|
|
Olše lepkavá (Alnus glutinosa L. Gaertn.) v symbióze s bakteriemi rodu Frankia a jejich růst na půdách výsypek po těžbě uhlí
Buchbauerová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Olše (Alnus glutinosa L. Gaertn.) jsou známé svou schopností kolonizovat stanoviště v raných stádiích ekologické sukcese, jako jsou například výsypky z povrchových dolů těžby hnědého uhlí v okrese Sokolov v severozápadních Čechách. Tyto výsypky obsahují jen málo pro rostliny dostupných živin, avšak olše mají těsný mutualistický vztah s bakteriemi rodu Frankia, které osídlují a tvoří kořenové hlízky na podzemních orgánech olší. Frankie dokáží prostřednictvím enzymu zvaného nitrogenáza fixovat z atmosféry vzdušný dusík (N2) a tvořit z něj pro své hostitelské rostliny amoniak (NH3), který již olše dokáží metabolizovat. Olše tak získávají na sukcesně mladých, neúživných stanovištích kompetiční výhodu oproti jiným rostlinám, pro které jsou jediným zdrojem dusíku dusičnany (NO3 - ) a amonné ionty (NH4 + ) z půdy. Cílem této studie bylo provést a vyhodnotit dva experimenty. První z nich studoval vliv přítomnosti frankií a arbuskulárně-mykorhizních hub z řádu Glomerales na růst olší na dvou sukcesně různě starých typech půd sokolovských výsypek. Výsledky experimentu ukázaly, že frankie v kombinaci s arbuskulárně-mykorhizními houbami signifikantně zlepšují růst olší na 14 i 60 let starých půdách, z nichž půdy staré 60 let byly o něco bohatší na živiny. V druhém experimentu byly manipulovány hodnoty pH a...
|
|
|
Postranní kořeny a kořenové hlízky - podobnosti a rozdíly
Šnajdrová, Tereza ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Postranní orgány kořene, kořenové hlízky a postranní kořeny, se zakládají endogenně, a až na výjimky mimo apikální meristém. Tyto orgány mohou být různě modifikovány. Některé rostliny mají, právě díky těmto postranním orgánům, schopnost vstupovat do symbiotických interakcí s jinými organismy. Při vzniku symbiotické, dusík-fixující hlízky se uplatňuje signalizace obou budoucích partnerů, aby byl zajištěn vstup do kořene pouze organismu hostitelsky specifickému k rostlině. Pronikání bakterie Rhizobium či Frankia do kořene se standardně děje přes kořenový vlásek pokožkové buňky, ale není to jediný možný mechanismus vstupu. Zároveň s tímto vstupem se začne vytvářet hlízkové primordium. Pletivo, z něhož se hlízka vytváří, i výsledná podoba hlízky, se liší u různých rostlin. V centrální zóně dospělé hlízky dochází, díky nitrát reduktáze, k fixaci vzdušného dusíku. Tato vlastnost zvýhodňuje rostliny, schopné této hlízkové symbiózy, při kolonizaci půdy, chudé na dusík. Postranní kořeny se zakládají v pericyklu, aktivací malého počtu jeho buněk. Po výstupu z pletiv mateřského kořene dochází k aktivaci meristému bočního kořene. Oba tyto postranní orgány spolu s primárním kořenem tvoří dynamický kořenový systém, regulovaný vnitřními i vnějšími faktory.
|
host ::
RSS.