|
|
Fiscal consolidations and their effects on income inequality. An empirical analysis of the distributional effects of austerity, using a novel approach to identify consolidation compositions
Scheibe, Conrad ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Douarin, Elodie (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dopady fiskální konsolidace na příjmové nerovnosti. Ačkoliv fiskální konsolidace se staly populárním tématem ekonomického výzkumu, jejich vliv na příjmovou nerovnost, která sama získala v poslední době širokou popularitu, jsou poměrně neprozkoumané. Proto tato práce ekonometricky hodnotí vývoj Giniho koeficientu během a po úsporném opatření. Práce aplikuje regresní analýzu s metodou panel dat na vzorku 17 zemí s vysokými příjmy v období 1978 - 2009. Je zjištěno, že konsolidace (záměrného zlepšení primárního salda rozpočtu) výrazně zvyšuje příjmovou nerovnost v dotyčné zemi. Konkrétně se ukázalo, že zlepšení o primárního rozpočtového salda o jedno procento HDP je spojeno se zvýšením příjmové nerovnosti na trhu o 0,6% v roce následujícím. Tato práce navíc zkoumá diskreční účinek různých konsolidačních kompozic. Zavádí proto nový přístup rozlišující mezi konsolidacemi, které jsou buď výhradně prováděné prostřednictvím škrtů ve výdajích, prostřednictvím zvýšení daní nebo kombinací obojího. Přitom bylo zjištěno, že zejména čistě daňové konsolidace mají tendenci mít přívětivý vliv na rovnost a také jsou poměrně malé, zatímco pro konsolidace zamřené na čisté škrty a smíšené platí opak. Tato zjištění poukazují na výraznější kompromis mezi různými cíli konsolidace, než je v...
|
|
|
Krize eurozóny a její paralela s japonskou ztracenou dekádou
Draisaitl, Michael ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Titze, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje problémy eurozóny po vypuknutí finanční krize v roce 2008, která plynule přešla v krizi ekonomickou a dluhovou. V diplomové práci je posuzována eurozóna jako celek, blíže se pak zaměřuji na tzv. země GIIPS (Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko). Současná situace eurozóny je porovnávána se situací Japonska v 90. letech, známou jako "ztracená dekáda", hledám paralely a odlišnosti. Teoretická část se úvodem zabývá postojem ekonomických směrů k příčinám cyklu a roli tvůrců hospodářské politiky, dále jsou posouzeny aktuální výzvy fiskální a monetární politiky. Konkrétně se tato část zabývá vhodnou fiskální politikou v podmínkách vysokého veřejného zadlužení, účinností fiskální a monetární politiky v pasti likvidity a dalšími specifiky. Praktická část se úvodem stručně zaměřuje na příčiny ekonomické situace, hlouběji se zabývá tzv. bilanční recesí. Jádrem analytické části je analýza aplikované fiskální a monetární politiky, včetně snah o ozdravení finančního systému. Závěrem shrnu klíčové poznatky z práce, navrhnu případná řešení a posoudím, zda eurozóna následuje cestu japonské ekonomiky od 90. let do současnost. Z hlediska ekonomického růstu se jeví jako vysoce pravděpodobné, že eurozóna bude následovat vývoj japonské ekonomiky. Paralely mohou být pozorovány ve slabém dopadu monetární politiky v situaci pasti likvidity. Doporučení fiskální politiky na základě japonských zkušeností by měla být brána s velkou opatrností z důvodu specifik ekonomik eurozóny a Japonska.
|
host ::
RSS.