Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv typu ostřiva na pevnost geopolymerní formovací směsi
Kudr, Martin ; Šupálek, Milan (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je zjistit vliv typu ostřiva na pevnost geopolymerních formovacích směsí. Byly použity čtyři křemenná ostřiva a dva typy pojiv. Zvolený problém jsem řešil pomocí zkoušky pevnosti v ohybu. Nejdříve jsem připravil formovací směs a po jejím ztvrdnutí jsem měřil její pevnost v ohybu. A to vždy ve třech časech 60, 120 a 1440 minut. Nejvyšší pevnosti se podařilo dosáhnout u ostřiva ŠH-34 za použití pojiva Geopol 618. Hodnota pevnosti v ohybu byla 0,881MPa. Výsledky těchto měření by mohly pomoci slévárnám při zavádění technologie geopolymerů, a to především při hledání vhodného ostřiva.
Moderní anorganické slévárenské pojivové systémy
Lorenc, Michal ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Problémem dnešní doby způsobeným různými druhy činností je veliký dopad na životní prostředí. To platí i pro slévárenský průmysl, který má na tomto znečištění poměrně velký podíl. Z toho důvodu se neustále vyvíjejí nová pojiva, která nebudou mít takový dopad na životní prostředí. Cílem této práce je seznámit s těmito druhy pojiv, které jsou šetrnější k naší již tak dost zdevastované planetě.
Výroba bezrámových slévárenských forem s bentonitovým pojivem na automatických formovacích linkách
Macko, Martin ; Neudert, Alois (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat technologii výroby bezrámových slévárenských forem na automatických formovacích linkách se zvláštním přihlédnutím k formám s bentonitovým pojivem a následně tuto technologii srovnat s výrobou rámových forem.
Výroba odlitků ze slitin hliníku do pískových forem
Exner, Zbyněk ; Roučka, Jaromír (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Práce se po teoretické stránce zabývá rešeršní činnosti v oblasti formovacích směsí, popisem a rozdělením slitin hliníku na odlitky. Dále práce předkládá postup výroby hlavy spalovacího motoru Jawa 50, od návrhu 3D modelu a jeho výroby metodou 3D tisku až po jeho odlití z hliníkové slitiny EN AC-46000. Pro odlití zkušebního odlitku byly použity formy z bentonitové, samotuhnoucí a olejo-bentonitové formovací směsi. Pro doplnění experimentu byl odlitek vyroben i pomocí metody vytavitelného modelu. Pro výrobu voskových modelů bylo zapotřebí zhotovit matečnou formu. Následně byly vyrobeny dvě rozdílné keramické skořepiny. První určená pro odlití pouze jednoho odlitku, druhá s odlišnou orientací modelů vůči vtoku umožňující odlít dva kusy odlitků.
Návrh a výroba odlitku kladiva Mjölnir
Bubník, Šimon ; Bořil, Petr (oponent) ; Myška, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo navržení vhodné technologie pro výrobu odlitku Thórova kladiva v rámci školní slévárny VUT. Práce obsahuje teoretickou část, ve které je shrnuta samotná technologie odlévání se zaměřením na výrobu netrvalých forem, jader a formovacích směsí. Dále práce obsahuje praktickou část, ve které je popsán postup výroby odlitku od samotné tvorby modelu a jeho tisku, následnou výrobu formy až po apretaci odlitku.
Ostřiva slévárenských formovacích a jádrových směsí
Ostrézí, Filip ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje vlastnostem ostřiv nejběžněji používaných ve slévárnách, jejich výhodám, nevýhodám a použitelností. Nejpoužívanější jsou ostřiva křemenná, především díky své nízké ceně, mají však také mnoho nedostatků jako neplynulou roztažnost, zvýšenou reaktivnost a zdravotní závadnost. Popsána jsou hlavně ostřiva z České a Slovenské republiky, nechybí však ani pár zástupců mimo Evropu. U nekřemenných ostřiv nenajdeme tolik nevýhod, jejich problémem je však stále vysoká cena. Popsány jsou zde ty nejčastěji používané nekřemenné a umělé ostřiva.
Využití regenerátu ve formovacích směsích
Henzlová, Michaela ; Žák, Štěpán (oponent) ; Bořil, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je ověřit použití regenerovaného ostřiva ve formovacích směsích v rámci školní slévárny na strojní fakultě VUT v Brně. Na začátku této práce je provedena literární rešerše na dané téma. V rámci experimentu byly nejprve zvoleny vhodné modely a materiály pro výrobu vzorků. Modely byly zaformovány formovací směsí s novým ostřivem a směsí s regenerátem, některé z nich se také opatřily nátěrem. Po odlití se zkoumala kvalita povrchu jednotlivých vzorků v závislosti na použité formovací směsi, materiálu a nátěru. Nejprve se povrch hodnotil porovnávací metodou pomocí etalonů a poté se hodnotil sklon směsí k připékání. Na konci jsou všechny výsledky měření porovnány.
Návrh a výroba odlitku kladiva Mjölnir
Bubník, Šimon ; Bořil, Petr (oponent) ; Myška, Martin (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo navržení vhodné technologie pro výrobu odlitku Thórova kladiva v rámci školní slévárny VUT. Práce obsahuje teoretickou část, ve které je shrnuta samotná technologie odlévání se zaměřením na výrobu netrvalých forem, jader a formovacích směsí. Dále práce obsahuje praktickou část, ve které je popsán postup výroby odlitku od samotné tvorby modelu a jeho tisku, následnou výrobu formy až po apretaci odlitku.
Výroba odlitků ze slitin hliníku do pískových forem
Exner, Zbyněk ; Roučka, Jaromír (oponent) ; Záděra, Antonín (vedoucí práce)
Práce se po teoretické stránce zabývá rešeršní činnosti v oblasti formovacích směsí, popisem a rozdělením slitin hliníku na odlitky. Dále práce předkládá postup výroby hlavy spalovacího motoru Jawa 50, od návrhu 3D modelu a jeho výroby metodou 3D tisku až po jeho odlití z hliníkové slitiny EN AC-46000. Pro odlití zkušebního odlitku byly použity formy z bentonitové, samotuhnoucí a olejo-bentonitové formovací směsi. Pro doplnění experimentu byl odlitek vyroben i pomocí metody vytavitelného modelu. Pro výrobu voskových modelů bylo zapotřebí zhotovit matečnou formu. Následně byly vyrobeny dvě rozdílné keramické skořepiny. První určená pro odlití pouze jednoho odlitku, druhá s odlišnou orientací modelů vůči vtoku umožňující odlít dva kusy odlitků.
Ostřiva slévárenských formovacích a jádrových směsí
Ostrézí, Filip ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje vlastnostem ostřiv nejběžněji používaných ve slévárnách, jejich výhodám, nevýhodám a použitelností. Nejpoužívanější jsou ostřiva křemenná, především díky své nízké ceně, mají však také mnoho nedostatků jako neplynulou roztažnost, zvýšenou reaktivnost a zdravotní závadnost. Popsána jsou hlavně ostřiva z České a Slovenské republiky, nechybí však ani pár zástupců mimo Evropu. U nekřemenných ostřiv nenajdeme tolik nevýhod, jejich problémem je však stále vysoká cena. Popsány jsou zde ty nejčastěji používané nekřemenné a umělé ostřiva.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.