Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Frekvence návštěv v dojicím robotu a její vliv na mléčnou užitkovost dojnic českého strakatého skotu
Konupková, Zora
Záměrem této bakalářské práce bylo objasnit vliv frekvence návštěv v dojicím robotu na parametry mléčné užitkovosti u dojnic českého strakatého skotu, a to zejména na pořadí laktace (n), dojivost (kg mléka), fázi laktace (dny), obsah tuku (%), bílkovin (%) a somatických buněk (tis./ml) v mléce. Za tímto účelem bylo v podniku Zlatá farma ve Štětovicích provedeno sledování v průběhu jednoho kalendářního roku (od ledna do prosince 2020). Do sledování bylo zahrnuto každý měsíc v průměru 54 dojnic a celkově bylo vyhodnoceno 590 dojnic (případů). Shromážděná data z výsledků kontroly užitkovosti a z manažerského programu T4C byla souhrnně zpracována a následně statisticky vyhodnocena. Byl zjištěn statisticky vysoce průkazný vliv počtu dojení na průměrnou denní dojivost, na pořadí laktace a na obsah somatických buněk v mléce (p < 0,01). Bylo zjištěno, že se zvyšujícím se počtem dojení (z n = 1 na n = 4) se úměrně zvyšovala i denní produkce mléka (z 17,58 kg na 35,37 kg mléka) a současně klesal obsah somatických buněk v mléce (z 547,97 tis./ml na 198,58 tis./ml). Rovněž bylo zjištěno, že vyšší frekvenci návštěv v dojicím automatu (n = 2,82 resp. n = 2, 61) měly starší dojnice, tedy dojnice na 3. resp. 4. a vyšší laktaci, oproti dojnicím na 1. resp. 2. pořadí laktace (n = 2,17 resp. n = 2,39). Z hlediska obsahu tuku a bílkovin v mléce lze konstatovat, že na jejich obsah v mléce má statisticky průkazný vliv množství nadojeného mléka, kdy se zvyšující se průměrnou denní dojivostí (z 17,58 kg na 35,37 kg mléka) dochází ke snižování těchto obsahových složek v mléce (ze 4,24 % na 3,88 % tuku; z 3,78 % na 3,56 % bílkovin).
Užitkovost a frekvence dojení za pomoci robotů
ŠNAJDR, Eduard
Jedním z nejvýznamnějších odvětví zemědělské výroby je produkce kravského mléka. Cílem této práce bylo zjistit souvislost mezi frekvencí dojení a úrovní mléčné užitkovosti při využití dojení pomocí dojicích robotů. Práce dále hodnotí vliv vybraných faktorů (fáze laktace, pořadí laktace, sezóny otelení) na mléčnou užitkovost a frekvenci dojení. Podklady byly získávány z 3 zemědělských podniků v letech 2009-2011. Celkem bylo analyzováno 44 000 údajů o denní dojivosti sledovaných krav a s tím související frekvence dojení. Bylo prokázáno, že existuje souvislost mezi mléčnou užitkovostí a počtem dojení v průběhu dne. Užitkovost stoupá s dalšími laktacemi až do dospělosti krávy, nejvyšší je v druhé fázi laktace (cca 60 den po otelení). Byl potvrzen vliv podniku, respektive prostředí. Dojící robot negativně neovlivňuje parametry užitkovosti ve srovnání s konvenčním systémem dojení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.