|
|
"Význam screeningových vyšetřovacích metod v prenatální diagnostice z pohledu porodních asistentek"
PROCHÁZKOVÁ, Klára
Obsahem této bakalářské práce je přehledně a srozumitelně shrnout současný stav a možnosti prenatální diagnostiky, protože v dnešní době je nedílnou součástí téměř všech těhotenství a mnoho těhotných žen se rozhoduje, zda-li, a kterou metodu prenatální diagnostiky podstoupit, aby měly co největší jistotu, že se jim nenarodí poškozené dítě. Cílů výzkumu této práce je celkem šest. Zjistit zda mají porodní asistentky informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě, zda při těchto vyšetřeních postupují podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti, zda těhotné ženy podle mínění porodních asistentek znají význam screeningových vyšetření, jak porodní asistentky hodnotí význam provádění těchto vyšetření, zda mají těhotné ženy zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě a zda mají těhotné ženy zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Pro zjištění těchto cílů bylo stanoveno šest hypotéz a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí porodních asistentek o možnostech screeningových vyšetření v graviditě a na zjištění zájmu těhotných žen o tato vyšetření na základě mínění porodních asistentek. Dotazník obsahoval celkem 26 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující s těhotnými ženami v 79 vybraných gynekologicko-porodnických ordinacích v Praze, kde probíhal vlastní výzkum. Celkem bylo rozdáno 146 dotazníků, jejichž návratnost byla 66 %. Interpretace výsledků tedy vychází z počtu 94 respondentek. První hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky mají informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 66 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. V hypotéze 2 je předpoklad, že porodní asistentky nepostupují v oblasti screeningových vyšetření podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože téměř všechny porodní asistentky uvedly, že podle těchto doporučení postupují. Ve třetí hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy z pohledu porodních asistentek neznají význam screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 86 % porodních asistentek odpovědělo v otázkách týkajících se tohoto tématu kladně. Čtvrtá hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky hodnotí význam prováděných screeningových vyšetření v graviditě pozitivně. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 92 % dotázaných hodnotí provádění těchto vyšetření pozitivně. V páté hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy mají zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 95 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. Poslední hypotéza vychází z předpokladu, že těhotné ženy nemají zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 51 % dotázaných uvedlo, že těhotné ženy mají zájem o provádění těchto vyšetření. Tato práce a výsledky výzkumného šetření budou určeny porodním asistentkám a ostatnímu zdravotnickému personálu ke zlepšení informovanosti o screeningových vyšetřovacích metodách prenatální diagnostiky.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o zdravém životním stylu v graviditě
VOŠAHLÍKOVÁ, Vendula
Tématem bakalářské práce je informovanost těhotných žen o zdravém životním stylu v graviditě. Chyby, kterých se v tomto období popřípadě dopustí, mohou natrvalo negativně ovlivnit kvalitu budoucího života plodu. Je nutno upozornit na vlivy, které by mohly dítěti ublížit. Zásady zdravého životního stylu v těhotenství se týkají spánku, odpočinku, výživy, péče o vyprazdňování, hygieny v těhotenství, vhodného těhotenského oblečení, zajištění dostatečného pohybu, masáží, sexu v těhotenství, vyvarování se návykovým látkám, užívání léků, očkování a cestování v těhotenství. Cíle výzkumu jsou čtyři. Zjistit informovanost těhotných žen o zdravém životním stylu v graviditě, zjistit zdroje informací o zdravém životním stylu v těhotenství, zjistit dodržování zásad zdravého životního stylu u těhotných žen a zjistit dodržování pohybových aktivit těhotnými ženami během těhotenství. Pro zjištění těchto cílů byly stanoveny čtyři hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí těhotných o zdravém životním stylu v graviditě. Dotazník obsahoval celkem 36 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily těhotné ženy, v různém stupni těhotenství. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků, jejichž návratnost byla 64%. Interpretace výsledků vychází z počtu 96 respondentek. Vlastní výzkum probíhal ve 2 nemocnicích a 3 ambulantních zařízeních. V první hypotéze je předpoklad, že dnešní těhotné ženy mají informace o zdravém životním stylu v graviditě. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se zdravého životního stylu v těhotenství, odpovědělo více než 80% respondentek správně. Průměr správných odpovědí je 88%. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že těhotné ženy získávají nejvíce informací o zdravém životním stylu z internetu. Tento předpoklad se nepotvrdil. Z internetu získává nejvíce informací o zdravém životním stylu 42% respondentek. Ve třetí hypotéze byl předpoklad, že těhotné ženy dodržují zásady zdravého životního stylu. Tento předpoklad se potvrdil. 91% respondentek dodržuje zásady zdravého životního stylu v těhotenství. Ve čtvrté hypotéze byl předpoklad, že těhotné ženy dodržují pohybové aktivity během těhotenství. Tento předpoklad se také potvrdil. 75% respondentek dodržuje pohybovou aktivitu během těhotenství.
|
|
|
Komunikace s prenatálním jedincem a dítětem v prvních dnech po porodu
PETROUŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na toto téma má výzkumný charakter a je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se věnuji charakteristice prenatálního období, interakci matky s plodem a poznatkům z prenatální psychologie, kde hraje významnou roli prenatální komunikace rodiny s ještě nenarozeným dítětem. Podstatnou část práce tvoří také role a psychosociální přístup porodních asistentek v péči o plod a matku v prenatálním období. Dále se v práci věnuji důležitosti prvního kontaktu po porodu a komunikaci s novorozencem. Praktická část pojednává o výzkumném šetření, prováděném technikou 2 dotazníků, v němž se snažím potvrdit hypotézy, které se vztahují ke stanoveným cílům. Hypotéza č.1: Nejbližší osoby používají cílenou komunikaci s prenatálním jedincem v období těhotenství matky, se potvrdila a hypotéza č.2: Časná komunikace matky s dítětem je umožněna bezprostředně po porodu se rovněž potvrdila. K dotazníkovému šetření bylo celkem rozdáno 250 dotazníků, přičemž těhotným ženám bylo rozdáno 140 dotazníků a matkám po porodu bylo rozdáno 110 dotazníků. Navrátilo se 229 dotazníků. Návratnost byla 92 %. Konečným souborem řádně a správně vyplněných dotazníků vhodných k výzkumnému šetření bylo 126 (100 %) od těhotných žen a 103 (100 %) od žen po porodu.
|
host ::
RSS.