|
|
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
|
|
|
Srovnání kořenového systému hybridů trav xFestulolium s rodičovskými druhy
Lukášek, Dominik
Jílky jsou obecně považovány za optimální travní druhy pro intenzivní zemědělství v oblastech s dostatkem srážek, neboť poskytují vysokou produkci kvalitní píce. Bohužel jim chybí odolnost vůči abiotickým stresům. S ohledem na probíhající klimatickou změnu, kdy těchto stresů bude přibývat, se hledají geny z lépe adaptovaného rodu Festuca. Cílovými znaky jsou lepší využití dusíku a vody pro dosažení vysoké produkce píce, zvýšená odolnost vůči suchu i schopnost prokořenění zhutnělých vrstev půdy. Tyto cíle vedou k výzkumu růstu kořenů, které jsou pro plnění výše uvedených cílů zásadní. V návaznosti na výzkumy M. Humphreyse jsme se v našem výzkumu zaměřili na detailní sledování růstu kořenů třech druhů xFestulolií a jejich rodičovských druhů v počátečních fázích vývoje. Byly testovány následující trávy: Festuca arundinacea (cv. KORA), Festuca pratensis (cv. PRONELA), Lolium multiflorum (cv. MORAVICE) a xFestulolium (cv. HYKOR, HOSTYN a PRIOR). Byla zvolena metoda pěstování ve válcích s pískem ve venkovních podmínkách s přihnojením ve dvou dávkách, odpovídajících celkem 80 kg N/ha. Pokus probíhal ve dvou termínech: 21. 5. až 23. 7. 2015 a 21. 9. až 11. 12. 2015. V 1. termínu byl růst limitován vysokými teplotami. V 2. termínu byly limitující naopak především nízké teploty, hlavně ke konci vegetace. Hodnocenými parametry byly: maximální hloubka zakořenění, celková suchá kořenová biomasa, celková délka kořenů, povrch kořenů, objem kořenů, poměr R/S, hmotnost suché nadzemní biomasy, maximální výška nadzemní biomasy, počet odnoží, počet vyvinutých listů, plocha listů a délka kořenů v jednotlivých tloušťkových kategoriích. Délka, povrch a objem kořenů s plochou listů se vyhodnocovaly prostřednictvím obrazové analýzy skenů v programu WinRHIZO (Regent Instruments, Canada). Ve většině parametrů byla nejlepší Lolium multiflorum MORAVICE spolu s xFestulolium HOSTYN. Rozdíly mezi nimi jsou ve většině parametrů statisticky neprůkazné (mimo maximální hloubku zakořenění a plochu listů, kde MORAVICE dosáhla průkazně vyšších hodnot). Předpokládané přednosti xFestulolium PRIOR, týkající se růstu silných a hlubokých kořenů, se v tomto pokuse neprojevily. Předpokládaným hlavním důvodem je ukončení pokusu v brzké fázi vývoje a nedostatek času pro větší rozvoj silnějších adventivních kořenů.
|
|
|
Vliv sukcesního vývoje půd na výsypkách na klíčivost a růst raně a pozdně sukcesních rostlin
Pavlíčková, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Předchozí terénní výsledky ukázaly, že nástup pozdně sukcesních druhů koresponduje s rozvojem půdy, zejména s vývojem organominerálního A horizontu. Cílem práce bylo porovnat klíčení rostlin na půdách odebraných na výsypkách po těžbě uhlí, ze tří chronosekvencí různě starých ploch na výsypkách. Jedná se o nerekultivované plochy a plochy rekultivované výsadbou olší (Alnus) a smrků (Picea). Z rostlin bylo vybráno 7 druhů - Arrhenatherum elatius, Centaureae jacea, Festuca rubra, Lychnis flos-cuculi, Lotus corniculatus, Plantago major, Trifolium medium. Spontánní plochy podporují klíčení a růst více druhů než plochy obou rekultivovaných chronosequencí, s narůstajícím věkem ploch se tento rozdíl zvětšuje, bez výrazného rozdílu mezi raně a pozdně sukcesními druhy. Klíčová slova Sukcese, rekultivace, klíčení, olše (Alnus), smrk (Picea), Arrhenatherum, Centaureae, Festuca, Lychnis, Lotus, Plantago, Trifolium.
|
|
| |
host ::
RSS.