Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv rozsahu kolonizace kořenového systému vějířovcem obrovským na stabilitu stromů
Cvach, Marek
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním vlivu rozsahu kolonizace kořenového systému Meripilus giganteus na stabilitu stromu Fagus sylvatica. Na základě provedených tahových zkoušek napadených stromů z České republiky, Nizozemska a Belgie a na jejich doprovodné fotodokumentaci byla vyhodnocena a použita data, ze kterých byly vytvořeny závislosti působení různých faktorů na odolnost stromů vůči vývratu. Pro jednotlivé závislosti byly vytvořeny grafy, které byly následně vyhodnoceny a slovně okomentovány. Byla například zjištěna vysoká závislost odolnosti proti vývratu pro podíl průměru kmene a úhlu kolonizace M. giganteus kolem stromu a na různé vlivy jednotlivých parametrů.
Biodiverzita dřevních hub v Arboretu Křtiny (Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny)
Kotyz, Lukáš
Bakalářská práce se zaměřuje na diverzitu dřevních hub v Arboretu Křtiny. Monitoring lokality probíhal od února 2021 do ledna 2022. Během celkové doby proběhlo 15 terénních pochůzek. V arboretu bylo dohromady nalezeno 118 druhů dřevních hub. Z toho 10 taxonů je zařazeno v Červeném seznamu makromycetů v ČR. Nejvíce hub bylo zaznamenáno v říjnu 2021 (celkem 97 druhů hub), nejmenší počet naopak v květnu a červnu 2021 (celkem 39 druhů). Z celkového množství nalezených makromycetů bylo 88 % druhů stopkovýtrusých a 12 % vřeckovýtrusých hub. Největší množství druhů bylo nalezeno na buku (Fagus sylvatica) (77), na vrbách (Salix ssp.) fruktifikovalo dohromady 32 taxonů. Bíle tlení bylo evidováno u více jak 90 % druhů hub. Saprotrofních druhů bylo 93, saproparazitických 21 a parazitických pouze 4. U více jak 60 % taxonů převažovala střední fáze rozkladu dřevní hmoty. Více jak 1/3 hub rostla na substrátu s 3. stupněm tloušťky dřevní hmoty (11–30 cm) a 3. stupněm zachovalosti kůry. Nejvzácnějším nalezeným taxonem byla vidlenka nažloutlá (Vararia investiens). Nejčastěji nalezené druhy byly: Fomes fomentarius s. l., Phellinus igniarius, Trametes suaveolens, Hypoxylon fragiforme, Kretzschmaria deusta, Xylodon flaviporus, Bjerkandera adusta, Ceriporiopsis gilvescens, Jackrogersella cohaerens, Eutypa spinosa a Biscogniauxia nummularia.
Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost =: The growth response of Central European temperate forest trees to disturbance events /
Vašíčková, Ivana
Pomocí standardní analýzy šířek letokruhů byla studována růstová odezva dřevin na disturbanční události v 8 přirozených lesních ekosystémech České republiky s převahou Fagus sylvatica L. S využitím datové sady 2000 dendrochronologických vývrtů byl rekonstruován disturbanční režim Žofínského pralesa. Výsledky naznačují, že nejen síla minulých disturbancí, ale i jejich prostorové charakteristiky zásadně rozhodují o vlivu narušení na další vývoj lesního ekosystému. V navazujících studiích pak byla řešena úroveň nejistoty, se kterou je disturbanční minulost s použitím dendrochronologických dat popisována. Ukázalo se totiž, že samotný obraz minulých narušení nestačí k pochopení vývoje lesa, bylo třeba poznat úroveň statistické chyby, se kterou je tento obraz konstruován. Kvantifikována byla nejistota detekce sumární disturbanční minulosti pro celou lokalitu i nejistota odhadu vnitřních prostorových charakteristik disturbančního režimu. Výsledky odhalily, že podstatným zdrojem nejistoty při studiu disturbanční historie je samotný specifický charakter dendrochronologických dat, tj. odlišná reakce jednotlivých stromů na narušení. Další studie se tak logicky zaměřila na nalezení skutečné reakce jedinců Fagus sylvatica na disturbance, které byly nezávisle datovány na základě dendrometrických a fotogrammetrických dat. Analýza téměř 300 reakcí stromů pak vedla k navržení nových, empiricky odvozených kritérií pro dendrochronologickou determinaci růstové reakce stromů. Na závěr byly popsány faktory, jež kontrolují růstovou odezvu Fagus sylvatica na disturbanční události. Na základě regresní analýzy byla determinována široká škála proměnných různých prostorových úrovní, jimiž je růst v gapu ovlivňován.
