ČR od vzniku samostatného Československa v roce 1918 (kapitola 2). Tuto kapitolu považuji za důležitou také proto, že polistopadová judikatura správních soudů navázala na...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.