|
|
Specificky zaměřená výživa jako prostředek k sebeutváření člověka - sportovce. Případová studie
TEPLÁ, Kateřina
Moderní doba přináší řadu nových pohledů na vnímání významu a role výživy v lidském životě. Při sledování současného životního stylu můžeme u konkrétních jedinců pozorovat nemalé rozdíly. Práce se zabývá problematikou specifické výživy ve spojení s pravidelnou pohybovou aktivitou , jako spolupůsobících faktorů, které utvářejí životní styl člověka - sportovce. Práce se zaměřuje na jedince, pro něž striktní specificky zaměřená výživa spojená s pravidelnou pohybovou aktivitou tvoří neodmyslitelnou součást života a představuje tak cestu k seberealizaci ? sebeutváření - v nejrůznějších směrech. Cílem práce bylo popsat skladbu jídelníčku a její změny v závislosti na různých etapách tréninkového plánu sportovce - kulturisty. Zmapovat možné bio-psycho-sociální konsekvence. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkum byl prováděn jako případová studie. Sledovaný soubor tvoří dvojice sportovců - kulturistů. Žena a muž, reprezentují současný trend vyznavačů fitness-kulturistiky, pro něž spojení sportu a správně zaměřené výživy představuje jednu z životních hodnot. Výzkum byl realizován v širším časovém horizontu, tedy v rozmezí květen 2012 až leden 2013. Metody sběru dat byly používány opakovaně s daným časovým odstupem. Jako metody sběru dat byly použity semistrukturované rozhovory, pozorování, evidence různých osobních dokumentů a výsledků činnosti. Pro zpracování dat byla provedena kvalitativní analýza zapsaných rozhovorů, pozorování a osobních dokumentů a výsledků činnosti. Z provedeného výzkumu konkrétního případu bylo zjištěno, že strava sportovce kulturisty se v různých etapách tréninkové přípravy mění rapidním způsobem. Pozorovatelné jsou změny celkového množství stravy, změna vzájemných poměrů či množství jednotlivých živin, i změny výběru konzumovaných potravin. Zjištěné změny stravování sledovaných sportovců korespondují s teoretickými poznatky uvedenými v teoretické části práce. V objemové fázi přípravy se strava sledovaného páru vyznačovala relativně vysokým příjem energie, zejména v podobě stálého vyššího příjmu sacharidů, vysokým příjmem bílkovin a ze všech fází nejvyšším požadovaným přísunem tuků. V objemovém jídelníčku byla dále patrná nejvyšší pestrost výběru potravin. V rýsovací fázi přípravy se strava pozorovaného páru vyznačovala v průměru nižším příjmem energie, zejména díky omezení příjmu sacharidů, stejně vysokým, či vyšším přísunem bílkovin než v objemové fázi. Přísun tuků ve stravě muže se prakticky nezměnil, žena množství přijatého tuku oproti objemové fázi snížila. Rýsovací dieta respondentů byla charakteristická zúžením výběru potravin, nižší konzumací sacharidových potravin, převahou potravin bílkovinných zdrojů a navýšením konzumu zeleniny. V závěrečné fázi přípravy byla strava sledované ženy naprosto specifická, založená nejprve na několikadenním velmi vysokém přísunu bílkovin z nejkvalitnějších zdrojů, doplněná následnou několikadenní výhradní konzumací sacharidů ve velmi vysokém množství. Během odpočinkové a zotavovací fáze přípravy strava sledovaného páru nevykazovala striktně dané požadavky. Z výsledků výzkumu je dále patrné, že přístup sportovců ke stravě je různorodý, liší se dle etapy tréninkové přípravy. Strava tedy může být pro sportovce požitkem i nutností. Stravu jako požitek vnímá sledovaný pár sportovců v období a ve chvílích, kdy se ve stravování nemusí výrazně omezovat. Naopak v období striktního dodržování diety znamená strava pro sledovaný pár pouze zdroj nezbytných živin, tedy nutnost. Pro sledovaný pár sportovců strava nepředstavuje tabu. Tento specifický a do jisté míry extrémní životní styl s sebou nese určitá pozitiva i rizika působící na zdravotní stav lidského organismu. Práce může být využita jako informační materiál pro nutriční terapeuty, zaměřené na práci se sportovci, i pro informování samotných sportovců a širší veřejnosti o možnostech dopadu extrémů ve výživě.
|
host ::
RSS.