Fyziologické, anatomické a morfologické reakce sazenic buku lesního a smrku ztepilého na stres suchem a následnou závlahu =: Physiological, anatomical and morphological response of European beech and Norway spruce seedlings on drought stress and subsequent irrigation /
Hájíčková, Martina
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) a smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) jsou nejrozšířenější listnatá a jehličnatá dřevina v České republice. Vzhledem ke své citlivosti na sucho jsou ohroženy probíhající změnou klimatu, která může na současných stanovištích buku i smrku způsobit zhoršení jejich vitality. Už nyní narůstá intenzita a délka období sucha a zvyšuje se i frekvence dříve výjimečného jarního sucha. Dizertační práce vychází z experimentů se sazenicemi buku lesního a smrku ztepilého vystavených různé úrovni sucha (plná závlaha, střední sucho a silné sucho). Po 3–6 týdnech sucha byly sazenice další 2 týdny plně zavlažovány a byla hodnocena jejich reakce z hlediska fyziologie, anatomie a morfologie. Experimenty probíhaly u sazenic s rašícími listy a s plně vyvinutými listy pro srovnání reakce na jarní a letní sucho. Reakce sazenic na sucho byla celkově silnější na jaře. Při jarním i letním suchu se snížily parametry výměny plynů (u silně stresovaných sazenic smrku i buku až o 100 %), hydraulická vodivost a v menší míře také fluorometrické parametry. Efektivita využití vody při jarním suchu klesla, zatímco při letním suchu vzrostla. Biomasa nadzemní části sazenic byla suchem redukována více než biomasa kořenů. Šířka letokruhu klesla, u sazenic buku přibližně dvojnásobně než u sazenic smrku. Cévy a cévice v kmeni a letorostech snížily svůj počet i velikost, v řapících sazenic buku jejich velikost naopak vzrostla. Po závlaze redukované parametry vzrostly, k obnově hydraulické vodivosti, anatomie a morfologie na úroveň kontrolních sazenic však nedošlo. Zatímco u středně stresovaných sazenic se většina fyziologických parametrů obnovila, u silně stresovaných sazenic zůstaly především parametry výměny plynů nižší.
Vliv lesa na migraci a sedimentaci rizikových prvků a vybrané environmentální problémy
Juřička, David
Výzkum dizertační práce se soustředil na schopnost lesa aktivovat a imobilizovat kovy v prostředí s jejich vysokými dotacemi z hlubinné těžby nerostných surovin. Výzkum byl situován na lokalitě Rožná, s probíhající těžbou uranu, a lokalitě Olší s ukončenou těžbou uranu v České republice. V průběhu let 2014 a 2015 bylo v zájmových aluviích toků Nedvědička (Rožná) a Hadůvka (Olší), recipientů znečištění radionuklidy a kovy z těžby, odebráno v jarním a podzimním aspektu celkově 380 vzorků listů ze stromů, bylinného patra a říčních sedimentů. Vzorky byly analyzovány metodou XFR a ICP-OES. V organické hmotě byly nalezeny prvky Al, Cl, Cu, Cr, Fe, Mn, Mo, Ni, Rb, S, Sr, U, Zn a Zr, v mnoha případech ve vysokých koncentracích odpovídajících znečištěným lokalitám v těžebních nebo průmyslových oblastech. Statisticky významný rozdíl v koncentracích chemických prkvů ve fytomase i říčním sedimentu mezi horním, středním a spodním tokem zájmových oblastí nebyl nalezen. Na lokalitě Nedvědička byly nalezeny vyšší koncentrace většího spektra kovů než na lokalitě Hadůvka. Na lokalitě Hadůvka byly metodou ICP-OES nalezeny výrazně vyšší hodnoty uranu (1.56 mg.kg-1) v listech stormů než na lokalitě Nedvědička, dosahující až 4.5 mg.kg-1 ve vysušeném materiálu. Sezónní dynamika obsahu chemických prvků byla ve fytomase potvrzena. Druhové složení lesních porostů zájmových lokalit s převahou Picea abies a druh hospodaření byl vyhodnocen jako nepříznivý pro imobilizaci kovů v prostředí. Na lokalitě Nedvědička byla navržena nápravná opatření - výsadby porostů s převahou Fagus silvatica, která mají příznivě působit na úpravu pH půdy a vody vhodných charakterem opadu a přispět tak k inhibici šíření kovů v prostředí. Na lokalitě Hadůvka jsou navrhovaná opatření soustředěny na přestavbu stávajících porostů s převahou Picea abies na porosty s převahou listnatých dřevin, zejména Fagus silvatica, tak aby došlo postupně k úpravě pH půdy, a tím snížení mobility kovů v prostředí
Využití extraktivních látek tropických dřev pro zvýšení přirozené trvanlivosti buku
