|
|
Bezplatné ubytování. Rekonstrukce budovy Szpiegowo s využitím recyklovaných materiálů
Chopyk, Stepan ; Sikorski, Michal (oponent) ; Kepiński, Kacper Ignacy (vedoucí práce)
Umístění. Szpiegowo v polském hlavním městě Varšava se nachází v jihovýchodní části města. Východní strana Szpiegowa je lemována obytnými budovami. Západní strana je obrácena ke komunikačním sítím vedoucím do centra města. Čtvrť Mokotow, v níž se budova Szpiegowo nachází, je známá svým multifunkčním prostorem, který zahrnuje různé typy budov. Většina z nich je obytných, ale jsou zde i administrativní a obchodní budovy. Materiály stávající budovy. Hlavní konstrukci budovy tvoří svislé a vodorovné železobetonové prvky. Vnitřní stěny jsou vyplněny pálenými cihlami. Okna a dveře jsou převážně dřevěná, i když některá jsou hliníková. Přízemí je obloženo šedým mramorem a konečným materiálem fasády je omítka a část hliníku. Zachování Szpiegowa je zásadní. Přestavba Szpiegowa na obytný dům může přispět k zajištění dramaticky potřebného dostupného a sociálního bydlení. Nejen lidé s nejnižšími příjmy, ale i střední třída má v současné době problémy s bydlením a hledáním bytu ve Varšavě. Pro řešení tohoto problému se navrhuje vytvořit komunitu se smíšenými příjmy, která by sdružovala obyvatele různých sociálních skupin v podmínkách inkluzivního bydlení. Další strategií je Část bytových jednotek bude prodávána za tržních podmínek díky partnerství veřejného a soukromého sektoru obce a vybraného sociálně uvědomělého developera. Díky této obchodní strategii bude možné financovat zbytek rekonstrukce pro účely umírněného a sociálního pronájmu. Hlavní teze: Szpiegowo - volné bydlení pro ohrožené obyvatelstvo Parafráze: "Ve společném bydlení se obyvatelé aktivně podílejí na utváření a správě své komunity, což podporuje pocit sounáležitosti a vzájemné podpory a zároveň respektuje individuální autonomii." - Kathryn McCamant a Charles Durrett, architekti a autoři knihy "Cohousing: A Contemporary Approach to Housing Ourselves". "Szpiegowo" ("Spytown") Budoucí obyvatelé: Potenciální obyvatelé této bytové iniciativy zahrnují různorodé demografické skupiny, včetně: osob zažívajících chudobu, které budou mít prospěch z dostupných možností bydlení, marginalizovaných menšinových skupin, které čelí diskriminaci na základě rasy, pohlaví nebo jiných faktorů a které hledají inkluzivní a podpůrné prostředí, uprchlíků, kteří hledají stabilitu a integraci do své nové komunity, matek samoživitelek, které potřebují dostupné a bezpečné bydlení, aby podpořily své rodiny, studentů, kteří se věnují svému studiu a potřebují vhodné bydlení, které by jim umožnilo vzdělávat se.
|
|
|
Převod dojnic z vazného ustájení na volné ustájení z hlediska jejich welfare.
KLAP, Martin
Tato bakalářská práce je zaměřena na ustájení skotu s tržní produkcí mléka. Cílem této práce bylo stanovit a vyhodnotit vybrané ukazatele welfare na vazném a volném ustájení.Práce byla zpracována z datového souboru, který obsahuje informace o ukazatelích 675 jedinců s mléčnou a kombinovanou užitkovostí chovaných ve dvou odlišných typech zemědělských podniků. Jedná se o dva na sobě nezávislé chovy. Sledovaní jedinci byli čistokrevní nebo kříženci se zastoupením hlavního plemene v krvi 50 - 100 %.Dle provedeného výzkumu a sběru dat je z práce patrné, že vazná stáj se po všech vyhodnocených faktorech stává nevyhovující. Volné ustájení jednoznačně splňuje podmínky pro welfare dojnic.
|
|
|
Vliv různých systémů ustájení na chování dojnic
DUBOVÁ, Dagmar
Trend ve vývoji technologií a techniky v živočišné výrobě ukazuje na narůstající počet robotizovaných prací. Nejvíce se tento trend projevuje v chovu dojnic, což je logické, protože vysoký podíl lidské práce na výrobě mléka je zcela zřejmý. Základním předpokladem pro úspěšné využívání dojících robotů je, abychom dojnicím poskytli dostatek kvalitního krmiva, vody a v neposlední řadě pohody. Cílem bakalářské práce bylo porovnat v provozních podmínkách vliv vazného ustájení s dojením do potrubí a volného ustájení s robotickým dojením na základní kategorie chování dojnic, mléčnou užitkovost a reprodukci. Vlastní sledování bylo provedeno v každém systému ustájení po dobu 24 hodin prostřednictvím intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Byly zjišťovány základní životní projevy dojnic, jako je: příjem krmiva, stání, ležení a pohyb. Vše bylo hodnoceno v provozních podmínkách na soukromé farmě Václava Duba v Boubíně u Horažďovic. Práce byla prováděna v zrekonstruované stáji, ve které jsou provozovány oba systémy. V průběhu celého dne se dojnice nejvíce věnovaly ležení 50,33 % ve vazném ustájení a 49,54 % ve volném. Při ustájení na stání se dojnice věnovaly příjmu krmiva 23,78 %, na robotu to bylo 27,05 %. Stání zaujímalo 25,89 % ve vazném ustájení a 19,31 % ve volném. Pohyb byl zaznamenán pouze u dojnic ve volném ustájení a tvořil 4,1 %. Při hodnocení mléčné užitkovosti byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P?0,001) v množství nadojeného mléka i v kg bílkovin. Z reprodukčních ukazatelů byla zaznamenána délka inseminačního intervalu u vazného ustájení 129 dní, ve volném 95 dní. U uvázaných dojnic byla délka servis periody 144 dní a u dojnic dojených robotem 109 dní. Byl prokázán pozitivní vliv volného pohybu jak na užitkovost, plodnost, tak i welfare dojnic.
|
host ::
RSS.