|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
|
|
Syntetická paliva
Pitoňák, Adam ; Kučera, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Bakalárska práca na tému „Syntetické palivá“ si dáva za cieľ priblížiť čitateľovi problematiku syntetických palív a možnosti ich aplikácie pre spaľovacie motory ako alternatívy klasických palív pochádzajúcich z fosílnych zdrojov. Prvá časť práce je zameraná na predstavenie a rozdelenie jednotlivých palív podľa počiatočnej suroviny. Následne sú vlastnosti syntetických palív porovnávané s bežne využívanými fosílnymi palivami. Práca sa takisto zaoberá porovnaním ekvivalentu emisií jednotlivých palív na jednotku dodanej tepelnej energie motoru. Vďaka modelu uvedenom v práci tak potom možno porovnať objem ekvivalentu emisií CO2 na jeden prejdený kilometer. Záver tejto práce zhrňuje výsledky porovnania syntetických palív oproti konvenčným palivám spolu s perspektívami takejto formy paliva do budúcnosti.
|
|
|
Syntetická paliva
Pitoňák, Adam ; Kučera, Pavel (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Bakalárska práca na tému „Syntetické palivá“ si dáva za cieľ priblížiť čitateľovi problematiku syntetických palív a možnosti ich aplikácie pre spaľovacie motory ako alternatívy klasických palív pochádzajúcich z fosílnych zdrojov. Prvá časť práce je zameraná na predstavenie a rozdelenie jednotlivých palív podľa počiatočnej suroviny. Následne sú vlastnosti syntetických palív porovnávané s bežne využívanými fosílnymi palivami. Práca sa takisto zaoberá porovnaním ekvivalentu emisií jednotlivých palív na jednotku dodanej tepelnej energie motoru. Vďaka modelu uvedenom v práci tak potom možno porovnať objem ekvivalentu emisií CO2 na jeden prejdený kilometer. Záver tejto práce zhrňuje výsledky porovnania syntetických palív oproti konvenčným palivám spolu s perspektívami takejto formy paliva do budúcnosti.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
host ::
RSS.