Přibylová, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením antimykotické aktivity extraktivních látek získaných extrakční aparaturou FexIKA. Jako materiál pro zkoumání bylo použito dřevo merbau (Intsia bijuga O.Ktze.) a jatoba (Hymenaea courbaril L.). Z rozemletých tropických dřev byly získány extraktivní látky. Látky byly impregnovány do dřevo buku (Fagus sylvatica L.). Následoval rychlý test přirozené trvanlivosti buku proti houbám při působení outkovkou pestrou (Trametes versicolor L.). Ze získaných dat byla posuzována ztráta hmotnosti vzorků impregnovaných extraktivními látkami a rozpouštědlem, jejich referenčních vzorků a samotných referenčních vzorků nativního buku. Výsledky ukázaly, že extraktivní látky získané z dřeva merbau při největší koncentraci byly schopny zvýšit přirozenou trvanlivost buku z 5. třídy trvanlivosti dřeva proti dřevokazným houbám (tzn. netrvanlivé) až na 1. třídu trvanlivosti (tzn. velmi trvanlivé). U extraktivních látek získaných ze dřeva jatoba při nejvyšší koncentraci byla zvýšena přirozená trvanlivost z 5. třídy trvanlivosti na 2. třídu trvanlivosti (tzn. trvanlivé).
SMV-2016-736: Odezva vegetace na přítomnost nanočástic CdO v ovzduší
Večeřa, Zbyněk
Studie vlivu zvýšené koncentrace nanočástic oxidu kademnatého v ovzduší na obsah Cd v jehličnatém smrku ztepilém (Picea abies) a listnatém buku lesním (Fagus sylvatica). Odhad citlivosti městských lesů a dřevin k působení abiotických stresů a extrémních klimatických událostí.
Demography and Dispersal Ability of a Threatened Saproxylic Beetle: A Mark- Recapture Study of the Rosalia Longicorn (Rosalia alpina)
DRAG, Lukáš
This thesis focuses on demography and mobility of an endangered and strictly protected icon of European saproxylic biodiversity, the Rosalia longicorn beetle (Rosalia alpina). Using the mark-recapture method we estimated the size of the population, adult longevity, and dispersal ability of the Rosalia longicorn on three hills in the Ralska Upland, Czech Republic. Furthermore, we assessed the distribution pattern of another 15 populations inhabiting small patches of old beech forest in this area. Factors affecting local survival and the species conservation are discussed.
Phylogeography and conservation genetics of endangered saproxylic beetles in Europe
DRAG, Lukáš
This thesis introduces the use of molecular methods for the conservation of several species of endangered saproxylic beetles in Europe. It focuses on the questions related to the DNA preservation and microsatellites development, as well as the evolutionary history and conservation of threatened species. Using the combination of mitochondrial and nuclear markers, the genetic diversity and reintroduction history of Cerambyx cerdo was assessed and the phylogeography of Rosalia alpina from the whole range of its distribution was studied. This information is valuable for designing more efficient conservation strategies.
Hodnocení provenienční plochy VÚLHM s bukem lesním (Fagus sylvatica L.) na lokalitě Jíloviště, Baně (střední Čechy)
Kuklová, Alena ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce)
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je nejvýznamnější listnatou dřevinou České republiky. V minulých letech se jeho zastoupení velmi snížilo v důsledku nešetrné těžby, přírodních disturbancí a následně hlavně změnou lesního hospodaření, kdy se upřednostňovaly především jehličnaté dřeviny smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Provenienční výzkum se, díky jejich preferování při pěstování, nejprve věnoval hlavně jehličnatým dřevinám, až v pozdější době se zaměřuje i na dřeviny listnaté. V současné době se naše lesní hospodářství k buku znovu vrací a jeho zastoupení se v našich lesích pomalu opět zvyšuje. Úkolem diplomové práce je provedení terénního šetření na provenienční výzkumné ploše VÚLHM Strnady č. 82 Jíloviště, Baně ve věku 34 let (zjištění počtu rostoucích jedinců, tloušťkového a výškového růstu, tvárnosti kmene, větvení, úhlu větví, tloušťky větví), zjištěná a naměřená data statisticky zpracovat a vyhodnotit rozdíly mezi testovanými proveniencemi buku lesního. V první části práce je zpracována literární rešerše, zaměřena na provenienční výzkum buku lesního, v další části jsou statisticky zpracovány kvantitativní a kvalitativní znaky zjišťované na výzkumné ploše. V poslední části jsou vyhodnocená data porovnávána s daty z minulých let.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.